Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce je nejčastěji skloňovaným místem našeho obvodu, alespoň z hlediska turismu, knižních průvodců či místopisných děl. Sídliště pro dělníky Vítkovických železáren z let 1921–1950 je oprávněně přezdíváno jako „rodinné stříbro městského obvodu Ostrava-Jih“.
Hodnota Jubilejní kolonie spočívá zejména v jejím architektonickém a urbanistickém řešení. Porovnejte, jak vypadá většina ostravských či karvinských kolonií – jedná se téměř vždy o schematicky (řádkově) uspořádanou zástavbu bez většího ohledu k řešení urbanistického celku.
Díky, architekte Kornere!
Za podobou Jubilejní kolonie stojí významný meziválečný architekt Ernst Korner (1888–1966). Nápadně řešené domy, jejichž vzhled připomíná Vídeň na sklonku 19. století, zcela vynikají nad okolní zástavbou. Byla to právě Vídeň, kde Ernst Korner v letech 1906–1911 studoval na vysokém učení technickém. Seznámil se zde s konzervativním proudem architektury hlavního centra rakousko-uherské monarchie, ale nadchl se také avantgardou. Sympatické mu bylo hnutí Rudá Vídeň, které se ve zjednodušeném výkladu snažilo stavět města ve městě – tedy oblasti vhodné pro život, rekreaci a s veškerou základní občanskou vybaveností. Všechny nabyté poznatky Korner uplatnil právě v případě Jubilejní kolonie. Vídeňská architektura se zde prolíná s prvky výrazného středoněmeckého expresionismu. Málokdy zde narazíte na nějakou osovou souměrnost, která se objevuje jen na pomyslném náměstí se středovým půlkruhově uspořádaným domem. Jinak jsou domy postaveny tak, aby zástavba působila neotřele, dynamicky a neunifikovaně. Narazíme zde na polouzavřené dvory, průchody, zákoutí, velká prostranství či úskočné křížení ulic.
Ochranné pásmo
Jubilejní kolonie prošla na počátku 80. let částečnou rekonstrukcí, zejména v oblasti mezi Závodní a Velflíkovou ulicí. Typizovaná okna tehdy osazovaná do panelových domů, umakartové dveře, barevné nátěry fasád, zazdění lodžií, osekání ozdobných prvků na fasádě, dosazení luxfer – všechny nevhodné rekonstrukční práce zcela zničily původní krásu budov, která jim byla v určité míře navrácena při poslední rekonstrukci v nedávných letech. Na sklonku minulého režimu se tak odehrálo v kolonii „drama“, kdy na jedné straně vah stála modernizace bytů a domů a na druhé zachování jejich původního vzhledu. Zbylá část kolonie se nám dochovala v intaktním neporušeném stavu. Ještě v 90. letech domy působily spíše jako vystřižené z Foglarových Stínadel, na druhou stranu se původní, leč zchátralá autentická podoba později ukázala jako snadná cesta k prohlášení vybraných domů za kulturní památku. Již na sklonku 80. let bylo nad Jubilejní kolonií vyhlášeno ochranné pásmo, které stanovilo podmínky, za jakých bude v budoucnosti probíhat postupná oprava domů se zachováním jejich originálního vzhledu. Ochranné pásmo však bylo vyhlášeno v oblasti, kde se paradoxně nenacházela jediná kulturní památka, jak tomu bývá zvykem.
Kulturní památka!
V roce 2002 připravil Martin Strakoš za Národní památkový ústav v Ostravě podklady pro zapsání vybraných domů Jubilejní kolonie na seznam kulturních památek. Výběr spočíval v dochované míře autentičnosti konkrétní budovy v její hmotové, dispoziční a materiálové skladbě. V roce 2002 se staly památkami nejzchátralejší objekty a dále domy, u nichž se počítalo s navrácením jejich původního vzhledu (např. budova Komorního klubu, jež byla architektonicky zničena při modernizaci v 80. letech). V roce 2002 Ministerstvo kultury prohlásilo třiadvacet objektů za kulturní památky, ač návrh na prohlášení za památky počítal s pětatřiceti domy.
V roce 2001 byla zahájena rekonstrukce kolonie, která ji postupně navracela původní vzhled. Odstraněny byly veškeré nevhodné stavební zásahy, které byly v domech provedeny v průběhu 70. a 80. let. Dochází postupně též k sjednocování prvků ve veřejném prostoru (v roce 2021 byla značná část kolonie vybavena jednotným pouličním osvětlením). Rekonstrukce domů probíhá již celých dvacet let a blíží se v rámci osmé etapy ke svému finále.
Důležitost Jubilejní kolonie nespočívá jen v architektuře a urbanistickém řešení. Kdysi dělnické sídliště můžeme dnes chápat jako ojedinělý a výrazný mezičlánek mezi typickými koloniemi a panelákovými sídlišti. Jubilejní kolonie dokládá také vysoký meziválečný standard zaměstnaneckého bydlení na Ostravsku. I po jednom století patří k vyhledávaným adresám k bydlení.
Petr Lexa Přendík