Kostel Panny Marie, královny posvátného růžence

Spor o nový kostel mezi Hrabůvkou a Hrabovou

Hrabůvka neměla dlouhá staletí svůj svatostánek, kde by se mohly konat církevní obřady. V církevní správě spadala obec pod vedlejší Hrabovou, kde již mnoho staletí stál kostelík svaté Kateřiny (první zmínka o něm pochází z roku 1564). Tento kostel musel být často opravován a tak byla zamýšlena stavba nového zděného kostela. První takové úvahy pocházejí již z 50. let 19. stol. V Hrabůvce v té době stála na rozcestí dnešních ulic Závodní a U Haldy jen skromná kaple zasvěcená Panně Marie Čenstochovské, která byla postavena obcí asi roku 1855 a nacházela se zde až do roku 1922, kdy již několik let stál nynější kostel. Kaple byla asanována z důvodu nedostatku financí na údržbu objektu.

V roce 1880 se začalo se sbírkou peněz na nový svatostánek. Roku 1898 se sešlo vedení obcí Hrabová a Hrabůvka a jednala o místě, kde by měl vyrůst nový kostel. Nastaly mnohé peripetie o místo určení, každá obec měla jinou představu o vhodné lokaci. Bude stát nový chrám v Hrabové či v Hrabůvce?

Nyní je třeba v malém exkurzu říci, že mezi lety 1860-1900 vzrostl počet obyvatel v Hrabůvce přibližně desetkrát (roku 1900 zde žilo cca 3500 lidí), což mělo za důsledek vznik úvahy o samostatném chrámu v Hrabůvce. Nárůst populace byl způsoben rozmáhajícím se průmyslem v okolí obce.

Vraťme se však zpátky ke sporu o pozemek, kde by měl stál nový zděný kostel. Scházely se komise, výbory – ale dohoda se nedařila. 28. srpna 1908 bylo usneseno, že Hrabová i Hrabůvka si mohou postavit nové hřbitovy. Hned nato se vystupňovala myšlenka na stavbu kostela na území Hrabůvky a také na vznik samostatné duchovní správy. Vznikla Jednota Růžencové Panny Marie v Hrabůvce – jejím účelem byly snahy a shánění financí na stavbu kostela a zřízení duchovní správy. V čele jednoty stál Dr. Antonín Stojan. Bylo usneseno, že bude vystavěn nový jubilejní kostel na počest 60. výročí panování císaře Františka Josefa I.

Stavba kostela

Pro nový kostel byla nakonec vyhlédnuta parcela Františka Stebly při staré silnici do Místku. Přicházely peněžní dary a lidé v obci se zavázali dovézt všechen stavební materiál na stavbu zdarma. 3. února 1909 byl na místě budoucího staveniště postaven vkusný oltářík. Za zpěvu písní vjelo na místo 30 ozdobených vozů s cihlami. Do jara 1909 byl všechen stavební materiál pro stavbu kostela sehnán a dovezen na stavbu. Plány svatostánku zhotovila firma Grossmann a Fiala v Moravské Ostravě.

10. října 1909 byl slavnostně položen základní kámen. I přes nepříznivé počasí se zde sešlo několik tisíc lidí nejen z Hrabůvky, ale i z okolních obcí. Téhož dne byl posvěcen i nový hřbitov. Ten se nacházel v dnešním parčíku u křižovatky ulic Adamusovy a Klegovy. V dubnu 1910 stála již hrubá stavba svatostánku, 12. června byl na věž postaven kříž. 6. září bylo rozebráno veškeré lešení a do 18. září se pracovalo ještě v interiéru. Ten byl vybaven opět díky Jednotě Růžencové Panny Marie, která vybavení řešila sháněním milodarů. Obyvatelé Hrabůvky měli na vybavení kostela nemalou zásluhu, přispívali však i lidé z širokého okolí. Byly vybrány peníze na oltář k poctě Růžencové Panny Marie, který byl namalován dle obrazu Emanuela Dítěte u sv. Jiljí v Praze. Varhany byly objednány u firmy J. Tuček v Kutné Hoře, zvony u firmy Arnošt Diepold v Praze.

Kostelní zvony

Původně se v kostele nacházely čtyři zvony. Tři byly ve věži. První vážil 1127 kg, zasvěcen byl Panně Marii. Na jedné straně bylo napsáno ,,Královno svatého Růžence, oroduj za nás“ a na jeho druhé straně pod podobiznou Františka Josefa I. ,,Na památku 60letého panov. jubilea J. V. cís. a krále Františka Josefa I.“ Nad obrubou ještě byla poznámka ,,Nákladem architektů a stavitelů tohoto kostela Fr. Fialy a Fr. Grossamanna a c. k. poštmistra v Hrabůvce Josefa Chmelaře a jeho choti Františky ulit jsem byl Arnoštem Diepoldem zvonařem na Starém Městě Pražském, když starostou v Hrabůvce byl Jan Golat, farářem Ant. Mohapl, správcem škol Václav Jaroš L. P. MCMX.“

Druhý zvon vážil 577 kg a byl zasvěcen moravským patronům Cyrilu a Metoději. Na jedné straně byla jejich podobizna s textem ,,Sv. Cyrille a Methode, patronové země moravské, orodujte za nás.“ Na druhé straně pak ,, Ke cti a chvále Boží zjednali mě Jakub a Magdalena Pochtiolovi a František a Jana Mikeskovi v Hrabůvce L. P. MCMX. Ulil Arnošt Diepold zvonař na Starém Městě Pražském.“

Třetí zvon vážil 227 kg a byl zasvěcen sv. Vincenci a Františku Xaverskému. Nesl nápisy ,,Zjednán jsem byl obětavostí Čeňka a Arnoštky Skuplíkových a Františka a Arnoštky Linkových, řeznických mistrů v Hrabůvce u V. L. P. MCMX. Ulil Arnošt Diepold zvonař na Starém Městě Pražském“ a ,,Bych denně andělským pozdravem k modlitbě volal a jednou po smrti nad Vámi zalkal.“  Zvon darovali řezničtí mistři v Hrabůvce.

Poslední, čtvrtý, zvon byl instalován v malé vížce nad oltářem. Vážil pouhých 40 kg a byl věnován ke cti a chvále ukřižovaného Spasitele.

13. června 1910 bylo C. k ministerstvem kultu a vyučování prostřednictvím C. k. okresního hejtmanství v Mor. Ostravě schváleno, aby v Hrabůvce vznikla samostatná duchovní správa. Ihned byly zadány požadavky na stavbu fary, opět u firmy Fiala a Grossman. Byla vystavěna jednopatrová přízemní budova s podkrovní světnicí. 16. října 1910 byl nový kostel konsekrován světící biskupem z Olomouce.

Exteriér a interiér

Kostel, postavený v novorománském slohu, sestává z hlavní lodě, presbytáře, sakristie, zpovědní místnosti, kůru a věže. Věž je vysoká 47 metrů. Původně, jak jsem se již zmínil výše, zde visely tři zvony, které však byly za 1. světové války přetaveny pro zbrojní účely a roku 1926 byly nahrazeny novými. Ovšem i na ty došlo za 2. světové války. Jako náhrada slouží až do dnešních dnů zvon jeden, odlitý ve Vítkovických železárnách z ocele. Jeho váha činí 1 204 kg a je na něm nápis ,,Maria, Královno míru, oroduj za nás.“ Také malý zvon ve věžičce vzal za 1. světové války za své a byl roku 1926 nahrazen zvonem menším, o váze 34 kg.

Hlavní loď je 25 m dlouhá, 11 m vysoká a stejně tak široká. Podlaha chrámu byla původně tvořena z cementových a šamotových dlaždic, které byly v průběhu počátku 80. let nahrazeny mramorovými. Původně se v kostele nacházelo 50 dřevěných lavic, dnes jich zde je 30 a 4 pro děti. Světlo zde proniká přes 10 postranních oken, která jsou tvořena barevnými skly zalitými v kovových rámech, patrné jsou rozety. Dva sloupy a klenutí v chrámové lodi podepírají kůr s varhanami. Nad lodí se nachází železobetonová klenba a krov. Půdní prostory bývají přístupné během Noci kostelů. Střecha není původní – prvně kryly loď červené dvojité falcovky a věž glazurované falcovky, od roku 1971 je kostel zastřešen plechovou krytinou.

Původní oltář ze dřeva s mramorovými sloupy v novorománském slohu se nedochoval a byl nahrazen roku 1979 novým, který byl zhotoven z kříže, jenž stával na dnes zaniklém hřbitově v Hrabůvce (zrušen roku 1976). Jeden pozůstatek původního oltáře máme však dodnes – je jím již zmíněný obraz od E. Dítěte. Roku 1972 proběhla oprava fasády, elektroinstalace a vnitřní výmalby. O rok později se dostaly do kostela i nové varhany. Označení nové však není na místě – byly zde převezeny varhany z kostela Dona Bosca (sv. Josefa v Ostravě), který byl za minulého režimu zrušen. Nástroj pochází z roku 1947 a byl vyroben v Krnově. Původní varhany z Hrabůvky byly prodány do Heřmanic.

Pokud stojíte na hlavním ostravském náměstí, prohlédněte si sochu sv. Floriána. Pochází z roku 1763. V 60. letech 20. století byla socha z Masarykova náměstí odstraněna z ideologických důvodů. Nalezena byla pohozena v trávě na zámku v Kravařích v roce 1967 a poté instalována u kostela v Hrabůvce. Zde stála až do roku 2008, kdy byla zrestaurována a navrácena na své původní místo.

Nedávno oslavil kostel 100 let od svého postavení. K tomuto jubileu se mu navrátila také jeho zašlá krása. Celý kostel prošel nákladnou rekonstrukcí, při níž bylo odhaleno poselství minulosti – v malé báni na věži se nacházely dvě fotografie obce z roku 1910, mince z let 1907 – 1910 a pamětní spis věnovaný snahám o výstavbu chrámu. Naskenovaný obsah schránky si můžete prohlédnout zde:  http://www.ostravahrabuvka.farnost.cz/obsah_schranky_1910.pdf

Nezbývá než doufat, aby i při svém dalším stoletém výročí připomínal kostel ve své kráse zašlé časy, kdy se obyvatelé Hrabůvky zasloužili o stavbu a vybavení tak velkého chrámu.

Petr Přendík

Zdroje:

A. Obůrka – Dějiny Hrabůvky

Dějiny stavby jubilejního chrámu Páně růžencové Panny Marie v Hrtabůvce 1910

http://www.ostravahrabuvka.farnost.cz/obsah_schranky_1910.pdf

Kostel Panny Marie, Královny posvátného růžence 1910-2010

AMO

Dějiny Ostravy (1993)