Josef Chalupník, zakladatel Družstevní osady v Zábřehu nad Odrou

Vilová čtvrť Zábřeh-Družstvo by nevznikla nebýt Josefa Chalupníka, významného politika meziválečného období. Jeho osobnost připomíná od 31. května 1931 bronzová deska na jednom z domů na náměstí Gen. Svobody.

Josef Chalupník se narodil 9. května 1884 ve východních Čechách v Proseči nedaleko Chrudimi. Dětství neměl lehké, vyrůstal jako nemanželské dítě v péči své matky, služky v Proseči. Získal jen základní vzdělání, ale byl pilným samoukem a četbou se mu podařilo deficit ve vzdělání vyrovnat. Vyučil se slévačem v První slévárně a strojírně ve Vysokém Mýtě (1903–1905), v níž našel také první zaměstnání. Z továrny odešel za prací do Vídně a ještě v mladém věku vstoupil do sociálně demokratické strany a začal pracovat v odborovém hnutí – v roce 1912 byl jmenován tajemníkem kovodělníků v Praze.

Koncem roku 1914 narukoval do 1. světové války a 1. února 1915 byl přičleněn k 98. pěšímu pluku rakouské armády. V květnu téhož roku byl těžce zraněn a po čtyřměsíční léčbě byl uznán za vojensky neschopného, a proto byl umístěn do slévárny Škodových závodů v Plzni. V roce 1917 byl z Plzně jako odborový vyslanec delegován do Vítkovických železáren, kde začal působit jako odborový předák. Na Ostravsku hájil pozice Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické.

Josef Chalupník, 20. léta 20. století. Zdroj: AMO.
Josef Chalupník, 30. léta 20. století. Zdroj: AMO.
Josef Chalupník, 30. léta 20. století. Zdroj: AMO.

Politická kariéra

Do komunální politiky vstoupil 29. prosince 1918 jako předseda vítkovické městské správní komise a vládní komisař. Na konci roku 1920 Josef Chalupník jako předseda vítkovické správní komise vystoupil proti Prokešovu plánu na vytvoření tzv. Velké Ostravy (spojení patnácti ostravských obcí v jedno město). Chalupník požadoval pro Vítkovice vlastní samosprávu a také vlastní rozpočet. V případě, že by tento požadavek nebyl brán v potaz, vítkovická komise jednohlasně odsouhlasila, že bude žádat vytvoření samostatných Velkých Vítkovic spojením Vítkovic se Zábřehem nad Odrou a s Hrabůvkou. Na vyšších místech však tento návrh nenalezl podporu.

Zpráva o vzniku Velké Ostravy v roce 1924.

Do vzniku Velké Ostravy (nakonec se spojily jen na Moravě ležící města a obce v jednu samosprávu) v roce 1924 odvedl Chalupník pro Vítkovice kus práce a oblíbil si je natolik, že i mnohem později mu bylo zpola žertem, zpola vážně vyčítáno ,,že by prý tam nejraději přestěhoval i Novou radnici, divadlo a jiné budovy z Moravské Ostravy“. Zasloužil se o vybudování městských lázní ve Vítkovicích (1923) a o zřízení Hudební školy Leoše Janáčka (1922) tamtéž. Od roku 1924 byl ředitelem představenstva moravskoostravské spořitelny, filiálky ve Vítkovicích. V letech 1924–1925 byl členem poradního sboru a prezidiální rady vládního komisaře (1924–1925). Kromě činnosti v samosprávě byl od roku 1920 též poslancem Národního shromáždění za župu moravsko-slezskou a svůj mandát obnovil při volbách v roce 1925 a 1929.  Od roku 1935 byl senátorem Národního shromáždění až do zrušení Senátu v roce 1939, přičemž ještě v roce 1938 přešel do nové politické Národní strany práce. Mnohokrát hájil na republikové úrovni zájmy Ostravy a Ostravska.

Angažoval se také v odborových a zájmových organizacích. Uveďme ty nejdůležitější: Masarykova liga proti tuberkulóze, České srdce, Spolek Nový život, Pěvecké sdružení Marx, Sportovně společenský klub ve Vítkovicích, Jednota kovoprůmyslového dělnictva (tajemník), Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo ve Vítkovicích (předseda), družstvo Zeměproduktiva (předseda), Jednota kovoprůmyslového dělnictva (tajemník), Obecní spořitelna ve Vítkovicích (předseda).

Obecně prospěšné a stavební družstvo ve Vítkovicích

Byl to právě Josef Chalupník, který stál u zrodu Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva ve Vítkovicích v roce 1921, jehož jediným cílem bylo vybudování čtvrti rodinných domů v jihovýchodní části Zábřehu. Sám se do spolku zapsal nejen jako jeho předseda, ale také jako jeden z družstevníků spolu se svou manželkou Cecílií.  Manželé si nechali postavit reprezentativní vilu na dnešní Rudné ulici č. p. 711 o dvou bytových jednotkách. V roce 1930 v hlavním bytě žila kromě manželů Chalupníkových také jejich schovanka Růžena Ostradovská, neteře Růžena a Anděla Horáková a Chalupníkův švagr Jan Horák. Díky Chalupníkově plánu začala vyrůstat v Zábřehu jedna z nejrozsáhlejších zahradních čtvrtí na Ostravsku. Již během prvních deseti let vyrostlo na družstevních pozemcích téměř 80 družstevních domů, celá řada dalších pak byla postavena v rámci individuální výstavby na pozemcích zakoupených od družstevního společenství.

Pohled do části Družstva, dnešní ulice Pospolitá, okolo 1930.

Starostou Ostravy

Po městských volbách v roce 1924 se Chalupník stal městským radním Moravské Ostravy (resp. Velké Ostravy). V roce 1935 byl Chalupník jmenován starostou Ostravy, kdy nahradil svého rezignujícího předchůdce a spolupracovníka Jana Prokeše. Za nebývalé podpory ostatních politických stran navázal na jeho práci. Chalupníkovo funkční období bylo ukončeno předčasně událostí 14. března 1939, tedy německou okupací města. O dva dny později byl Chalupník sesazen z úřadu moravskoostravského starosty a byl nahrazen dosavadním městským radním za NSDAP, advokátem Dr. Josefem Hinnerem.

Dne 1. září 1939 byl Josef Chalupník zatčen a po dobu osmi týdnů vězněn, zatčení se opakovalo v červnu 1942, kdy byl uvězněn v olomouckém vězení po dobu sedmi týdnů. Během 2. světové války byl celkem třikrát zatčen a vězněn, což vedlo k podlomení jeho zdraví. Zemřel 20. prosince 1944 v Moravské Ostravě. Družstvo tak přišlo nejen o významného obyvatele, ale také o svého zakladatele, kterého již od roku 1931 připomíná bronzová deska umístěna na domě č. p. 983 na náměstí Generála Svobody. 

Petr Lexa Přendík

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *