Anna Vycudilíková: ševcová celým životem

Při svých cestách Hrabůvkou často potkávám starší paní, která vždy ráno a večer venčí svého psa. Až nedávno mi to nedalo a oslovil jsem ji. Skutečně – je to ona žena, která před lety provozovala se svým manželem opravnu obuvi na Edisonově ulici. Slovo dalo slovo a parného 31. července 2017 jsem paní Annu Vycudilíkovou […]

čtěte dále »

Syrakovští z Pěrkova: držitelé (nejen) vsi Zábřehu, I. část

Na úvod se zaměřme na rod Syrakovských – kdo vůbec byli? Začněme nezvykle rodovým erbem: Syrakovští užívali v rodovém erbu nejpozději od 16. století stříbrnou vrchní polovinu střely v červeném štítu. Tato střela byla zakončena dole polovinou stříbrného prstenu. Nad červeno-stříbrnými přikrývadly vyrůstají jako klenot ze zlaté koruny dvě lidské vztyčené paže v červených rukávech, které drží zlatý […]

čtěte dále »

Dagmar Šuranyi: mé dětství mezi statky na Horymírově ulici

Jarního 12. června 2017 zavzpomínala s kronikářem obvodu Dagmar Šuranyi na své dětství, které trávila na zahradě u své babičky Žofie Šmakovičové ve starém Zábřehu. Ústředním tématem našeho rozhovoru se stala stará Horymírova ulice. Horymírova ulice – jak vypadala před 40 lety bráno od ulice Písečné? Horymírova ulice vedla kdysi trochu jinak. Od Písečné po roh […]

čtěte dále »

Cihelny v Zábřehu nad Odrou

Nejstarší zmínku o cihelně na katastru Zábřehu můžeme nalézt již v roce 1616. Právě z tohoto roku pochází zmínka v zábřežském urbáři (knize poddanských povinností), v němž je uvedeno: Ittem v Zábřehu jest cihelna k vypálení cihel, do kterýžto pece se mnoho desat ti- síc cihel může vklásti a vypáliti dáti. Cihelna v roce 1616? Zcela jistě souvisí s přestavbou zábřežského zámku za […]

čtěte dále »

Heda Čižmářová: na komárku jsem jezdila od 16 let

Komárek – pojmenování pro tramvaje, jež zajížděly do Zábřehu a Hrabové-Ščučí. Mezi ostravským lidem se jedná o ještě známý výraz, i když komárky přestaly jezdit po ostravských kolejích v 70. letech 20. století. Na jedné z přednášek konané na radnici městského obvodu Ostrava-Jih jsem se seznámil s Hedvikou Čižmářovou, která se mnou dne 16. června 2017 zavzpomínala na […]

čtěte dále »

Dobrá zpráva o záchraně starých křížů v Zábřehu

Dne 16. června 2017 jsem se vypravil s panem Mojmírem Zmítkem ke starým zábřežským křížům. Kamenictví Zmítko od dubna provádělo restauraci křížů z 2. poloviny 19. století na Starobělské a Zimmlerově ulici. Opravu financoval Městský obvod Ostrava-Jih. Pane Zmítko, jakým způsobem jste restaurovali dva zábřežské kamenné kříže? Nechali jsme kříž na Starobělské a Zimmlerově ulici v takovém stavu, […]

čtěte dále »

Vzpomínky Dany Gurecké na Vzorné sídliště Zábřeh – Bělský les

Pošmourného 29. listopadu 2016 jsem se vypravil k paní Daně Gurecké, která již několik desítek let bydlí na ulici Kpt. Vajdy. V našem rozhovoru jsme se zaměřili na minulost Vzorného sídliště Zábřeh – Bělský les, které bylo roku 1950 přejmenováno na sídliště Stalingrad a v roce 1962 na Zábřeh-sídliště. Paní Dano, jste rodilou Ostravankou? Ano, jsem skutečný Ostravák, […]

čtěte dále »

Architekt Arnošt Korner – nejen domy Jubilejní kolonie!

Architekt Arnošt (Ernst) Korner je v rámci historie našeho obvodu často zmiňován jako architekt, jenž navrhl domy II. stavební etapy Jubilejní kolonie (1927-1929). Jen pro připomínku – jsou to domy, které stojí podél Jubilejní ulice, zejména mezi ulicemi Velflíkovou a Leteckou. Komplex je ukázkou expresionistické architektury inspirované sociální výstavbou tzv. Rudé Vídně. Rudá Vídeň nese v […]

čtěte dále »

Stryk Švenda – slavná figurka z řad ostravských tuláků

Evžen Sonntag zachytil ve 20. letech literární formou obraz známého ostravského tuláka Švendy. V rámci Ostravska se jednalo o veskrze známou figurku, jakých můžeme v historii měst a obcí nalézt mnoho. Na postavu typického tuláka v ošuntělých šatech vzpomínají také nejstarší pamětníci našeho obvodu. Že se jednalo o skutečně exponovanou figurku, potvrzují dodnes dochované originální výtisky […]

čtěte dále »

Bělský les v literárním pojetí Evžena Sonntaga

Roku 1929 vyšla vlastním nákladem Evžena Sonntaga kniha Reflektor s podtitulem Obrázky o lidech a životě na Ostravsku a ve Slezsku. Sám autor se v předmluvě neoznačuje za literáta, ale za novináře, který ze svých zápisků a poznámek vydává dílo ,,čistě novinářské, tak trochu reportérského stylu“. Sonntag člení brožované dílo do několika oddílů – např. […]

čtěte dále »