Znáte všechny publikace o historii Ostravy-Jihu?

Následující článek se zabývá materiály a knihami, které mapují historii nynějšího městského obvodu Ostrava-Jih od počátku 20. století k dnešku. Zatímco v období minulého režimu, kdy došlo k utvoření základu současného obvodu, vznikala aktuální díla, která měla podávat přehled o soudobé podobě obvodu, v posledních letech vznikají skutečné historické knihy, které mapují minulost jednotlivých částí našeho obvodu.

Publikace z 20. století

Snad nejstarší vydanou publikací zabývající se historií určitého tématu z oblasti Jihu jsou Dějiny stavby jubilejního chrámu Páně Růžencové Panny Marie v Hrabůvce (sken díla k dispozici ZDE), které byly vydány v Praze roku 1910 u příležitosti dostavby a vysvěcení kostela v Hrabůvce. Na dvaceti stranách je v knize přiblížena církevní minulost Hrabůvky a cesta vedoucí k výstavbě vlastního kostela, jehož stavba byla provedena v letech 1909–1910.

U příležitosti 30. výročí od konce 2. světové války vydal někdejší Obvodní národní výbor Ostrava 3 brožuru s názvem Úspěchy budování obvodu Ostrava 3 v letech 1945–1975. Publikace nekriticky popisuje tehdy aktuální podobu obvodu, který zaujímal podstatnou část města vymezenou územím mezi Odrou a Ostravicí a prostorem mezi Vítkovicemi a Proskovicemi.

V roce 1983 vydal Obvodní národní výbor Ostrava 3 Průvodce obvodem Ostrava 3, jenž postihuje tehdejší obvod sestávající krom dnešních částí i z Hrabové, Nové Bělé, Staré Bělé a Proskovic. Průvodce se věnuje aktuální výstavbě, bytovému fondu, školství, zdravotnictví, službám občanům, obchodům a seznamům ulic v jednotlivých čtvrtích obvodu.

Současná díla

Až v roce 2009 vydal městský obvod Ostrava-Jih první dílo o své historii, respektive o životě spisovatele Dr. Vojtěcha Martínka, který od roku 1929 až do své smrti v roce 1960 žil ve své vile na Klegově ulici v Hrabůvce. Autor publikace Město ve městě: Životní osudy Vojtěcha Martínka a historie obcí městského obvodu Ostrava-Jih Bohuslav Žárský prolíná Martínkův život s dějinami Ostravy-Jihu a jeho jednotlivými částmi. Kniha není úplným historickým dílem, ale spíše populární črtou, která se snaží zábavnou formou čtenáře poučit, text však obsahuje řadu nepřesností.

Antonín Obůrka již mnoho let mapuje ve svém díle Dějiny Hrabůvky I a II historii jednoho z největších ostravských sídlišť. Autor vykresluje zevrubně historii původní vsi, která byla založena na sklonku středověku, pokračuje rozvojem obce v období průmyslové revoluce a práci obsáhle dovádí skrz výstavbu sídlišť až k současnosti. Rukopis diptychu je dostupný v prezenční formě v pobočce Knihovny města Ostravy na Závodní ulici. Doporučuji k projití.

V roce 2015 vydala zábřežská farnost brožuru Průvodce kostelem Sv. Ducha v Ostravě-Zábřehu, jež zájemcům přináší řadu informací nejen o historii zdejší farnosti, ale také o výstavbě nového kostela, který byl vysvěcen 20. října 2007. Na několika stránkách je detailně popsán koncept samotné stavby i detailní popis interiéru a umělecké výzdoby. Po přečtení díla pochopíte celkové pojetí stavby, která patří k nejvýraznějším ukázkám soudobé architektury.

V roce 2017 (a opětovně v roce 2019) vydal městský obvod svou první publikaci s názvem Městský obvod Ostrava-Jih: včera a dnes, která postihuje historii všech čtyř částí obvodu. Kniha obsahuje nejen odborné statě o minulosti částí obvodu, ale přibližuje v samostatné kapitole i koncepční projekt zamýšleného sídliště Jižní město. Publikace získala na popularitě zejména díky desítkám historických snímků, k nimž jsou přiřazeny aktuální snímky pořízené ve stejných místech jako kdysi.

První publikací o rodinném stříbru obvodu se stala kniha Jubilejní kolonie: 90 let dělnického sídliště v Ostravě-Hrabůvce, na níž se podíleli kronikář obvodu Petr Lexa Přendík, pracovník Národního památkového ústavu Martin Strakoš a pracovník vítkovického podnikového archivu Radomír Seďa. Publikace vznikla u příležitosti 90 let od pojmenování kolonie přívlastkem Jubilejní a obsahuje veškeré možné údaje o historii i současnosti malebného sídliště. Je také doplněna mnoha desítkami historických i soudobých fotografií. V současnosti je kniha vyprodaná, dá se však zapůjčit v knihovnách.

U příležitosti 60. výročí od otevření nynějšího Domu kultury Akord sestavili Martin Strakoš, Darina Daňková a P. L. Přendík knihu s názvem Dům kultury Akord 1959–2019: 60 let v kultuře a umění. Kniha obsahuje informace o založení kulturního domu, jeho zařazení do kontextu obdobných staveb, stavební vývoj, příběh kulturního domu od počátků do roku 2019; nechybí informace o umělecké výzdobě, knihovně či uměleckých sdruženích.

Roku 2019 vyšel první díl nové kritické edice Písemných památek městského obvodu Ostrava-Jih s názvem Pamětní kniha Zábřehu nad Odrou: Psáno zábřežským farářem Josefem Bilčíkem v letech 1870–1883. Dílo z pera kronikáře obvodu P. L. Přendíka obsahuje původní text nejstarší zábřežské kroniky, jenž je doplněn o téměř 200 poznámek a několik historických fotografií. Kronikář obdobně zpracoval v roce 2020 nejstarší výškovickou kroniku s názvem Pamětní kniha obce Výškovice: Psáno výškovickými kronikáři v letech 1923–1966. Také tento přepis tentokrát dvou nejstarších výškovických kronik obsahuje více než 250 komentářů a 130 historických snímků.

V roce 2020 vydal městský obvod Ostrava-Jih u příležitosti 75 let od osvobození knihu Ostrava-Jih v časech 2. světové války: Dějiny – kroniky – vzpomínky – rozhovory – fotografie. Kronikář Jihu na téměř 120 stranách nejen popisuje sled válečných událostí v jednotlivých částech obvodu, ale zaznamenává také vzpomínky posledních žijících pamětníků. V knize jsou otištěny rovněž autentické texty převzaté z kronik z období 50. let, které se věnují válečnému období. Nechybí opět jedinečné dobové fotografie.

Jak je z textu patrné, v posledních letech vznikla celá řada publikací o historii Jihu. Většinu z nich vydal sám městský obvod, který pro letošní rok plánuje vydání díla Zábřeh-Družstvo popisující stoletý příběh jedné z největších a nejmalebnějších zahradních čtvrtí na Ostravsku.

Petr Lexa Přendík

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.