Výškovice neměly svou kapli až do konce 19. století. Lidí zde žilo málo. Výškovice spolu s Antošovicemi, Martinovem, Pustkovcem a Proskovicemi byly obcemi, které nezasáhla imigrační vlna na přelomu 19. a 20. století. V roce 1843 zde žilo 317 obyvatel ve 48 domech. Do roku 1930 se jejich počet příliš nezvýšil – na 798 lidí. K nárůstu počtu obyvatel došlo zejména v období první republiky. Ostatní části dnešního m. o. Ostrava-Jih byly naopak zasaženy imigrační vlnou do vysoké míry, zejména pak Zábřeh. Ten však měl svůj svatostánek mnoho staletí.
Výškovice si držely stále svůj ryze zemědělský ráz. V roce 1843 z přítomných 67 domácností se 66 věnovalo zemědělství. Průmysl do obce nijak výrazně nezasáhl. Obec neměla svou školu ani kapli. Od svého založení (první písemná zmínka o Výškovicích pochází z roku 1408) spadala obec pod farnost ve Staré Bělé. Pouze v letech 1624-1630 vykonávala duchovní správu farnost ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Až roku 1873 byla ve Výškovicích zřízena první škola. Přicházely také první úvahy o výstavbě obecní kaple. V té době rostly proti dnešnímu kostelu lípy, pod nimiž stála jen malá kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, jež sloužila jako zvonice. Největší zásluhu na výstavbě nové kaple měli tehdejší starosta obce Josef Rohel z č. 6 a učitel František Balnar, kteří se pečlivě starali o všechny potřeby v celé obci.
Staré Výškovice na pohlednici z 30. let 20. stol. Foto: archiv autora.
Základní kámen kaple byl položen 6. září 1891. Kaple byla vysvěcena 16. října 1892. Zasvěcena byla Nanebevzetí Panny Marie. Proč? V letech 1880 a 1884 se nad Ostravou prohnaly silné bouře a průtrž mračen. Ve zmíněných letech se zdálo, že na svátek Nanebevzetí Panny Marie budou Výškovice zatopeny vodami Odry, jako se tomu často při dlouhotrvajících deštích stávalo. Voda se však obci vyhnula. Od té doby platili výškovičtí mše svaté ve Staré Bělé na svátek Panny Marie. Proto pak dostala nová kaple zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie. Jednolodní kapli s věží světil místecký děkan, mši sloužil starobělský farář Jan Oth, kázal P. Arnošt Šmehlík. V roce 1892 byl v časopise Anežka otisknut dopis Žofie Staňkové z Výškovic, který upomínal na dobu vysvěcení kostela:
Velké radosti jsme zažili u nás při svěcení kaple Panny Marie Nanebevzaté. S novou kaplí se nám dostalo tak veliké milosti, že aspoň v některý čas budou u nás slouženy mše svaté v naší malé vesnici. Již v předvečer hlásily rány z hmoždířů následující slavnost. Před kaplí seřadil se průvod zdejších hasičů a veteránů s pochodněmi a hudbou. Z osmi okrášlených a osvětlených oken kaple zvala velebná záře vstoupiti dovnitř, kdež byl obraz Panny Marie na ověnčených nosítkách připraven. Velitel hasičů František Balnar líčil nadšenými slovy, jak povinni jsme nebes Královně úctu vzdávati. Tak dojemně, že všichni přítomní měli oči slzami zalité. Po ukončení následovala společná vroucí modlitba s chvalozpěvem a pak se bral průvod přes celou vesničku a ve všech oknech plápolaly svíce a jako z jedněch úst znělo Zdrávas Maria.
V den slavnosti, 17. října 1892, již o 3. hodině ranní zvaly výstřely z hmoždířů ke slavnosti. V 8 hodin ráno byly tu již zástupy lidu. Zapěla se píseň ,,Kde v údolí ku řece má hora sklon“. Na konec verše za slov Zdrávas Maria jest obraz Matky Milostné nešen v průvodu 53 bíle oděných družiček, mající vínky myrtové a svíce. Jedna před obrazem nesla věnec z růží, lilií a pomněnek. Tak kráčel průvod naproti Vel. Duchovenstvu. Na místě určitém přistoupily ještě spolky hasičské z Proskovic, Staré Bělé a Zábřehu zároveň k místním hasičům i veteránům s hudbou a prapory. Tu obraz postaven pod sv. kříž (který byl tehdy u cesty), kde byl důstojným panem děkanem z Místku posvěcen a odkud byl zase slavnostně nesen do kaple a na oltáři umístěn.
Pak byla svatyně Mariánská zasvěcena. Ke svěcení zavítali k nám kromě našich Důst. P. ze Staré Bělé ještě jiní Důst. Páni, čímž slavnost byla ještě více zvýšena. Kázání měl Důst. P. Arnošt Šmehlík, za které mu srdečný dík vzdáváme. Po něm následovala slavná mše svatá, kterou sloužil náš pečlivý otec pan farář Jan Oth. Největší radost z toho měli starci a stařenky, kteří již pro stáří nemohli chodit do kostela do Staré Bělé, že se jim dostalo té milosti, že mohou v naší dědince nyní stolovat u hodu Beránkových. Slavnost ukončena slavným ,,Bože chválíme Tebe“.
Avšak naše svatyně mariánská byla až do večera naplněna a každý přednášel své prosby Matičce Nebeské. Do ochrany matičky Nebeské poroučí Vás všechny čtenářky Anežky
Žofie Staňková.
Kaple Nanebevzetí Panny Marie ve Výškovicích, 80. léta 20. stol. Foto: Ostravské muzeum.
Rozhodnutím Kapitulního ordinariátu čj. 111/16 z 6. prosince 1966 byla obec Výškovice vyfařena ze Staré Bělé, kam od svého vzniku patřila, a kde měla také svůj hřbitov. Nově byla přifařena k Zábřehu. Starší obyvatelé Výškovic tehdy nesli tento akt s dávkou nevole, mladší byli k nové situaci lhostejní. Od 1. ledna 1967 náležela kaple pod farnost Zábřeh. V té době byly ve výškovické kapli mše každou neděli od 10.30 hod. a v zasvěcené svátky v 18. hod. I v 60. letech byla účast na mších hojná. V případě příznivého počasí dokonce kaple nepostačovala svou kapacitou míst. Podíl věřících byl ¼ z Výškovic, ¾ z Jižního města. Někdy zde docházelo také ke křtům, ale křest probíhal častěji ve farním kostele v Zábřehu.
Roku 1968 byla do kostela sv. Josefa v Moravské Ostravě pořízena nová Křížová cesta. Stará Křížová cesta, tvořená olejovými obrazy, byla prodána do Výškovic. 14 dobrovolníků za ni zaplatilo 700 Kčs. Křížová cesta byla ve výškovické kapli posvěcena 17. března 1968.
Dnes je kostel výraznou dominantou starých Výškovic. V roce 2007 prošel celkovou rekonstrukcí. Mše se zde slouží v neděli v 7.15 a 18 hod, ve čtvrtky v 18. hod.
Petr Přendík
Zdroje:
Kol. autorů. Dějiny Ostravy. Ostrava, 1993.
Kronika FÚ Zábřeh.