V těchto dnes si připomínáme 80. výročí od chvíle, kdy vypukl vůbec největší konflikt lidstva. Druhá světová válka začala 1. září 1939. Toho dne byla přepadena vysílačka v nedalekých polských Gliwicích, které tehdy patřily Německu, příslušníky německého SS převlečených do polských uniforem. Celá akce měla vyvolat dojem, že následující útok na Polsko je odvetou za toto přepadení […]
čtěte dále »
V přerovském okresním archivu se objevila fotografie z roku 1868, kterou můžeme beze sporu dnes považovat za nejstarší portrétní snímek obyvatele nejen ze Zábřehu nad Odrou, ale i z celého dnešního obvodu Ostrava-Jih. Těžko se již objeví starší snímek, neboť fotografií z období 19. století je z prostoru našeho obvodu uchováno tak málo, že bychom je spočítali na prstech […]
čtěte dále »
Panelové domy typu G-OS jsou častým zástupcem panelové zástavby našeho obvodu. Řešení jejich fasád, celkového členění i dispozic je velmi různorodé – existuje více variant. V tomto dílu si je ukážeme.
čtěte dále »
Tělocvičný spolek Sokol vznikl v Praze roku 1862. Jeho myšlenky, které vycházejí z antické kalokagathie, jsou platné i dnes. Spolek dbal o rozvoj těla i ducha a nacházel tisíce příznivců. Postupem času se spolek stal masovou organizací, která měla svou tělocvičnou jednotu téměř v každém městě či obci. V Moravské Ostravě a ve Vítkovicích Sokol působil již od roku […]
čtěte dále »
Kulturní život obvodu Ostrava-Jih je více než 60 let spojen s činností folklorního souboru Ševčík, který přibližuje tradice a tance moravského Valašska. Historie souboru se začala psát na počátku 50. let minulého století, kdy v Mariánských Horách vznikl soubor tvořený pěveckým sborem, orchestrem a taneční skupinou, jehož cílem byl rozvoj umělecké tvořivosti mládeže na Ostravsku. Nedostatek vlastních finančních […]
čtěte dále »
Přesně před sto lety došlo v Praze k vyhlášení samostatného Československého státu. Odpoledne 28. října 1918 byla zpráva o vzniku republiky šířena i v Moravské Ostravě. Jak vpadalo samotné vyhlášení republiky na území současného obvodu Ostrava-Jih, nevíme. Máme však několik zápisků o událostech následujících. Vyhlášení republiky v Moravské Ostravě Dne 26. května 1918 proběhla v […]
čtěte dále »
V minulém díle jsme si ukázali věžové domy T06B-BTS – nejčastěji se vyskytující věžáky v Ostravě. V tomto díle na ně navážeme a ukážeme si jejich nižší soukmenovce – řadové domy. Řadový panelový dům je ve své podstatě nejběžnější kategorií paneláků – klasický dům obdélníkového půdorysu s okny na dvě protilehlé strany. Takovéto domy lze stavět do řady […]
čtěte dále »
Zábřežské kino Luna vzniklo na konci 60. let v blízkosti plánované okružní třídy, která měla procházet rozsáhlým sídlištěm nazývaným ve své době jako Jižní město. V Zábřehu se nacházelo do té doby pouze staré kino Lípa, které začalo promítat filmy krátce před 1. světovou válkou. Po 2. světové válce působilo v sídlišti Stalingrad ještě kino Hutník (na dnešní […]
čtěte dále »
Kdy byla v Zábřehu zřízena poprvé farnost, nevíme. Máme však zprávy o tom, že po třicetileté válce nebyla fara obsazena a po dvě století vykonávali bohoslužby a církevní obřady duchovní z moravskoostravského kostela sv. Václava. (O příchodu duchovního Adama Hynka Oskevia do Zábřehu po třicetileté válce se můžete více dozvědět zde.) Samostatnou římskokatolickou duchovní správu v podobě lokálie […]
čtěte dále »
Nejstarší zábřežský hřbitov se rozkládal kolem dřevěného kostela svatého Marka, který bychom hledali v dnešním Mičanově sadu vedle současného kostela Navštívení Panny Marie. Můžeme předpokládat, že nejstarší zábřežský kostel vznikl po roce 1480, kdy byly jednotlivé části Zábřehu sloučeny Mikulášem Pelkou z Hořovic. O existenci zdejšího hřbitova máme nepřímou zmínku v dopise ostravského děkana Adama Hynka Oschevia z […]
čtěte dále »