Stará a nová Místecká ulice

Od pradávna procházela Hrabůvku od severu k jihu cesta, která spojovala Ostravu s Místkem. Je docela pravděpodobné, že cesta je starší než dějiny samotné Hrabůvky. Silnice byla přirozenou spojkou, po níž hlavně v posledních dvou stoletích proudí ve velkém měřítku lidé a náklad. Kdo si ještě vzpomene na starou Místeckou silnici? Z mapy zmizela přesně před 40 lety.

Důležitá dopravní tepna

V 19. století se stala stará Místecká ulice jednou z nejdůležitějších tepen na Ostravsku. Jednalo se o národohospodářsky důležitou silnici směřující k Místku a dále do Pobeskydí. Její význam vzrostl hlavně v 30. letech 19. století po založení Rudolfovy hutě ve Vítkovicích. V té době se po Místecké silnici převáželo hlavně surové železo z frýdlantských hutí do Vítkovic, opačným směrem se vozilo uhlí a koks do hutí v Lískovci, Bašce či do Frýdlantu. Roku 1866 byla silnice z Ostravy do Místku prohlášena ,,zemskou silnicí“.

Po roce 1918 dostala silnice nové označení. To vzniklo ve Vítkovicích a název zněl: Republikánská třída. Označena byla tak část silnice od závodní vítkovické elektrárny k okraji Hrabůvky. Tento název byl rozšířen po roce 1932 i na část silnice, která ležela na katastru Hrabůvky; přesněji k rozcestí zábřežské silnice (dnes ulice Závodní). Vzpomeňte si na místo, kde stálo kino Edison. Úsek od kina Edison po dnešní ulici Metodějskou byl označován jako Místecká ulice.

Na starou Místeckou silnici vzpomínal hrabůvský pamětník, pan Antonín Blažek, v roce 2015 následovně:

Již časně ráno okolo páté hodiny přijížděli k bráně šachty „Louis“ furmani, aby naložili a odvezli zákazníkům deputát uhlí. Přijížděli z blízkého i vzdáleného okolí, někteří až z Podbeskydí. Ti, co bydleli v blízkém okolí, to měli jednoduché, odstáli si frontu, naložili uhlí, odvezli a byli doma. Nejtěžší to měli právě furmani z Podbeskydí. Aby si tu všechnu dřinu ulehčili, museli se občerstvit. Cesta vedla po silnici lemované četnými zájezdními hostinci a kovárnami. I kůň po dlouhé cestě potřebuje nakrmit a ošetřit. Budu vám vyprávět o lásce, vzájemné důvěře, soužití a věrnosti člověka a zvířete. První zastávka hostinec U Žáčků. Kůň – kbelík vody, otýpku sena, trochu obroku, pán – pivo a štamprli rumu.

Hostinec U Kotase na staré Místecké (dnes U Haldy). v pozadí škola u pošty. 40. léta 20. stol. Foto: soukromý archiv autora.

Druhá zastávka U Kotasa, stejný obřad. Překování v kovárně u Dezorta a pivo ve vedlejší hospodě U Dezorta, dlouhá cesta přes Hrabovou, Paskov do Sviadnova k „Šimlovi“ někdy s přestávkou na občerstvení. V dáli se již objevují Zelinkovice, cíl cesty. Ještě jedna zastávka Na Fojtství, otýpka sena, hrsť obroku, kýbl vody a pivo s rumem. Pán značně zmožen usíná na korbě. Ještě že kůň má rozum a cestu zná nazpaměť. Uhlí doveze zákazníkovi a pána v pořádku hospodyni. No, není to krása a idylka?

Po vybudování uhelných skladů na železničních zastávkách tato romantika vymizela, hospody ale zůstaly. Jen furmani to měli na uhlí blíže.

Na počátku 30. let se silnice směřující k Místku postupně rozšiřovala, ale snaha o rozšíření byla brzděna vysokými výkupními cenami přilehlých pozemků. V letech 1938 – 1939 proběhla přestavba Místecké ulice od pump v Hrabové až k Místku. V Hrabůvce zůstala silnice bez zásahu a zdejší frekventované dopravě se neulevilo.

Již před 2. světovou válkou nepostačovala silnice plně potřebám dopravy. Během okupace bylo označení Republikánská třída nevhodné, a proto byl název změněn na neutrální Místecká. Ta se stala součástí Žďárské protektorátní silnice. Jednalo se o jedinou silnici směřující z Ostravy na jih, snad proto byla již roku 1930 opatřena asfaltovým postřikem. Po válce se užíval pro silnici ustálený název Místecká, který přetrval dodnes.

Dopravní generel, stavba nové Místecké

Poválečný vývoj se nesl v duchu individualizace osobní dopravy, a v přesunu dopravy z kolejí na silnice. Mezi lety 1950 až 1980 došlo k navýšení počtu osobních automobilů o 1800%, což s sebou neslo postupné rozšiřování a budování nových dopravních tepen.

Již na počátku 60. let 20. století musela Ostrava, jako mnohá jiná česká města, počítat s budoucím expanzivním nárůstem osobní automobilové dopravy. První studie, která se zabývala zásadní přestavbou Místecké silnice, vznikla v roce 1963 v rámci tzv. dopravního generelu. V letech 1960 – 1964 zpracoval Dopravoprojekt Brno dopravní generel pro Ostravu, v němž byla navržena Místecká silnice v nové trase. Reálnou ukázkou, jak bude nová silnice vypadat, byl cca 700 m dlouhý úsek pod dráhou tehdy budované Polanecké spojky.Úsek byl nakonec prodloužen na prozatímních 1400 m a slavnostně byl otevřen v říjnu 1967, po dokončení nadjezdu Rudné nad Místeckou. Délka tohoto úseku nové Místecké byla daná vzdáleností Polanecké spojky na straně jedné a Rudné na straně druhé. Nová Místecká ulice se dále stavěla po etapách.

Teprve v roce 1974 byla zahájena výstavba nové silnice na katastru Hrabůvky. Nová Místecká se po etapách prodlužovala k severu a později také k jihu. Zdržení směrem na jih nastalo již v Hrabůvce, neboť původně zde nová silnice měla být dokončena roku 1975, ale teprve roku 1976 byla zprovozněna první část od pump k ulici Závodní. Za zpoždění mohl nedostatek financí. Ještě dnes nalezneme vedle zahrady restaurace U Edisona asfaltový pruh provizorní přípojky na starou Místeckou (dnes U Haldy). Kompletní úsek Místecké silnice přes Hrabůvku byl otevřen 8. dubna 1977. Mosty na ulici Dr. Martínka byly uvedeny do provozu až v listopadu 1977. V roce 1985 byla Místecká ulice vybudována mezi vítkovickým Českým domem až k prostoru benzínových čerpadel v Hrabové. V polovině 80. letech připadal jeden automobil již jen na 6 obyvatel Ostravy.

Kdysi významná ulice Místecká, respektive stará Místecká, se stala po vybudování nové Místecké okrajovou ulicí se začátkem u ulice Moravské. Další pokračování směrem k Vítkovicím zmizelo úplně. Nejstarší část Hrabůvky zmizela pod novou, východněji položenou, Místeckou ulicí a tramvajovou tratí podél Místecké. Pokud se chcete projít po staré Místecké, projděte ulicí U Haldy (název od 31. 8. 1983) až k restauraci Edison. Další pokračování ulice najdeme až za tzv. minimetrem a nájezdy z ulice Dr. Martínka na Místeckou silnici. Za nimi se nachází pokračování staré Místecké ulice, dnes označené jako ulice Aviatiků (aviatikem byl původně označován pilot prvních letadel těžších než vzduch). U nadjezdu najdete i stopy po původní Místecké ulici, kdy mezi trávníkem vysledujete asfaltový povrch zaniklé silnice.

Tramvajové tratě

Vraťme se ještě k ,,minimetru“. V roce 1975 došlo ke změně organizace dopravy. Trať z Hrabůvky do Hrabové byla snesena. Byla vybudována provizorní točna tramvají u kina Edison. Druhá byla vybudována provizorně v místech dnešní tramvajové stanice Hrabůvka kostel, odkud jezdily tramvaje na smyčku u zastávky Josefa Kotase. Točnu u Edisona a kostela bylo třeba propojit delším podjezdem. Roku 1975 se začalo s budováním této propojky. Muselo se počkat na dobudování nové Místecké, aby doprava po staré Místecké mohla být přerušena. Začalo se s výkopy tramvajového propojení – minimetra. 28. dubna 1978 projela minimetrem první tramvaj linky č. 14.

Roku 1981, přesněji 1. června, byla v Hrabůvce uvedena do provozu tramvajová trať podél nové Místecké ulice, která za ulici Moravskou zahýbala k vítkovickému nádraží. Dobudování tratě k vysokým pecím ve Vítkovicích trvalo až do 15. prosince 1999.

Pokud se postavíme na most na Moravské ulici, vidíme před sebou, při pohledu k Hrabové, benzínovou stanici Shell. Ta byla vybudována na obrátce Balcarova memorialu, silničního závodu mezi Rudnou a touto obrátkou. Závod zanikl po roce 1989.

Výstavbou Místecké ulice zanikla velká část původní obce Hrabůvka. O to víc bychom měli pečovat o stavby, které nám v Hrabůvce zůstaly dodnes z původní obce. O stavbách, které velkou silniční stavbou vzaly za své, si povíme zas někdy příště.

Petr Přendík

Zdroje:

ZMIJA, Karel. Doprava a komunikace v Ostravě. In: Ostrava 13. Sborník příspěvků k dějinám Ostravy a

Ostravska. Ostrava: Profil, 1985, s. 282-320.

OBŮRKA, Antonín. Dějiny Hrabůvky I. a II. Ostrava, 2009.