Najde se stále mnoho pamětníků, kteří vzpomínají na tramvajovou trať, která odbočovala z dnešní Ruské ulice do ulice Dolní a svou konečnou měla na místě dnešní autobusové stanice Pískové doly na ulici U Hrůbků. Vydejme se po stopách (nebo pražcích?) často vzpomínané dráhy. Projekt dráhy Nová Ves – Zábřeh – Vítkovice Roku 1905 Společnost brněnských […]
čtěte dále »
Od pradávna procházela Hrabůvku od severu k jihu cesta, která spojovala Ostravu s Místkem. Je docela pravděpodobné, že cesta je starší než dějiny samotné Hrabůvky. Silnice byla přirozenou spojkou, po níž hlavně v posledních dvou stoletích proudí ve velkém měřítku lidé a náklad. Kdo si ještě vzpomene na starou Místeckou silnici? Z mapy zmizela přesně před 40 lety. […]
čtěte dále »
Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla? K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic dvacátých let 20. století.
čtěte dále »
Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla? K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic 20. let 20. století.
čtěte dále »
Málokdo tuší, že počátky Polanecké spojky jsou již sto let staré. Na začátku 20. století bylo zaseto semeno stavby, které se nakonec rozvinulo v plný květ až v 60. letech. Začněme však v době velké války, kterou dějiny později nazvaly přívlastkem 1. světová. Budovaní spojky za 1. světové války První zmínka o dráze Kunčice – Polanka na Odrou […]
čtěte dále »
O dráze z Mariánských Hor přes Hrabovou a Novou Bělou do Brušperku se vážněji uvažovalo v roce 1914, kdy podnikatel JUDr. Edmund Palkovský (byl vůbec prvním ostravským českým advokátem) získal koncesi na stavbu normálně rozchodné trati s parním pohonem mezi Mariánskými Horami a Brušperkem o délce 16,075 km.
čtěte dále »
Když se v roce 1900 nad Bodamským jezerem v bavorských Alpách poprvé vznesla řiditelná vzducholoď hraběte Zeppelina, vzhlížela celá Evropa k této události jako k symbolu technického pokroku nového století. Zeppelin uměl své slávy náležitě využít a získat tak zdroje financování pro stavbu dalších vzducholodí. Pro zviditelnění svých strojů se hrabě se svými vzducholoděmi vydával […]
čtěte dále »