29. března 1934 proběhlo slavnostní zahájení jízd tramvají z Vítkovic do Hrabové, tentokrát pod elektrickou trakcí. Rychlost tramvají se po elektrifikaci dráhy zvýšila z 30 na 40 km/h. Zvýšil se také počet nehod, soudíme-li dle dochovaných archivních protokolů. Úkolem tohoto článku bude postupné zmapování nehod na zmíněné dráze od její elektrifikace po rok 1942. Srážky tramvají s cizími tělesy se udály na dnešních ulicích Závodní a Místecká.
Rok 1934 – od elektrifikace dráhy
30. března 1934. Řidič tramvajového vozu Mlýnek opouští stanici Zábřeh-pošta. Rozjede se, když tu najednou v km 0,178 dráhy vběhne před tramvaj sedmiletá žákyně Olga Langová ze Zábřehu. Uskakuje. Tramvaj brzdí, ale i tak dívku zachytí stupátkem. Dívka padá k zemi a je zraněna na čele. Nehoda dopadla bez vážnějších následků.
5. května 1934 jede motorový elektrický tramvajový vůz od Zábřehu do Hrabové. Přijíždí ke stanici Kolonie (dnes zastávka Jubilejní kolonie). Když přijíždějící tramvaj spatří Marie Napravíková, rozběhne se, aby do spoje stihla nastoupit. Doběhne čekající tramvaj, vystupuje na stupátko, když tu volá o pomoc. Přítomný průvodčí jí pomáhá nahoru do vozu a usadí ji na lavici. Napravíková si stěžuje na bolest levého kotníku, na pravé noze má roztrhnutou punčochu a malou krvácející ránu. Co se přesně při nástupu stalo, není z pramenů zřejmé.
21. července 1934, 14 hodin a 27 minut. Mezi stanicemi Kolonie a Hrabůvka-místo (u Edisona) dojde k nehodě. Motocyklista Jaromír Bartosch, jenž bydlí na Hasičské ulici č. 232, vyjíždí z Hasičské na Závodní ulici na svém motocyklu. Přibližuje se příliš blízko motorovému vozu č. 1 a dojde ke srážce. Více o nehodě nevíme.
1. srpna 1934. Na východě svítá, je 5 hodin a 53 minut. Cyklista Richard Scholz jede z Vítkovic do Hrabůvky po dnešní Závodní ulici na bicyklu. Jede v kolejišti tramvajové dráhy. V km 2,176 u křížení Závodní a Hasičské ulice se vyhýbá vlaku č. 203. Přibližuje se k motorovému vozu č. 3, který je řízen Josefem Wilkem, tak blízko, že je zachycen přední plošinou vozu. Je stržen na zem. Zadní kolo bicyklu je nárazem zcela pokřiveno, cyklista má poraněný ukazováček na levé ruce.
18. srpna 1934 jel řidič Karel Schmid do Vítkovic s tramvají směrem z Hrabové. V 9 hodin a 10 minut jede po Místecké ulici v Hrabůvce. U domu č. p. 327 (nacházel se přibližně v místech výjezdu ,,minimetra“ u zastávky Provaznická), který stojí po pravé straně motorového vozu ve směru jízdy, jde starší žena. Kráčí ve směru jízdy tramvaje. Schmid přibrzdí a zvoní na zvonek. Projíždí kolem ženy, když tu najednou ucítí náraz a škrábání na pravé boční straně tramvaje. Po 15 m tramvaj zastavila. Řidič vystupuje a vidí na zemi sraženou ženu. Byla to Karla Palkovská z Hrabůvky č. 12 (57 let). Ta vypověděla, že kráčela Místeckou ulicí podél plotu v blízkosti tramvajových kolejí. Plot končil u domu č. 327, kde se nacházelo malé prostranství. Na to vstupovala právě ve chvíli, kdy projížděla tramvaj. Patrně přeslechla výstražný zvonek řidiče Schmida. Levý loket jí strhla projíždějící tramvaj. Následkem nárazu se Palkovská otočila kolem své osy, přičemž vidle, které nesla, poškodily červený lak tramvaje svými hroty. Palkovská následně spadla na zem. Emil Poláček, metař ze Staré Bělé, jenž právě uklízel na Místecké ulici, vypověděl, že řidič tramvaje zvonil v přibližné vzdálenosti 30 m od ženy na zvonek, ale žena nereagovala. Stejně vypověděl i jeden cestující z tramvaje, obvodní inspektor II. třídy Jan Dvorský. Hrabůvský cukrář Antonín Mutina zvonění zvonku nepotvrdil, viděl však, jak je žena stržena vozem k zemi. Sražená žena odmítla ošetření u lékaře. Následky na tramvaji byly takové, že na dvou místech vozu na pravém boku byl poškozen vidlemi červený lak.
28. srpna 1934, 12:26 hod. Na zastávce Kolonie vystupuje Barka Hanzelková (62 let) z Hrabůvky č. 155. Při výstupu uklouzne na stupátku a upadne na záda. Nehoda se obešla bez následků, žena si stěžovala pouze na bolest hlavy.
13. září 1934 jede z Vítkovic do Hrabové na jízdním kole Anna Mücková z Lískovce. Nachází se v km 3,104 dráhy Mariánské Hory – Brušperk (u zastávky Hrabůvka-cihelna, dnes přibližně u stanice MHD Benzina). Jede mezi plotem vlevo a kolejnicí. Proti ní jede tramvajový vlak. Mücková se rozhodne přejet koleje a dostat se na vozovku okresní silnice, když tu přední kolo bicyklu zapadne do žlábku kolejnice. Bicykl uvízl a nelze s ním vyjet. To už je tramvaj příliš blízko. Jízdní kolo je zachyceno tramvají a je taženo jí i s cyklistkou. Mücková upadla na zem, ale naštěstí vyvázla jen s pár oděrkami. Zato jízdní kolo bylo na odpis.
1. prosinec 1934. Během jízdy tramvajového vlaku č. 212 z konečné stanice Hrabová do stanice Hrabůvka-místo se srazila tramvaj s cyklistou v km 2,985, nedaleko hrabůvské kovárny. Ve stejném směru jako jela tramvaj, jede také cyklista František Švehla a na rameni má opřený koš s pečivem. Cyklista jede ve středu dráhy ve směru na Vítkovice, když tu slyší výstražný zvonek tramvaje. Hodlá opustit koleje, když zadní kolo bicyklu zapadne do žlábku kolejnice. Má ještě dostatek času, aby vyprostil kolo ze žlábku. Nakonec se mu to podařilo. Jen koš s pečivem byl sražen tramvají.
28. prosince 1934 vyjel tramvajový vlak od zábřežské pošty směrem do Hrabové. Řidič tramvaje Josef Turča projel podjezdem pod činžovním domem a projížděl dnešní Závodní ulicí. Míjí tehdejší křižovatku ulic Národní a U Ohrady (u bývalého hotelu Atom). Turča v dáli uvidí muže v blízkosti kolejí. Dává výstražný signál nožním zvonkem. Muž nereaguje a jde dál. To už řidič tramvaje brzdí pomocí brzdy a sype pod kola písek. Ve vzdálenosti přibližně 50 cm od zastavení tramvaje vráží tramvaj přední plošinou do muže. Ten se sesuje k zemi. Je to Nathan Kurzbauer ze Zábřehu. V protokolu o nehodě je uvedeno, že vyvázl bez zranění. Nehoda se odehrála před křížením dnešních ulic Závodní a Rudné v km 0,843 tehdejší dráhy.
Rok 1935 – rok šťastných konců
7. března 1935. Alois Kubínek řídí tramvajový vlak č. 261 a jedem směrem do Hrabové. Dojíždí ke stanici zahrádky (dnes Most Čs. armády), když v tu samou chvíli vyjíždí z Chalupníkovy ulice osobní vůz, jenž směřoval z Bělského lesa do Vítkovic. Tramvaj dává výstražné znamení, ale řidič automobilu nereaguje. Najednou prohlédne – ostře brzdí, ale i tak mírně vrazí do přední plošiny tramvaje. Škody však nebyly na místě zjištěny žádné a nehoda se obešla též bez zranění.
13. března 1935 jede tramvajový vlak č. 207, složený z motorového vozu č. 3 a dvou vlečných vozů č. 104 a 106, po dnešní Závodní ulici a míjí v 6:26 hod. křižovatku s ulicí U Staré školy v km 2,24 dráhy Mariánské Hory – Brušperk. Velký pes pekaře J. Doležílka se připlete před tramvaj a je zachycen ochranným rámem (zařízení, které bylo ze dřeva a sloužilo k tomu, aby v případě nárazu zabránil vniknutí osoby/předmětu pod kola vozu). Zdali pes přežil, nevíme – víme však, že ochranný rám byl poškozen.
22. května 1935 vyjela tramvaj, řízená Josefem Vojtusem, ze stanice Zábřeh-pošta a zabočuje k podjezdu pod úřednickými byty v činžovním domě na dnešní Závodní ulici. Znenadání před tramvají přes koleje přebíhá zleva tři a půl leté dítě. Když je malá Ingeborg Müllerová téměř na druhé straně kolejiště, je stržena prudce brzdící tramvají za zvuku nožního zvonku. Je zachycena předním pravým rohem motorového vozu a upadá na zem. Naštěstí se nehoda obešla bez jakéhokoliv zranění.
31. května 1935 řídí Ludmila Kornetová nákladní vůz. Směřuje z Hrabové do Moravské Ostravy. Snad nedává pozor – najednou narazí pravým bokem na souběžně jedoucí tramvaj. Stalo se tak v 2,115 km dráhy, čili u dnešní křižovatky ulic Závodní a Hasičské. Nárazem je z tramvaje odtržena boční okapová lišta, poškozen je také červený nátěr vozu. Celková škola na tramvajovém voze byla vyčíslena na 35 Kč.
17. srpna 1935, letní podvečer, 18 hodin a 30 minut. Od Hrabové jede tramvaj směrem do Vítkovic. Nachází se na Závodní ulici před domem s podjezdem. Kdysi podjížděly tramvaje dnes již zazděným tunelem, kolej se nacházela vlevo, díváme-li se na budovu od městského stadionu. Před tunelem byl tramvajový přejezd na Sovově ulici. Ještě před tímto přejezdem stál velký dům. Řidič tramvaje Antonín Mlýnek přijíždí k tomuto domu, za nímž je nepřehledný přejezd a dává výstražné znamení. Někteří svědkové se později shodnou, že znamení skutečně dával, jiní zase tuto informaci nepotvrzují. V ten samý čas jede po Sovově ulici přibližnou rychlostí 25 km/h osobní automobil řízený Františkem Dřizgou. Ten rovněž dává znamení houkačkou, aby ostatní věděli, že bude přejíždět přejezd, který se nachází vzdálen 5,57 m od kolejí. Vjíždí na koleje, když tu v rychlosti 15 km/h do něj narazí tramvaj. Řidič tramvaje Mlýnek už 4,5 m před přejezdem prudce brzdil a sypal písek pod kola. I tak je automobil probodnut spřáhlem motorového tramvajového vozu a je zachyceno za zadní blatník, přitom se protrhne zadní pneumatika. Osobní vůz je ještě 8 m tlačen tramvají, až obě tělesa zůstanou stát. Automobil stojí i nyní zadními koly v kolejišti. Doprava je na 30 minut zastavena. Na místo přichází policista. Dřizga u sebe nemá vůdčí list, pouze vysvědčení o způsobilosti k jízdě, které získal 27. června 1924. Majitelem poškozeného vozu byl hostinský Antonín Tyrol, původem z Oravy.
31. srpna 1935 dochází k méně závažné nehodě v km 2,555 dráhy. Jedná se o místo, kde se stará Místecká ulice křížila s ulicí Na Fojtství. Osobní vůz zde stál příliš blízko kolejí, navíc v momentě, kdy tudy projížděla tramvaj, řidič otevřel dveře, které byly následkem nárazu ulomeny. Škoda byla vyčíslena na 20 Kč. Majitelem auta byl Josef Velička z Metylovic.
O dalších nehodách z roku 1935 nemáme stop – buďto se na dráze žádná nehoda neudála, anebo jsou záznamy o nehodách ztraceny.
Rok 1936 – nehody na Sovově a Chalupníkově ulici
2. března 1936, 13 hodin a 21 minut, km 2,4-5 dráhy. Hrabůvka, stará Místecká ulice. Richard Klečka řídí tramvajový vlak č. 246, který sestává z motorového vozu a dvou vlečných vozů č. 104 a 106. Tramvaj vyjíždí z Hrabové směrem do Vítkovic. V tu chvíli vyjíždí z boční ulice Na Fojtství čtrnáctiletá cyklistka Irma Grygarová a vyhýbá se protijedoucímu cyklistovi na Místecké ulici, když tu najela přímo na motorový vůz č. 2 a narazila na jeho zadní stupátko. Spadla k zemi mezi motorový a vlečný vůz, načež tramvajová souprava zastavila. Vyvázla bez vážnějších zranění.
16. června 1936, letní ráno, 7:45 hod. Vilém Bittner z Bašky jede se svým nákladním automobilem z Hrabůvky do Moravské Ostravy. Nachází se nedaleko konečné stanice tramvajové dráhy, kam právě přijíždí tramvaj směrem od Vítkovic. Bittner tramvaj nevidí a ta naráží do nákladního vozu. Motorový vůz č. 2 má poškozeno přední okno s rámem, ulomeno je i zrcátko. Škoda je vyčíslena na 5.000-6.000 Kč.
18. července 1936 dojde k srážce na místě, které zažilo nejednu nehodu, v km 0,172 dráhy. V 15:58 jede po Sovově ulici od dělnického domu (dnes v místě Paláce kultury a sportu) nákladní auto řízené Josefem Ritzkou rychlostí 20-25 km/h. Blíží se k Závodní ulici, před kterou je přejezd tramvajové dráhy. V tutéž dobu projíždí tunelem pod úřednickým domem tramvaj řízená Josefem Turčou rychlostí 8 km/h. Řidič tramvaje zvoní, ale nehodě nepředejde – levé zadní kolo nákladního auta je zachyceno tramvajovým táhlem, dodávka je setrvačností tlačena tramvají, až je odhozena šikmo vpravo, kde narazí o strom. Auto utrpělo na karoserii, která byla vpředu zcela prohnuta, poškozen byl zadní blatník a disk kola. Majitel vozu Leo Frank utrpěl škodu 600 Kč. Tramvaj vyvázla téměř bez poškození – odřen byl pouze lak. Po srážce vyběhla z dělnického domu, kde se zrovna konal kurz vyšívání, žena a obrátila se proti Ritzkovi a nadávala mu ,,že kdyby nebyl utekl, že by se mu to nebylo stalo a nadala mu do chacharů, žebráků a ještě podobných nadávek“. Tak o situaci referuje zápis z místa nehody. Ritzka byl pravděpodobně prudké povahy, neboť ,,ženu pobil po tváři“.
27. července 1936, 10:02 hod., km 1,860. V daném místě mezi stanicemi Zahrádky a Kolonie projíždí tramvaj. Na okraji silnice stojí osobní automobil, jenž stojí před obchodem L. Skulmovského. Když se tramvaj nachází v blízkosti osobního vozu, ten se najednou rozjede přes koleje směrem k Hrabové. K nehodě naštěstí nedošlo.
29. srpna 1936, 18:02 hod, km 1,275 dráhy. Cyklista Jan Motyka, galvanizér starý 25 let, jede na svém bicyklu po dnešní Závodní ulici. Má v úmyslu zabočit do Chalupníkovy ulice, která byla tehdy ve stejné výškové úrovni, a pokračovat dále na náměstí Svobody. Jede však příliš rychle a vráží do zadní části tramvajového vozu, jenž přijížděl do stanice Zahrádky. Cyklista utrpěl srážkou těžký otřes mozku a byl odvezen do nemocnice ve Vítkovicích.
3. listopadu 1936, 14:56 hod, km 0,354 dráhy. Když se tramvajový vlak blíží k chodníku podél sportovního hřiště, vjede do tramvajové dráhy cyklista Josef Jarolím. Ve zmatku seskakuje z kola a urychleně opouští prostor železničního svršku. Tramvaj naráží na jízdní kolo a sune jej dalších 10 m. Kolo má poškozený blatník a svítilnu.
18. listopadu 1936 dochází k další nehodě v prostoru Chalupníkovy a Závodní (tehdy Kozinovy) ulice. Je 14:55 hodin. Z Chalupníkovy ulice jede osobní automobil zn. P31.959, řízený Hugem Odvárkou. Dělá šoféra dvou pánům – Rudolfu Passerovi a Arnoštu Janošovi. Automobil přijíždí k Závodní ulici, kde je přejezd tramvajové dráhy, označený svislou dopravní značkou. V tu chvíli se k přejezdu blíží tramvajový vlak č. 255 složený z motorového vozu č. 4 a vlečného vozu č. 6 a řízený Josefem Turčou. Šofér automobilu má v úmyslu v km 1,273 dráhy předjet před tramvají do Závodní ulice. Lidé na ulici na něj mávají. Tak činí např. Josef Šulc, který na bicyklu jede ze Závodní do Chalupníkovy ulice. Hugo Odvárka ničeho nedbá. Myslí si, že lidé mávají proto, že chtějí svézt automobilem. Řidič tramvaje zvoní zvonkem, brzdí, ale v tom již naráží na osobní automobil. Auto je sunuto před tramvají 10 m a nato je odhozeno do příkopu. Po nárazu chce okamžitě řidič tramvaje Turča zavolat sanitku, avšak lidé z automobilu mu tento krok vymlouvají s odůvodněním, že jsou v pořádku. Automobil je poškozen, motor však běží.
V průběhu konce roku 1936 a počátkem roku 1937 se řešilo, kdo je za nehodu vinný. Josef Turča, řidič tramvaje, již jednou zproštěn viny za nehodu z léta 1936, byl 10. února 1937 osvobozen. Jako vinný byl shledán Hugo Odvárka. Ten argumentoval, že není zdejší a že mu ve výhledu vlevo bránil asi 2 m vysoký plot a stromy. Oba další přítomní cestující v automobilu rovněž neznali prostředí – byli z Prahy a Olomouce. Hugo Odvárka musel nakonec zaplatit pokutu ve výši 20 Kč.
24. prosince 1936. Štědrý den, tma, 18:31 hod. Ve stanici Hrabůvka-kostel dojde k nikdy nevysvětlené nehodě. Josef Vojtus řídí večerní tramvajový spoj. Službu s ním koná průvodčí Max Kohout. V tramvaji cestuje jen málo lidí. Ve stanici Zahrádky přistoupili čtyři lidé. Tramvaj zastaví ve stanici Hrabůvka-kostel, průvodčí dá znamení řidiči a spoj jede dále směrem k Hrabové. Docela běžná směna. Ve 20:06 hod. však ohlásí Anna Kubačková, narozena roku 1867, na policejní stanici, že při výstupu v 18:31 ve stanici u kostela stála na posledním schůdku stupátka, když tu průvodčí dal znamení k odjezdu, načež žena upadla a vykloubila si pravý ramenní kloub. Automobil Červeného kříže Kubačkovou odvezl k ošetření do nemocnice v Moravské Ostravě. Nehoda neměla žádných svědků. Když zaměstnanci dráhy vyžadovali po Kubačkové jízdní doklad, aby potvrdila, že spojem skutečně jela, řekla, že jej při pádu ztratila. Jak se celá věc skutečně udála – to už nezjistíme.
Pro období let 1937-1939 se nám záznamy o nehodách nedochovaly.
Rok 1940 – nehody na křížení dvou tratí
11. leden 1940. Mrazivé ráno, teplota klesá k mínus 26°C. Na zemi leží čerstvě napadaný sníh, je slabá mlha, ranní šero. Ocitáme se na křižovatce ulic SA a U Stadionu (dnes Rudná x Závodní), km 0,88 dráhy Mariánské Hory – Brušperk. V 5:58 vyjíždí od zábřežské pošty tramvajový vlak složený z motorového vozu č. 4 a dvou vlečných vozů č. 105 a 106. Tramvaj řídí Richard Klečka, ve vozech jede pět cestujících. Souprava míří směrem k Hrabové.
Jiné místo, stejný čas. Z konečné stanice v Zábřehu-Družstvě vyjíždí jiná tramvajová linka směrem do Vítkovic. Jedná se o dráhu Společnosti moravských místních drah (SSMD, během války název poněmčen na Mährische Lokal-Eisenbahn-Gesellschaft – MLEG). Trať směřovala po dnešní Rudné a Zengrově ulici do Vítkovic. Dráha kříží na výše zmíněné křižovatce tramvajovou trať Vítkovice – Hrabová. Štěpán Muřin, jenž řídí tramvajový vůz č. 8 s pěti cestujícími, přijíždí k osudnému křížení tramvajových tratí.
V 6:01 hod. narazí tramvajový vůz č. 8 společnosti MLEG čelně na bok vítkovického motorového vozu č. 4. Komárek má na dvou místech proraženou střechu a poškozené oplechování. Tramvajový vůz MLEG vyjede vlivem nárazu z kolejí, má poškozenou přední plošinu, zejména její levou část. Průvodčí tramvaje MLEG si zlomil desáté a jedenácté žebro, když při nárazu upadl na opěradlo. Dva cestující jsou lehce raněni, odchází však bez lékařského ošetření do zaměstnání.
Jak k nehodě došlo? Když Štěpán Muřin dojížděl ke křižovatce, viděl, že tramvajový semafor nesvítí. Lehce přibrzdil a chtěl přejet křížení kolejí, když v tu chvíli zpozoroval zleva přijíždějící tramvajovou soupravu od zábřežské pošty. Muřin brzdil magnetickou brzdou, sypal písek, ale nárazu již nemohl předejít. Řidič druhé tramvaje, Klečka, viděl na semaforu zelené světlo, a proto vjel do křižovatky, na níž pocítil náraz.
Po srážce se rozběhla několikerá fáze výslechů. Případ se táhl několik měsíců. MLEG hned na začátku upozornila na nefungující semafor. Žárovka semaforu byla skutečně poškozena, pravděpodobně tuhými mrazy. Řidiči tramvají i přesto měli dbát zvýšené opatrnosti, především Štěpán Muřin. Samotní cestující k nárazu nevypověděli nic bližšího, jelikož přes silnou námrazu na oknech tramvají neviděli ven. Škoda na vítkovické tramvaji byla vyčíslena na 10.550 K, na voze MLEG byla vyšší – 36.659 K.
3. května 1940 došlo málem k srážce tramvaje a vojenského automobilu v km 0,68 dráhy. Vlak č. 216, složený pouze z motorového vozu č. 1, přijíždí v 8:03 hod. ke křižovatce ulic SA a U Stadionu (Rudná x Závodní). Řidič tramvaje Rudolf Ševčík respektuje povolenou rychlost. Jede k Vítkovicím a nachází se u stožáru č. 191, když si všimne ve vzdálenosti 15 m před vozem vojenského automobilu, které vyjíždí od stadionu a chce přejet koleje. Ševčík dává výstražné znamení nožním zvonkem a prudce brzdí, aby se vyhnul srážce. Naštěstí se podařilo. Na přední plošině stála žena, kterou zranily posuvné dveře na kloubech levé ruky. Six Imgard byla přepravena do vítkovické nemocnice k ošetření. Pojišťovna ji vyplatila odškodné ve výši 506,70 K.
30. května 1940 se udála další nehoda. Závěr května, sucho, km 2,68 dráhy – stará Místecká ulice u restaurace a kavárny Jakuba Pochtiola. Tma, pět minut po půlnoci. Když se motorový vůz, řízený Rudolfem Losertem, blíží k uvedenému místu, spatří řidič ve vzdálenosti cca 6 m před vozem muže, jenž kráčí směrem k Vítkovicím. Losert okamžitě začíná brzdit, avšak pocítí mírný náraz. Tramvaj zastaví. Za vozem leží na zemi muž, je při vědomí. Je to zámečník Franz Beranek. Sanitním vozem vítkovické závodní nemocnice je přepraven do nemocnice. Na nohou má četné lehké oděrky, z nosu krvácí. Sám Beranek dal sobě za vinu, že jej tramvaj srazila, a přiznal se, že byl pod vlivem alkoholu. Před srážkou vypil čtyři piva a objednal si čtyřikrát koňak.
26. června 1940, km 3,935 dráhy, 8 hodin a 8 minut ráno. Stará Místecká. Řidič tramvajového spoje Josef Willert jede s tramvajovým vlakem, který sestává z motorového vozu č. 3 a vlečného vozu č. 102 směrem k Hrabové. Odjíždí ze stanice Hrabůvka kostel. Po chvíli jízdy Willert vidí asi ve vzdálenosti 20 m nákladní auto, které vyjíždí z nepojmenované ulice, jež vybíhá napravo ve směru jízdy tramvaje. Brzdí. Nákladní auto zn. M.79869, řízené Josefem Hubem, bytem v Přívoze, se ocitá v prostoru kolejiště. Nedbá výstražného zvonění tramvaje. Dochází ke srážce. Nákladní auto je nabráno přední částí tramvaje do levé části karoserie. Auto je odmrštěno na levou stranu silnice, kde poškodilo plot u domu Barbory Mutinové (Místecká č. 267) a také sloup trakčního vedení č. 278.
28. srpna 1940 došlo k nehodě v 19:04 hod v km 3,7 dráhy. Řidič tramvaje Richard Klečka řídí motorový vůz č. 1, za nímž je připojen vlečný vůz č. 106. Když tramvaj odjížděla ze stanice Hrabůvka-kolonie, vypadla z vozu Josefina Šeděnková. Jako kvitanci jí dráha dala odškodné ve výši 500 korun a dalších 50 na vyčištění pláště.
Na vině válečné zatemnění?
13. září 1940 vyjíždí za tmy tramvajový vlak č. 380 ze stanice Zahrádky (dnes Most čs. armády) směrem k Vítkovicím. Je sychravo. Řidič tramvaje Rudolf Losert najednou uvidí ve 23:33 hod. v kolejišti u sloupu č. 207 něco podezřelého. Myslí si, že je to nějaký velký balík. Prudce brzdí ruční brzdou, elektrickou brzdou, sype písek. Vše je však marné. Tramvaj neznámý předmět zachytí. Tramvaj ujede od místa srážky ještě 15 m, zůstane stát. Řidič a průvodčí Josef Fojtík se jdou podívat, do čeho tramvaj narazila. Pod ochranným rámem tramvaje naleznou lidské tělo. Na místě je okamžitě český lékař ze zábřežské nemocnice, Dr. Grygar. Ten vysvobodil neznámého muže z ochranného koše tramvaje a dal jej převézt sanitním vozem do vítkovické závodní nemocnice. Tam bylo zjištěno, že muž je silně opilý. Při výslechu doznal pracovník vítkovické mostárny, že v 18 hodin navštívil kancelář Vítkovických železáren, poté šel směrem k domovu. Zastavil se v závodní kantýně, kde vypil několik piv a panáků. Poté konečně vyrazil opilý domů. Jak se na koleje dostal, nevěděl. Zranění pracovníka železáren bylo i přes sražení tramvají stanoveno jako lehké. Nešťastník mohl mluvit o štěstí – vždyť tramvaj ho tlačila po kolejích 15 m, během srážky ztratil botu a aktovku.
10. října 1940, 21.50 hod., v km 3,12 dráhy Mariánské Hory – Brušperk jede řidič nákladního auta František Merta Místeckou ulicí. Nákladní auto táhne za sebou přívěs zn. Škoda o největší přípustné hmotnosti 4 tuny. Merta veze stavitelské firmě Gajovský kulaté klády, z nichž je jedna 14 m dlouhá a přesahuje 5 m přes vlečný vůz. Tato kláda je opatřena na svém konci červeným praporkem, nikoliv světlem. Když automobil zahýbá do ulice Na Obecní, kde měla firma Gajovský pilu, vyhnula se dlouhá kláda nad koleje místní dráhy, kde právě projížděla tramvaj. Tramvajový vůz naráží do klády. Nárazem nebyl nikdo poraněn, dokonce ani řidič tramvaje Karel Schmid. Bezpečnost cestujících byla ohrožena prudkým nárazem a brzděním. Na motorovém voze byl srážkou na přední straně odřen červený nátěr v délce 40 cm. Přívěsný vůz byl nárazem převrácen na stranu, ale škoda na něm nevznikla.
Řidič Schmid uvedl, že se v onu chvíli blížil k zastávce Hrabůvka-cihelna, jel rychlostí 10-15 km/h. Když vjížděl na výhybku, zpozoroval ve vzdálenosti asi 3 m před sebou kládu, a proto ihned začal brzdit. Kládu, označenou praporkem, nebylo v šeru dobře vidět. Řidič Merta na svou omluvu uvedl, že nepočítal s návratem tak pozdě, proto si s sebou nevzal svítilnu. Merta byl naštěstí pojištěn a tak vzniklá škoda byla proplacena Hasičskou pojišťovnou v Brně.
22. listopadu 1940 se stala nehoda v km 2,35. Motorový vůz č. 4 ve 22:02 míří z Hrabové k Zábřehu. Řidič Klečka, jenž řídí motorový vůz č. 4, projíždí po ulici U Stadionu kolem továrny na drátěná a konopná lana (dnes Závodní ulice, dílny učiliště Vítkovic). Před tramvají kráčí úředník Karel Trubecký. Snad řidič ani úředník nedbají pozornosti. Tramvaj vráží do chodce, ten se svalí na zem a je vlečen před tramvají dalších 16 m. Trubecký byl převezen sanitním vozem do závodní nemocnice Vítkovických železáren, kde je ošetřen Dr. Aloisem Aresinem. Ten zjišťuje, že muž utrpěl odřeniny na většině těla, snad má i vnitřní zranění – musí na rentgen. Lékař označí zranění za těžké. Tři cestující v motorovém voze byli ohroženi prudkým brzděním na bezpečnosti, naštěstí se však nikomu nic nestalo.
Silnice v uvedeném místě byla 10 m široká, dehtovaná, rovná. V dané době byla mokrá – padala mlha. Koleje byly mokré a brzdná dráha tramvaje byla úměrně delší. Pro válečné zatemnění byla ulice nepřehledná. Chodník zde nebyl. V místě, kde byl Trubecký motorovým vozem zachycen, byla patrna na půl metru dlouhém úseku koleje krev. Na kolejích byl pozorován písek v délce 8 m, který sypal řidič motorového vozu, aby zvýšil účinnost brzdění.
Trubecký u výslechu udal, že byl na návštěvě u hudebníka Josefa Brože a že šel od něho domů. Když vyšel ze světla domu do temnoty ulic, špatně viděl. Vyrazil směrem k Zábřehu n. Odrou podél koleje, asi ve vzdálenosti 1 m od kolejiště. Za sebou uslyšel zvonění tramvaje, myslel však, že tramvaj je ještě v dostatečné vzdálenosti. Proto se rozhodl přejít koleje na pravou stranu, když v tom byl vozem povalen. Svědek nehody, Antonín Segeťa, vypověděl, že v inkriminovanou dobu jel v tramvaji a koukal řidiči Klečkovi přes rameno, když tu asi ve vzdálenosti 20 m uviděl tmavý stín jdoucí asi 1 m vedle kolejí. Asi 3 m před srážkou uviděl úředníka Trubeckého, jak přechází kolej. Žádná ze stran se necítila být vinnou, neštěstí připisovaly k válečnému zatemnění ulic.
Rok 1941 – rok drobných nehod
18. února 1941 jede v 6.53 hod. tramvajový spoj č. 212, složený z motorového a vlečného vozu č. 102 ve směru k Vítkovicím. Když souprava vyjíždí ze stanice Hrabůvka-cihelna, jede proti ní auto. To vyplašilo koně, který se nacházel v blízkosti tramvaje. Vyplašené zvíře lehce poškodilo lak na boční straně motorového vozu.
22. března 1941 jede vlak č. 201, sestavený z motorového vozu č. 7 a vlečných vozů č. 102 a 107 v blízkosti sloupu č. 296, v km 3,431 dráhy. Tam se souprava střetává s nákladním autem, naštěstí jde o lehkou srážku. Tramvaj má poškozený lak na boční straně motorového vozu.
1. května 1941, 7.26 hod. První máj, lásky čas. Tohoto roku však i nehod. V km 1,8 dráhy došlo ke srážce tramvaje a osobního auta. Vlak č. 217, sestávající pouze z motorového vozu č. 3, se blíží od Vítkovic k zastávce Hrabůvka-kolonie. V tu chvíli jede ulicí Na Čtvrti osobní vůz Tatra 57-B s poznávací značkou PB 75.407. Auto řídí muž německé národnosti Friedrich Langer, hostinský z Přívozu, vedle něj sedí Stephan Bittner. Auto vyjíždí z ulice Na Čtvrti a chce zabočit doprava směrem k Vítkovicím. Vjíždí na koleje dráhy, které jsou při pravé straně vozovky ve směru k Zábřehu. Auto zpomalí a najednou mu zhasne motor. Zůstává stát. V tu chvíli projíždí ve vzdálenosti 25 m tramvajový motorový vůz č. 3, řízený Čechem, Josefem Turčou. Ten dává výstražné znamení nožním zvonkem, prudce brzdí, sype písek pod kola, avšak dojde ke střetu. Automobil je tramvají nabrán do pravé boční části a je tlačen 6 m, až zůstane stát spolu s tramvají. Osobní vůz měl poškozenou karoserii, od pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurità v Brně dostal náhradu škody ve výši 933 K. Případ se stal sledovaným sporem mezi člověkem české a německé národnosti.
14. května 1941 jde v 9.30 hod. Jan Purkar (83 let, bytem Edisonova ulice č. 36) směrem od ulice U Stadionu (dnes zaniklá ulice u městského stadionu) k ulici Hermanna Göringa (dnes Ruská). Když se blíží k místu, kde ulice U Stadionu křižuje závodní tramvajovou dráhu v km 0,3/4 (na dnešní ulici Závodní), dívá se pod nohy. Je sucho, slunce svítí. Vůbec nezaznamenává blížící se tramvaj, v níž jede 22 cestujících. I přesto, že řidič tramvaje František Valošek zvoní výstražným zvonkem, stařec nic neslyší – je totiž silně nahluchlý. Valošek si nemyslí, že Purkar chce koleje přejít, zdá se mu, že zůstane stát těsně u kolejí, jako tomu lidé normálně činí. Purkar však chce přejít koleje, když tu jej do levé části těla udeří pravá část tramvaje. Valošek již ve vzdálenosti 10 m před místem střetu brzdil magnetickou brzdou, nehodě se nedalo ale zabránit. Tlakem je Purkar odhozen do vzdálenosti 5 m a zůstává ležet v bezvědomí na štěrkovém náspu. Tramvaj zastavuje ve vzdálenosti 2,9 m od místa nehody. Purkar je převezen do zábřežské nemocnice, kde jej ošetřuje MUDr. Řepišťák. Ten zjišťuje, že stařec má otřes mozku II. stupně, dvě tržné rány v obličeji v délce 3 a 1,5 cm, tržnou ránu ve tvaru trojúhelníku na krajině spodní lebeční kosti v délce 3 cm a krevní výlev o velikosti pěsti.
Místo nehody bylo podrobeno vyšetřování. Bylo zaznamenáno, že se jednalo o místo bez přírodních i stavebních překážek. U kolejiště byly označeny krevní stopy, pod tramvají byl nalezen Purkarův klobouk. I když se nehoda stala na nechráněném přejezdu, byl tento přejezd označen výstražnou značkou.
Řidič Valošek uvedl, že jel rychlostí asi 30km/h a již ve vzdálenosti 100 m dával výstražné znamení zvonkem. Purkara zahlédl v dálce 35 až 40 m, jak jde směrem ke kolejím, proto dal opět znamení a čekal, že se stařec zastaví u dráhy. Když už byla tramvaj pouze ve vzdálenosti 10 m, ihned brzdil magnetickou brzdou, sypal písek. Po zastavení ihned běžel k ležícímu muži. Průvodčí tramvaje, Štefan Schuster dodal, že nehodu neviděl, hovořil jen o prudkém brzdění, načež uviděl, co se stalo, a proto běžel ihned volat sanitní vůz vítkovické nemocnice. Svědkové nehody vypovídali shodně s oběma zaměstnanci dráhy. Šetřením u Cecílie Muřoňové, která byla sousedkou Purkara, bylo potvrzeno, že muž je silně nahluchlý a ještě špatně vidí. Dcera Purkara, Anna Hluchanová, potvrdila, že otec je již 40 let nahluchlý, neboť kdysi pracoval v kovárně. Ke zraku otce dodala, že vidí dobře. Usuzovala z toho, že otec čte bez brýlí. Zraněný muž nebyl schopen výpovědi, probral se až po 30 minutách od převozu do nemocnice. Vypověděl dodatečně. O tom již nemáme dochovaných zpráv.
4. června 1941 jelo nákladní auto zn. PB 78690 Závodní ulicí, přičemž poškodilo sloup trakčního vedení tramvajové dráhy č. 229. Bylo zjištěno, že nákladní automobil je majetkem českého pivovaru v Moravské Ostravě. Český akciový pivovar byl vyzván k náhradě škody. Škoda byla uhrazena prostřednictvím První české vzájemné pojišťovny.
19. června 1941 vyjíždí za hluboké tmy ze stanice Zábřeh-pošta motorový vůz č. 7. V km 0,075 vypadne z jedoucí tramvaje Josef Hubáček z Hrabůvky. Upadl na zem a lehce si poranil hlavu. Ošetřen byl ve vítkovické nemocnici.
20. června 1941 se stala nehoda v km 0,04 dráhy, u zábřežské pošty. V 9.11 vyjel ze stanice Zábřeh-pošta motorový vůz č. 3, jenž byl řízen Karlem Karasem. Po rozjezdu tramvaje směrem k Vítkovicím chtěla vystoupit z již rozjetého vozu Annamarie Kreisel. Upadá z plošiny na zem a poraní si tvář. Je převezena k ošetření do závodní nemocnice.
20. července 1941 se udála nehoda v km 1,685 dráhy. Je již téměř tma, 21.47 hod. Po dnešní Závodní ulici jede tramvajový spoj č. 307 sestávající z motorového vozu č. 7 a vlečného vozu č. 107. U hostince Chýlek v Hrabůvce do kolejiště vjíždí osobní auto zn. PB 74057, řízené Emilem Vozňákem, majitelem je Jan Říman z Bludovic. Automobil je zachycen motorovým vozem a je nárazem lehce poškozen.
7. srpna 1941 vyjel vlak č. 214 v 7.04 hod. z konečné v Hrabové, kde nastoupila Amanda Englisch na plošinu vlečného vozu. Dveře byly zavřeny a žena při jejich otevírání upadla na obě kolena, která si poranila. Byla ošetřena v závodní nemocnici jodovou tinkturou, načež odešla.
8. srpna 1941 vypadla z jedoucí tramvaje č. 275 v 16:30 hod. u zastávky Hrabůvka-místo Marie Jurčíková, která si lehce poranila pravou nohu. Průvodčí Sklář na konečné v Hrabové rozhodl, že k ženě přivolá lékaře. Ten nohu ošetřil.
Průvodčí zachyceni na snímku v konečné stanici Hrabová. Foto: archiv autora.
9. září 1941 jel vlak č. 213 od Vítkovic a nacházel se u konečné v Hrabové, kde koleje odbočovaly přes Místeckou ulici. Tam právě přijíždělo nákladní auto SPZ PB 70158, řízené Vladimírem Bujnochem. Ten chtěl přejet Místeckou ulici ještě před projetím tramvajové soupravy. Tramvaj narazila do auta, lehce byl na motorovém voze poškozen lak u přední plošiny.
17. září 1941, 7.30 hod, km 0,878 dráhy. Vlak č. 217 složený z motorového vozu č. 6 a vlečného vozu č. 104 jede směrem k Hrabové. Přijíždí ke křížení dnešních ulic Závodní x Rudná (v té době SA Strasse). Z ulice SA vjíždí osobní vůz poznávací značky PB 74815, jehož řidič nedbá červeného světla na semaforu. Automobil vráží do zadní plošiny motorového vozu a poškodí nástupní schůdky. Auto řídí lesník Ernst Hinke ze Staré Bělé a vůz je ve vlastnictví města Ostravy. Nehoda se obešla bez zranění.
4. října 1941 jede vlak č. 223 sestávající z motorového vozu č. 6 a vlečných vozů č. 102 a 107 v 8.10 hod. směrem od Vítkovic k Hrabové. Projíždí dnešní Závodní ulicí mezi zastávkami Hrabůvka-kolonie a Hrabůvka-místo. Blíží se k továrně na konopná a drátěná lana A. Deichsela (nároží ulic Závodní x Provaznická), když tu z brány továrny vyjíždí firemní traktor SPZ PB 79504 řízený Jaroslavem Josefským. Traktorista chce zahnout vpravo, směrem k Hrabové. Tento záměr zpozoruje řidič tramvaje Cyril Petroš a ihned brzdí. Dojde ke srážce. Na tramvaji byl v délce 10 cm poškozen lak oplechování. Cyril Petroš uvedl, že tramvaj přehlédl, neboť byla hustá mlha.
2. listopadu 1941 v 8.30 hod. ráno hlásil průvodčí vlaku č. 421 Anton Grund po příjezdu do stanice u vítkovického hřbitova, že u ulice SA (Rudné) viděl ležícího muže u kolejiště. Revizor Robert Schlesak se šel k místu podívat a našel tam staršího muže sedícího na náspu. Měl špinavé šaty. Muž totiž během jízdy vyskočil, aby si zkrátil cestu, seskok se mu nezdařil a on upadl na zem.
3. listopadu 1941 chtěla do již rozjetého tramvajového vlaku č. 254 v 13.13 hod. naskočit Gottfriede Klimek, když se nacházela na prvním stupátku, uklouzla a spadla na ulici. Nehoda se obešla bez zranění. Tramvaj jela z Hrabové do Vítkovic.
4. listopadu 1941 řídil tramvajový spoj č. 223 Johann Talik. S tramvajovou soupravou, složenou z motorového vozu č. 7 a vlečných vozů č. 105 a 109, vyjížděl z konečné v Hrabové. Když Talik vyjíždí, spatří na Místecké ulici rychle jedoucí osobní auto, jež přijíždí ve směru od Frýdku. Talik brzdí soupravu, která zůstává stát asi jeden metr od křížení silnice s kolejištěm. Proti tramvaji jelo nákladní auto PB 70265, řízené Antonem Mitasem, jenž prudce zpomalil, ale pro vrstvu uježděného sněhu dostal smyk a zadní části karoserie narazil do motorového vozu tramvajové soupravy. Poškozen byl jen lehce lak u přední plošiny.
11. listopadu 1941 jela spojem č. 228 Františka Krischke. Když tramvaj zabočovala v zatáčce u zastávky Hrabůvka-místo (dnes v místech zastávky Provaznická) ze staré Místecké do dnešní Závodní ulice, žena upadla na levé koleno na podlahu tramvaje. Vytvořila se jí na kloubu podlitina.
17. listopadu 1941, 17.36 hod, je sucho, ale nebe je zatažené, stmívá se. V km 1,0 – 1,1 dráhy projíždí tramvajový vlak č. 477 složený z motorového vozu č. 6 a vlečného vozu č. 107. Souprava jede od Zábřehu do Hrabové a projíždí místem, kde koleje křižuje Rodinná ulice, z níž vyjíždí nákladní auto poznávací značky PB 78076. Při přejíždění kolejí je nákladní vůz zachycen tramvajovým vlakem za zadní levou část vozu. Nárazem je vozidlo několikrát otočeno a zůstane stát na levé straně karoserie na silnici. Řidič auta, Jan Firla, vyvázne bez zranění.
10. prosince 1941 jede spoj č. 213 z Vítkovic do Hrabové. Mezi stanicemi Hrabůvka-cihelna a konečnou Hrabová uvidí řidič tramvaje Gustav Wavrečka před sebou ve vzdálenosti 10 m koňský povoz, který směřoval proti směru jízdy tramvaje. Wavrečka brzdí, ale lehce narazí do povozu. Motorový vůz č. 4 má lehce poškozený reflektor. Nepozorným kočím byl Augustin Kubla ze Staříče.
22. prosince 1941 před vlakem č. 485 v 19 hod. naskakoval u zastávky Hrabůvka-cihelna Josef Šelung do vlečného vozu č. 103, při čemž upadl na zem. Průvodčí Olga Weinert uviděla muže, jak padá a nechala zastavit soupravu. Muž vyvázl bez zranění.
(pokračování příště)
Petr Přendík
Zdroje:
Archiv Vítkovice.