Rybníkářská minulost na jihu Ostravy

Podzim s sebou každoročně přináší výlovy rybníků v okolí Ostravy. Málokdo však již dnes ví, že také na území našeho obvodu bylo ještě před sto lety možné nalézt několik rybníků, a že v dávnější minulosti bychom malých i velkých rybníků v Hrabůvce, Zábřehu a Výškovicích našli více než padesát.

Zakládání rybníků

Kořeny zdejšího rybníkářství sahají až na samý počátek patnáctého století, kdy podle dochované listiny byly v Zábřehu nad Odrou tři rybníky. V této době začínají rybníky ve větší míře vznikat na celém území Moravy a Čech. Svého vrcholu však rybníkářství dosáhlo až ve století šestnáctém, na jehož konci počet zábřežských rybníků vzrostl na bezmála dvacet.

Rybníkářství se tehdy stalo jednou z nejvýnosnějších podnikatelských aktivit šlechty. Samotné vybudování menších rybníků nebylo v této době náročné a investice se brzy vrátila z prodeje ryb poddaným a na okolní trhy.

Kde se rybníky nacházely?

Zatímco dříve se rybníky zakládaly spíše osamoceně, v šestnáctém století byly budovány celé rybniční soustavy. V Hrabůvce vznikla soustava rybníků v prostoru dnešní haldy u Místecké ulice. Ve Výškovicích byla rybniční síť vybudována v prostoru mezi řekou Odrou a západním okrajem Proskovické ulice a také v Zábřehu vznikla celá soustava rybníků táhnoucí se od severního okraje Bělského lesa (v místech pozdějšího sídliště Stalingrad) kolem dnešní ulice Horní až k samotné obci Zábřeh. Další rybníky se nacházely volně roztroušeny v centrech obcí a jejich nejbližším okolí. V šestnáctém století bychom tak například v Zábřehu našli rybníky pojmenované jako Nebeský, Živný (nebo Zifný), Záhumeník, Bratrskej a mnohé další, v Hrabůvce pak například Mazurovec nebo Hranečník. Zábřežská soustava rybníků byla zásobována vodou z potoku Zábřežka. Ten pramenil v Bělském lese a poblíž současné křižovatky u radnice ÚMOb Jih se spojoval s potokem Živ (někdy také Ziff), přitékajícím z polí mezi Novou Bělou a Hrabovou.

Ryby

V rybnících se chovali především kapři, k násadě se ale přidávaly také štiky a líni. Vzhledem k tomu, že ryby byly rozšířenou postní stravou v období církevních svátků, probíhaly na zdejších rybnících výlovy často těsně před Vánocemi a před velikonočními svátky. To, jak takový vánoční výlov vypadal, ukazuje vyprávění zachycené v hrabovské kronice, které popisuje období druhé poloviny devatenáctého století, kdy rybníky byly již často majetkem bohatých sedláků: „Předvánoční týden byl netrpělivě očekávaný. (…) Všechno mužské pokolení v dávno dobře namaštěných vysokých botech, těžkých beranicích a s rukavicemi na špagátě kolem krku od časného rána se shromáždilo kolem haltéřů s neckami, vanami a rybářskými stoly. Sousedé chalupníci pomáhali svému sedlákovi ryby vybírat, třídit a nakládali do beček na voze, aby ještě za ranného šera často v třeskutém mraze bylo možno vyrazit živým klusem do Ostravy na trh. (…) Prodavači z města přijeli někdy až pozdě večer promrzlí a mokří jako hastrmani. Všichni zasedli v hospodě k družné besedě, až hospodyně přišly pro ty chlopy, aby bez újmy na zdraví mohli se druhého dne chopit téhož programu.“

Zánik rybníků

Kolem rybníků byly vybudovány hráze a strouhy, jejichž opravy prováděli poddaní v rámci svých robotních povinností. V dobách, kdy rybníkářství prosperovalo, probíhaly opravy pravidelně a o rybníky bylo řádně pečováno. V průběhu osmnáctého a devatenáctého století však nastal postupný úpadek tohoto odvětví, které již přestalo být výnosné jako dříve. Se zánikem roboty se péče o rybníky stala nákladnější, poptávka po rybách se zmenšovala a jejich cena klesla, mimo jiné v důsledku dovozu levnějších mořských ryb. Udržovat rybníky se proto přestalo vyplácet.

Protože hráze sloužily často také jako polní cesty, bez oprav je časem rozjezdily povozy a rozšlapal dobytek. Vzniklé bahno bylo splavováno do rybníků, které se postupně zanášely a ztrácely tak svůj původní účel. Mnohé rybníky byly postupně zcela zrušeny, vysušeny a využity jako zemědělská půda.

Přesto, že rybníky zanikly většinou více než před sto lety, některé stopy připomínající rybníkářskou minulost našeho obvodu dodnes zůstaly. Až půjdete kolem zábřežského zámku, všimněte si například hrází malého rybníku, který se nacházel v jeho těsné blízkosti a sloužil k přezimování rybí násady.

Hráz bývalého plodového rybníku pod zámkem v Zábřehu

Hráz bývalého plodového rybníku pod zámkem v Zábřehu

 

V místech dnešní Tylovy ulice se rozprostíral velký rybník Záhumeník

V místech dnešní Tylovy ulice se rozprostíral velký rybník Záhumeník

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *