Když Ostrava čekala na Zeppelina

Ferdinand von Zeppelin (1838-1917)

Ferdinand von Zeppelin (1838-1917)

Když se v roce 1900 nad Bodamským jezerem v bavorských Alpách poprvé vznesla řiditelná vzducholoď hraběte Zeppelina, vzhlížela celá Evropa k této události jako k symbolu technického pokroku nového století. Zeppelin uměl své slávy náležitě využít a získat tak zdroje financování pro stavbu dalších vzducholodí. Pro zviditelnění svých strojů se hrabě se svými vzducholoděmi vydával na dlouhé přelety, během kterých překonal všechny dosud dosažené letecké rekordy. Let více než stočtyřicetimetrového kolosu nad krajinou, městy a vesnicemi musel působit na současníky, z nichž mnozí viděli létající stroj sestrojený člověkem poprvé,  ohromujícím dojmem.  Není proto divu, že když se na jaře roku 1910 začalo proslýchat, že hrabě Zeppelin poletí se svou novou vzducholodí také přes Moravu, nechtěly c. k. úřady nechat nic náhodě.

Plán cesty

C. k. policejní komisařství v Moravské Ostravě rozeslalo blízkým obcím následující zprávu, kterou obdržel také starosta Zábřehu nad Odrou: „Dle úředního sdělení zamýšlí hrabě Zeppelin, který má se svou vzducholodí začátkem června t. r. cestu z Friedrichshafenu přes Bavory do Vídně podniknouti, nastoupiti zpáteční cestu přes Drážďany a volí následující cestu: Z Vídně přes Stillfried do údolí řeky Moravy, dále do Hodonína, Napajedel, Tlumačova, Hulína, Přerova, Lipníka, Hranic, přes Dub do údolí řeky Odry, zamýšleje západně od Ostravy překročiti německou hranici.“ Úřady myslely na všechny eventuality, protože obcím připomínaly, že „C. k. místodržitelství předpokládá, že hrabě Zeppelin v případu sestoupení všude a s největší ochotou bude přijat.“ Bližší plán cesty se objevil v úterý 7. června v Ostravském deníku, kde se v článku s názvem „Zeppelinův let do Vídně“ dozvídáme, že „ve čtvrtek poletí Zeppelin do Vídně. V sobotu vrátí se do Vratislavi a v neděli poletí do Drážďan. Pro jízdu z Vídně do Drážďan svěří řízení vzducholodi Zeppelin vrchnímu inženýru Dorovi, poněvadž král saský pozval k sobě Zeppelina. Z Drážďan má býti 13. června nastoupen let zpět do Friedrichshafenu.“

Zklamání

Čtenáři byli v očekávání a netrpělivě zvedali oči k obloze, kde každým dnem očekávali průlet slavné vzducholodi, kterou na Moravě doposud nebylo možné vidět. Jaké muselo být jejich zklamání, když se před plánovaným přeletem objevila v novinách krátká zpráva, že Zeppelin plánovanou cestu náhle ruší. Podle tisku zrušil hrabě svou cestu „z důvodu opatrnosti, poněvadž na svém stroji podnikl opravy, které dosud nejsou vyzkoušeny.“ Vídeňské úřady vydaly dokonce oficiální zprávu, která měla důvody blíže osvětlit: „Ačkoliv plavby vzducholodi Zeppelin III měly příznivý průběh, přece se ukázala nutnost jistých změn následkem různých novot. Hrabě Zeppelin proto z opatrnosti nepodnikne plavbu na delší vzdálenost, dokud stroj nebude důkladněji vyzkoušen. Z té příčiny nutno prozatím cestu do Vídně a Drážďan odřeknouti. Němci jsou tím strašně zklamáni.“
Jaký byl pravý důvod změny Zeppelinova plánu se dnes můžeme jen dohadovat. Jednou z možností byly vrcholící přípravy na první vzlet vzducholodi „Deutschland“ určené pro civilní přepravu cestujících, který se úspěšně uskutečnil již 19. června. Zda Zeppelin svou cestu nad Ostravou v následujících měsících uskutečnil, nevíme. Pravdou ale je, že téměř o 20 let později se Zeppelina Ostravané dočkali, když v roce 1929 prolétal přes Moravu do Slezska a fotograf jej zachytil nad dnešním náměstím Svatopluka Čecha v Ostravě-Přívoze.

Vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin nad Přívozem v roce 1929

Vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin nad Přívozem v roce 1929

Autor. Tomáš Majliš

Zdroj obr: Wikimedia Commons

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.