Odbočka tramvajové trati do Pavlovovy ulice

Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla?

Stavba trati

K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic dvacátých let 20. století. Od zdejšího závodního hotelu (dnes cihlová budova na nároží ulic Ruská a 1. Máje) byla vybudována jednokolejná trať k městským lázním (dodnes stojící budova se nachází na nároží ulic Erbenovy a Lidické, přiléhá k sadu J. Jabůrkové). Dráha Společnosti moravských místních drah procházela dnešním Mírovým náměstím, ulicí Jeremenkovou, dále přes parčík do ulice Šalounovy, konečná výhybna se nacházela na Lidické ulici. Trať byla zprovozněna 7. února 1925. Netrvalo dlouho a dráha byla prodloužena. Provoz na nově vybudované trati, která se nyní dostala až na katastr Zábřehu, byl započat 28. dubna 1929. Prodloužení v délce 2,013 km po ose ulice Zengrově a částečně po dnešní Rudné spojilo Vítkovice s vilovou zástavbou v Zábřehu, tzv. Družstvem. Tehdejší konečnou výhybnu bychom hledali na konci Družstva – tedy dnes v místech nedaleko tramvajové zastávky Most Mládeže, kde je sjezd z ulice Plzeňské do ulice Rudné.

Proč končila trať právě zde? Již od dob 1. světové války stála nedaleko vybudovaná, ale nikdy nezprovozněná, železniční trať, kterou dnes známe jako Polaneckou spojku. Aby tramvaje mohly pokračovat dále k Bělskému lesu, bylo třeba vyřešit vedení kolejí přes železniční trať. Zatím se však vyčkávalo. Prodloužení trati, v pořadí již druhé, přišlo během 2. světové války. Od dosavadní konečné v Zábřehu-Družstvě byla vybudovaná trať k Bělskému lesu, kde měla německá branná moc svá kasárna. Provoz do výhybny U Lesa byl zahájen 27. prosince 1941. Tato výhybna měla být původně první etapou zamýšlené trati do Staré Bělé.

2. světová válka, stavba odbočky do Pavlovovy ulice

Poslední, tedy třetí, prodloužení dráhy přišlo krátce po válce. Bylo vybudováno 480 m nových kolejí, které ukončovala výhybna s odstavnou kolejí. Provoz na nové konečné byl zahájen 17. ledna 1947. Konečná výhybna se nacházela na ulici Plzeňské, naproti bývalých vojenských kasáren. Dobové fotografie zastávky u kasáren a interiér vozu naleznete v knize Město ve městě: životní osudy Vojtěcha Martínka a historie obcí městského obvodu Ostrava-Jih.

Na konci 40. let začalo vznikat tzv. Vzorné sídliště v Ostravě-Zábřehu, později známé též jako Stalingrad. Spolek pro výstavbu vzorného sídliště v Ostravě-Zábřehu usiloval od roku 1947 o výstavbu koleje v ulici Pavlovově, která by sloužila vykládce vagónů s materiálem pro výstavbu sídliště. V září 1947 byl vypracován projekt koleje o délce 883 m. Záhy bylo odsouhlaseno, že kolej bude sloužit také dopravě osobní. 28. dubna 1950 byla kolej do Pavlovovy ulice zprovozněna pro nákladní přepravu. Dráha vybíhala z již popsané trati Vítkovice – Bělský les v místech bývalé konečné výhybny u Polanecké spojky. Od 1. května 1950 byla na novém výběžku zahájena kyvadlová osobní doprava. V březnu 1951 byl vypracován projekt na prodloužení této koleje o 434 m až k ulici Výškovické, jenž se skutečně realizoval. V 50. letech proběhlo částečné zdvoukolejnění na vybraných úsecích tratí, např. v ulici Pavlovově.

Vraťme se ke konečné stanici v Bělském lese. Roku 1955 byla snesena původní výhybna s odstavnou kolejí a byla nahrazena smyčkou. Předpokládalo se, že zde budou nasazeny již jednosměrné tramvajové vozy typu T. Z Mírového náměstí jezdila v polovině 50. let linka č. 3 přes tyto zastávky: Kino Mír, Lázně Lidická, Ocelářská ulice, Stadion VŽKG, Bratrská ulice, Horní ulice, Proudovky, U lesa, Bělský les a Zábřeh kasárny.

Zánik trati do Bělského lesa

Zásadní změnu pro trať do Bělského lesa znamenalo nové vybudování Polanecké spojky, která byla zprovozněna v srpnu 1964. Tramvajové koleje byly z dnešní části Rudné (od stadionu po Plzeňskou) přemístěny do prostoru podél ulice Rodinné. Původní dráha, která vedla po Zengrově a Rudné ulici sloužila ještě chvíli pro dopravu stavebního materiálu, až byla nakonec snesena v souvislosti se stavbou nové Rudné ulice. Úsek od Mírového náměstí, přes Lidickou ulici po stadion VŽKG byl zrušen v březnu 1965. Krátce poté, 28. dubna 1965, byla zrušena i trať na ulicích Horní a Plzeňské směrem do Bělského lesa v souvislosti s výstavbou nové trati do Hrabůvky.

Památky na trať do Bělského lesa

I dnes můžeme při troše snahy vysledovat pozůstatky tramvajové trati do Bělského lesa. Pokud si stoupnete čelem k Bělskému lesu asi 30 metrů od křižovatky ulici Plzeňská x U Lesa a budete mít za zády výběžek ulice U Lesa mezi panelovými domy (vede tudy cyklostezka), povšimnete si ,,tunelu“ mezi stromy – právě zde odbočovala tramvaj do lesa. Podél ulice Plzeňské vlevo, směrem na Starou Bělou, uvidíte pozůstatek nízkého náspu, místy je zachována kamenná drť železničního svršku. Při troše fantazie můžete vysledovat také průběh točny z roku 1955, opět hlavně díky kamenné drti. Jestliže půjdete k restauraci Dakota po Plzeňské ulici, před prvním domem na ulici Startovní najdete na kraji lesa mezi stromy násep ve tvaru kruhu. Nachází se zde i kamenné lemování, pravděpodobně zaniklých vodních propustí. V listí se dá nalézt spousta betonových prvků. Ale jděte tam podívat co nejdříve – točna zmizela před 50 lety a místo pohlcuje bujná vegetace a černé skládky.

Petr Přendík

 

ZDROJE:

PAVELEK, Rudolf. Sto let elektrické tramvaje v Ostravě. Ostrava, 2001.

ŽÁRSKÝ, Bohuslav. Město ve městě : životní osudy Vojtěcha Martínka a historie obcí městského obvodu Ostrava-Jih. Ostrava, 2009.

AMO. Sbírka map a plánů.

Archiv Vítkovice, a. s.

Dobové jízdní řády