V jednom z předchozích článků jsme se zastavili u Klubu českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce. Dnes se podíváme do Výškovic, kde roku 1912 vznikl místní spolek cyklistů.
21. května 1912 c. k. moravské místodržitelství vydalo souhlas k zřízení nepolitického spolku s názvem Klubu českých velocipedistů ve Výškovicích. Žádost o zřízení spolku zaslal na místodržitelství výškovický hostinský Jan Folta 6. května 1912. Jan Folta byl prozatímním předsedou, prozatímní výbor tvořili: Adolf Rohel, František Hlavenka a Eduard Sýkora. Jak vyplývá z názvu spolku, spolkovým jednacím jazykem byla čeština a angažovala se v něm česká společnost.
Účelem spolku bylo: pěstování jízdy na kole – společným cvičením, výlety; pořádání závodů a účastnění se závodů; pořádání odborných přednášek, zábav, divadelních představení ve prospěch klubu; dobročinné a vlastenecké akce.
Členové spolku
Členové spolku měli být čestní, činní, přispívající k dobrému jménu klubu. Čestným členem se mohl stát ten, kdo se významně zasloužil o klub nebo cyklistický sport. Činným členem se mohl stát každý, kdo dovršil 18 let a složil poplatek 1 k. jako zápisné a nadále platil roční poplatek stanovený valnou hromadou. Přispívajícím členem se mohl stát každý, kdo se zavázal uhradit roční příspěvek stanovený valnou hromadou. Přijímání členů se dělo na základě doporučení člena spolku, o přijetí rozhodoval správní výbor, jenž nebyl povinen v případě nepřijetí své rozhodnutí zdůvodnit. Byl-li člen přijat, obdržel členský lístek či legitimaci. Z klubu bylo možno dobrovolně vystoupit, vyloučení člena se dělo též po neuhrazení ročního poplatku či pro neplnění stanov. Vyloučený člen se mohl odvolat k valné hromadě. Mezi práva členů patřilo: užívání klubového majetku, účast na výletech a závodech, přístup na zasedání valné hromady; hlasovat, volit a být volen náleželo jen členům činným. Mezi povinnosti členů náleželo: řídit se stanovami spolku, platit příspěvky v daných lhůtách, podrobit se rozsudku smírčího soudu, při opuštění klubu navrátit spolku zapůjčený majetek. Činný člen si do tří měsíců od přijetí do klubu musel opatřit jízdní kolo a klubový stejnokroj. V té době se nejednalo o zrovna levnou záležitost.
Ostravští cyklisté, 1. polovina 20. století. Foto: soukromý archiv Tomáše Březíka.
Valná hromada
Klub řídila řádná či mimořádná valná hromada bez ohledu na počet přítomných členů, rozhodnutí valné hromady bylo všem členům předáváno písemně. Ve valné hromadě rozhodovala většina hlasů, v případě nerovnosti měl vliv hlas předsedy. Za nepřítomnosti předsedy a místopředsedy řídil valnou hromadu jednatel klubu. Valná hromada volila na roční období výbor spolku, posuzovala a schvalovala činnost odstupujícího výboru, vyhlašovala stanovy a měnila je, jmenovala čestné členy a předsedu, určovala výši členského příspěvku, vyřizovala stížnosti a odvolání členů spolku, usnášela se o akcích klubu, rovněž i o rozejití klubu. Klub mohl být rozpuštěn v případě, pokud tři čtvrtiny přítomných členů valné hromady souhlasily s takovým návrhem. Zanikl-li by klub, jeho pozůstalé jmění mělo být věnováno Ústřední jednotě českých velocipedistů v Praze.
Výbor
Výbor mohl svolat mimořádnou valnou hromadu. Do výboru byli voleni na období jednoho roku činní členové. Výbor se měl scházet nejméně jednou za měsíc za přítomnosti všech členů – pokud by se nějaký člen třikrát po sobě nedostavil, o svou funkci automaticky přicházel. Výbor řídil vnitřní a vnější záležitosti spolku, přijímal či vylučoval členy, pečoval o majetek klubu. Výbor ustanovoval též výkonný sbor, jenž se skládal z náčelníka, podnáčelníka a cvičitelů. Účelem tohoto sboru bylo systematické cvičení nově přistoupených členů v jízdě na kole. Jak se nám může zdát směšné, že bychom se učili dnes jízdě na kole s ,,instruktorem“.
Správní výbor
Do tohoto výboru patřil předseda a jeho náměstek. Předseda svolával výbor, zastupoval jej proti třetím osobám a úřadům, staral se o správné plnění funkcí apod. Správní výbor se staral též o zápisy, listiny, oznámení či finanční záležitosti.
Ustavující valná hromada
Na ustavující valné hromadě 17. června 1912 v hostinci Jana Folty byli zvoleni následující výškovičtí muži do těchto funkcí: František domkář (předseda), Valentin Smolík (místopředseda), Jan Folta (jednatel), Petr Husar (pokladník), Josef Kokeš (náčelník), Adolf Rohel (praporečník), Bedřich Adámek (praporečník), Bohuš Prauzek a Bohuš Staněk (náhradníci)
Situace po 1. světové válce
Policejní komisařství v Moravské Ostravě odeslalo 11. dubna 1922 Františku Sýkorovi výzvu, aby jmenované instituci oznámil do 14 dnů, zdali hodlá pokračovat klub v činnosti. Z listiny se dozvídáme, že spolek od roku 1914, tedy od vypuknutí 1. světové války, nevyvíjel činnost. Sýkora měl na vybranou – oznámit záměr pokračovat v práci spolku nebo souhlasit s úředním rozpuštěním klubu v důvodu jeho nečinnosti. Sýkora oznámil první variantu. 21. ledna 1923 byla svolána valná hromada v hostinci Jana Folty ve Výškovicích. Na programu byla volba předsedy a přijímání nových členů.
22. května 1931 Policejní ředitelství v Moravské Ostravě zasílá další výzvu. Nedostalo od roku 1928 žádných zpráv o činnosti spolku, ani o jeho představitelích. Spolek však byl v činnosti, řádná valná hromada byla svolána v únoru 1932. Dozvídáme se také, že jednatel spolku nepodával ředitelství hlášení o výsledcích valných hromad. Valná hromada proběhla i v roce 1931, jak se se můžeme dočíst z doznání tehdejšího předsedy klubu, Františka Ludvíka, datovaného 30. květnem 1932. Víme také, jak dopadly volby v roce 1931: František Ludvík (předseda), Šufek Antonín (místopředseda), Josef Šeděnka (náčelník), Šufek Petr (jednatel), Rajmund Franek (pokladník).
Zánik klubu
Roku 1939 Klub českých velocipedistů ve Výškovicích zanikl podle článku II vládního nařízení 97/1939 Sb. z. a n. Toto nařízení měnilo zákon ze dne 15. listopadu 1867 o spolčovacím právu. Obsahem článku II bylo:
(1) Spolky zřízené podle zákona č. 134/1867 ř. z., které hodlají dále vyvíjeti svoji činnost, jsou povinny oznámiti to nejpozději do 31. května 1939 okresnímu (státnímu policejnímu) úřadu příslušnému podle sídla spolku. Tento úřad vydá spolku, požádá-li o to, písemné potvrzení o podaném oznámení.
(2) Spolky, které neučiní ve lhůtě oznámení podle odstavce 1, zanikají dnem 30. června 1939. Likvidaci práv a závazků spolku provede osoba (orgán) pověřená tímto úkonem před zánikem spolku jeho příslušným orgánem, jinak orgán spolku, který v den jeho zániku byl podle stanov oprávněn zastupovati spolek navenek.
(3) Osobě pověřené likvidací spolku příslušejí k splnění tohoto úkolu všechna práva spolku. Se zbylým čistým jměním zaniklého spolku naloží se podle ustanovení stanov; nemají-li stanovy takového ustanovení a neučinil-li před zánikem spolku opatření o spolkovém jmění ani příslušný orgán spolku, propadá jeho jmění ve prospěch státu.
(4) Ustanovení předcházejících odstavců platí i pro spolky pobočné.
Důvod zániku spolku velocipedistů je tedy jasný. 5. září 1939 byl klub velocipedistů vymazán ze spolkového rejstříku a jeho majetek měl propadnout dle stanov Ústřední jednotě českých velocipedistů v Praze. Ani po roce 1945 spolek opětovně nepřihlásil svou činnost, jak se dozvídáme z listiny Ředitelství národní bezpečnosti v Moravské Ostravě, datované 18. února 1946.
V archivních materiálech není doložena jediná akce pořádaná klubem velocipedistů a tak je spolek zahalen tajemstvím. Situace se jeví tak, že spolek utrpěl krátce po svém ustavení 1. světovou válkou, 30. léta (pokud v této době ještě spolek fungoval) na něj udeřila hospodářskou krizí. Zdali spolek zažil šťastná 20. léta – to se snad ještě dozvíme z jiných materiálů. Anebo ne?
Petr Přendík
Zdroje:
Zemský archiv Opava, fond Policejní ředitelství Mor. Ostrava.
Sbírka zákonů, 1939.