Ještě v průběhu druhé světové války se na severním okraji Bělského lesa rozkládaly široké lány polí táhnoucí se až ke starému Zábřehu. Po válce bylo ale toto místo vybráno pro výstavbu vzorového sídliště určeného pracujícím, kteří se podíleli na budování ostravského průmyslu.
Vzorové sídliště
První urbanistické návrhy řešící možnou podobu budoucího sídliště vznikaly již na konci 40. let minulého století. Události roku 1948 přinesly změnu situace, takže podle původních plánů byly realizovány pouze domy přiléhající k ulici Kpt. Vajdy a čtveřice domů u Pavlovovy ulice. V roce 1950 bylo Vzorové sídliště Bělský les přejmenováno na Stalingrad, a další výstavby se ujal nově vznikající Stavoprojekt.
Centrum sídliště podle J. Krohy
Stavoprojekt, jehož součástí se stali i někteří z projektantů podílejících se na prvních návrzích vzorového sídliště na konci 40. let, pokračoval v následujících letech ve výstavbě obytných domů především v okolí Čujkovovy ulice. Zakázku na řešení samotného centra nového sídliště však získal pražský architekt Jiří Kroha, jeden z oficiálních architektů nového komunistického režimu, který byl předním propagátorem architektury socialistického realismu. Se svými spolupracovníky z pražského Mistrovského ateliéru národního umělce Jiřího Krohy vytvořil návrh náměstí, v jehož čele se nacházel kulturní dům a po stranách budovy pošty, zdravotního střediska a obchodního domu. Vytvořil také realizovaný návrh na řešení výstavby bytových domů v okolí Rodimcevovy ulice, která tvořila hlavní třídu vybíhající z náměstí směrem k ulici Pavlovově.
První obchodní dům
V nově budovaném sídlišti výstavba občanské vybavenosti zaostávala za výstavbou bytů, což novým obyvatelům působilo nemalé potíže. Podle dobových zpráv mohli první nájemníci využívat pouze jeden nevyhovující obchod, takže za nákupy často dojížděli do Vítkovic nebo Moravské Ostravy. Na sídlišti chyběla také škola, zdravotnické středisko a jakékoliv kulturní zařízení. Zmíněné deficity byly v průběhu 50. let napravovány a v roce 1955 byla zahájena na dnešním náměstí SNP výstavba moderního obchodního domu podle návrhu Jiřího Krohy. Stavba trvala téměř tři roky, takže nový obchodní dům mohl být slavnostně otevřen až 1. června 1958.
Pro obyvatele Stalingradu bylo slavnostní otevření velkou událostí. Přestože se měl obchod poprvé otevřít v osm hodin ráno, někteří koupěchtiví zájemci se před obchodním domem srocovali ve frontě již před čtvrtou hodinou ranní. Samotného otevření se zúčastnili představitelé ministerstva vnitřního obchodu, místní samosprávy a zástupci médií včetně televize. Nový obchodní dům získal jméno Průkopník. Byl pobočným závodem obchodního domu Průkopník z Opavy (bývalý obchodní dům Breda & Weinstein), který byl také investorem celé stavby.
V obchodním domě se nacházelo celkem 21 prodejních oddělení s odlišným sortimentem zboží. V přízemí mohl zákazník nalézt parfumerii, bižuterii, oddělení papíru, hudebních nástrojů, školních a sportovních potřeb, tabáku, dětských potřeb, skla a porcelánu, šicích strojů, motosoučástek, elektrozboží a také kuchyňských potřeb. V prvním patře se nacházela oddělení pánských, dámských a dětských oděvů a klobouků, textilní a kožené galanterie, pleteného zboží a obuvi. V druhém patře pak mohli zákazníci zakoupit metrový textil, bílé zboží a bytový textil.
Obchodní dům Průkopník před dokončením
Samoobslužné nákupy
Průkopník měl po svém otevření 70 zaměstnanců, z nichž 50 se podílelo přímo na provozu obchodního domu. Jejich práci usnadňoval samoobslužný systém nákupu v některých odděleních, který nebyl ani v jiných ostravských obchodních domech v té době ještě zcela běžný. V našem obvodu byla například vůbec první samoobsluha otevřena v roce 1955, a zákazníci, doposud zvyklí při výběru zboží na osobní kontakt s prodavačem, byli k tomuto způsobu prodeje nejprve nedůvěřiví. V Průkopníku byl ihned po otevření samoobslužný prodej zaveden v oddělení kufrů, konfekce a metráže. V jiných odděleních byly jednotlivé kusy zboží vystaveny na konzolách, na kterých si mohl zájemce zboží nejprve prohlédnout a vybrat, a prodavač se zákazníkovi věnoval až při samotném uzavření nákupu.
Obchodní dům Průkopník změnil v minulosti několikrát své jméno. Začátkem šedesátých let byl přejmenován na obchodní dům Hutník, a později na PRIOR, který zde fungoval několik následujících desítek let. V současné době můžeme v přízemí nalézt obchod s nábytkem a koberci ORFA.
Budova OD Průkopník dnes