Polanecká spojka na území Zábřehu

Málokdo tuší, že počátky Polanecké spojky jsou již sto let staré. Na začátku 20. století bylo zaseto semeno stavby, které se nakonec rozvinulo v plný květ až v 60. letech. Začněme však v době velké války, kterou dějiny později nazvaly přívlastkem 1. světová.

Budovaní spojky za 1. světové války

       První zmínka o dráze  Kunčice – Polanka na Odrou přes Vítkovice a Zábřeh pochází z roku 1909. S výstavbou se začalo po vypuknutí 1. světové války. Na stavbě se podíleli ruští a italští váleční zajatci. Propojení mělo mít význam vojenský a také mělo sloužit k odvozu uhlí ze sušských dolů směrem na Vídeň. Roku 1920 byla stavba téměř dokončena (v dráze dnešní Polanecké spojky existovala jednokolejná trať, lišila se jen v napojení do Ostravy-Kunčic; trať přiléhala k terénu s nízkými náspy, pouze mezi ulici Horní a Odrou vedla v zářezu). Železniční provoz na ní nebyl zahájen, jelikož po skončení války pominul její vojenský a hospodářský význam. Obec Zábřeh se opakovaně v letech 1909, 1917 a 1919 neúspěšně domáhala zřízení osobní a nákladní zastávky v místech, kde trať protínala okresní silnici ze Zábřehu do Staré Bělé (dnes přibližně ulice Plzeňská). Na území obce byl nakonec postaven jen domek pro hlídače trati.

Po vzniku ČSR nebyly na dostavbu peníze, poté přišla hospodářská krize a v roce 1935 bylo rozhodnuto o snesení železničního svršku. Mosty a jiné prvky na dráze však měly zůstat stát nadále. Konstrukce mostu přes Odru byla převezena v roce 1943 do Belgie.

Moderní Polanecká spojka

                Moderní historie této dráhy, která získala v 2. polovině 20. století pojmenování Polanecká spojka, začíná rokem 1960, kdy byl schválen investiční úkol a bylo rozhodnuto zpracovat projekt na dvoukolejnou trať s jednokolejným napojením do stanice Ostrava-Svinov. Celé dílo mělo být dle plánu hotovo v roce 1967. Do tohoto roku se počítalo s vybudováním jednokolejné trati, druhá kolej měla vzniknout v letech 1971-1973, proti čemuž vystoupil investor i ministerstvo dopravy. Začalo se ihned se stavbou dvoukolejné trati. Vybudování spojky mělo odlehčit železničním ostravským uzlům a přivést dělníky blíže k průmyslovým závodům. Počítalo se také s dopravou obyvatel do tzv. Jižního města. Spojka zkrátila vzdálenost mezi východem a západem země o celých 13 km, takže její ekonomická výhodnost při počítané frekvenci spojů měla být adekvátní vynaloženým prostředkům.

Stavba byla rozdělena celkem na sedm úseků, Zábřeh spadal do úseku IV., od ulice Závodní po řeku Odru. Právě ve IV. úseku došlo k přehodnocení původního projektu – nově se muselo počítat se souběžným dvoukolejným vedením tramvajové trati podél plánovaného budovaného železničního spojení až k ulici Závodní (původní projekt počítal s vedením tramvají jen po ulici Horní). První tramvaje v novém úseku projely 13. srpna 1964.

Stavba začala roku 1962, přičemž nezvykle tuhá zima 1962-1963, znamenala přehodnocení původního projektu. Bylo rozhodnuto o urychlení stavby a rozšíření investice do navazující městské komunikační sítě. Uspíšená výstavba vzbudila mezi lidmi mnoho nevole. Obyvatelé žijící v okolí budované trati v místní vilové části Zábřeh-Družstvo, kde spojka klesá do zářezu, zaseli své plodiny, které však již nestihli sklidit. Povyk vzbudila také demolice rodinných domů. Po bouřlivých jednáních se počet demolic podařilo snížit na 15 rodinných domků na ulicích Horní, Rodinná a Česká. Sneseny byly v září 1963. Z celkového počtu asanovaných domů bylo 9 zbořeno kvůli železniční trati a 6 ustoupilo přiléhajícím silničním stavbám. Pracovalo se ve třech směnách. Stavební práce se vyznačovaly nedostatkem nákladních vozů T 111, které zde byly stahovány z celého území ČSSR. Počátkem roku 1964 byly hotovy téměř všechny hrubé zemní práce.

Od mostu Čsl. armády po most přes Odru

        Jak jsem již zmínil, IV. úsek stavby Polanecké spojky začínal u ulice Závodní. Zde bylo také nutno postavit nadjezd pro automobilovou a tramvajovou dopravu. Původně se zde počítalo s provizorním překlenutím spojky, které by však spolklo 8 miliónů korun, a tak byl postaven most definitivní. Most byl dokončen po rekordních 10 měsících, z čehož polovina náležela do zimního období, v roce 1964 a byl pojmenován jako most Československé armády. Jedná se o most o pěti polích a o délce 91 m. Silniční rampy měří dohromady 600 m. Ve stejném roce proběhla přeložka tramvajové trati mezi ulicemi Závodní a Horní. Z mostu Čsl. armády byla vybudována nová tramvajová trať do prostoru budoucího nádraží Vítkovice. Nedaleko zmíněného mostu, mezi dnešním náměstím Generála Svobody a ulicí Zkrácenou v tzv. Družstvu, byl postaven betonový nadchod, který spojil rozdělené Družstvo. Již v roce 1974 byl snesen a nahrazen novým ocelovým.

Dalším mostem, který bylo třeba na území Zábřehu vybudovat, byl most Československé mládeže. Jedná se o most o třech polích a délce 51,5 m. Pojmenován byl takto, protože stavba Polanecké spojky byla vyhlášena jako stavba mládeže. Nosnou konstrukci přemostění tvoří předpjaté železobetonové prvky.

Na území Zábřehu vznikl později v 70. letech ještě most na ulici Výškovické (v dohledné době bude nahrazen novým), v jehož sousedství stojí most starší, pravděpodobně z počátků budování dráhy. Na hranici katastru Zábřehu se Svinovem byl postaven nový most přes Odru s využitím původních starých opěr a jednoho mostního pilíře, které byly s výhledem budovány pro dvě koleje již v letech 1916-1920. Nepatrnou úpravou bylo docíleno dostatečné šířky pro dvě jednokolejné ocelové konstrukce. Provizorně zde byla položena jedna konstrukce vojenských válečných mostů, která sloužila po dobu stavby jako přemostění pro auta a byla pak použita pro jednokolejný provoz. Později byla nahrazena ocelovou konstrukcí o rozpětí 47,5 m.

Otevření trati

       Pro nákladní dopravu byla Polanecká spojka zprovozněna 27. srpna 1964, úsek do Svinova pak 22. prosince 1964. První vlak tažený elektrickou lokomotivou přijel do Svinova 23. prosince 1964. Trať byla vybudována pro rychlost 80 km/h. Celá dvoukolejná trať byla hotova v roce 1965 a její výstavba stále 153 miliónů korun.

Petr Přendík

Zdroje:

Archiv AMO

Archiv Vítkovice, a. s.

Sborník Ostrava 2

Sborník Ostrava 13

Po sorele brusel, kov, sklo, struktury a beton

Historie trati Ostrava-Svinov – Český Těšín

Sto let elektrické tramvaje v Ostravě