Dřevěný kostel sv. Kateřiny v nedaleké Hrabové dodnes obklopují pozůstatky původního hřbitova s prostými kamennými či litinovými kříži. Od středověku až do počátku 20. století zde byli pohřbíváni také obyvatelé sousední Hrabůvky. Svou bohatostí se liší pouze jediný z křížů. Vyroben je z černého leštěného mramoru a nalezneme na něm zachovalou podobiznu staršího muže. Je jím Jan […]
čtěte dále »
Josef Chalupník se narodil 9. května 1884 ve východních Čechách v Proseči nedaleko Chrudimi. Dětství neměl lehké, vyrůstal jako nemanželské dítě v péči své matky, služky v Proseči. Vyučil se slévačem a pracoval poté ve slévárnách ve Vysokém Mýtě a ve Vídni. Získal jen základní vzdělání, ale byl pilným samoukem a četbou se mu podařilo vzdělávací deficit vyrovnat. […]
čtěte dále »
Zábřeh nad Odrou zaznamenal v průběhu druhé poloviny 19. století značný nárůst počtu obyvatel. Na území obce se také začal rozvíjet průmysl, jehož hlavním impulzem bylo zřízení vlečné železniční dráhy Svinov – Vítkovice v roce 1887. Již o rok dříve vznikla na katastru Zábřehu továrna na lepenku firmy Posnansky – Strelitz, ve stejném roce zahájila činnost také […]
čtěte dále »
O zábřežském nebeském nástroji nemáme mnoho zpráv. Již snad po výstavbě kostela v roce 1811 byl chrám opatřen varhanami. Z poloviny 70. let 19. století se nám dochoval záznam prvního zábřežského faráře Josefa Bilčíka o tom, že v roce 1843 byl kůr kostela osazen novými varhanami v hodnotě 240 zl. Máme tak nepřímo doloženy varhany starší. Mladší záznamy hovoří […]
čtěte dále »
Moravská Ostrava, potažmo její okolí, náležela k oblastem, které ve středověku neměly žádné souvislejší židovské osídlení. Před obdobím josefínských reforem se zde objevuje jen několik náhodně se vyskytnuvších židů. Reformy Josefa II. neznamenaly plné zrovnoprávnění židovského obyvatelstva, ale položily k němu předpoklady, které se v průběhu 19. století dále rozšiřovaly s pomocí dalších zákonů a nařízení. Židé však v okolí […]
čtěte dále »
Ladislav Šaman se narodil 5. září 1873 v Knížkovicích u Zdic v Čechách. Po vychození školy se vyučil slévačem a následně byl zaměstnán v huti v blízkosti Berouna. Zde se zapojil do sociálního hnutí a zařadil se mezi nejčilejší pracovníky v kovodělnické organizaci i v politickém hnutí v rámci Československé sociální demokracie. V roce 1903 Ladislav Šaman přišel na Ostravsko a stal se […]
čtěte dále »
Nejstarší zábřežský hřbitov se rozkládal kolem dřevěného kostela svatého Marka, který bychom hledali v dnešním Mičanově sadu vedle současného kostela Navštívení Panny Marie. Můžeme předpokládat, že nejstarší zábřežský kostel vznikl po roce 1480, kdy byly jednotlivé části Zábřehu sloučeny Mikulášem Pelkou z Hořovic. O existenci zdejšího hřbitova máme nepřímou zmínku v dopise ostravského děkana Adama Hynka Oschevia z […]
čtěte dále »
Průmyslové Ostravsko bylo vysoce pravděpodobným cílem leteckého útoku, a proto zejména po obratu ve vývoji války na východní i západní frontě v roce 1943 byly ve městě urychleně budovány protiletecké kryty, ať už ve veřejných budovách, průmyslových závodech nebo na odlehlejších místech města. K hasebním účelům byly ve městě zřizovány nádrže na vodu. Ústřední roli v řízení protiletecké […]
čtěte dále »
Nejstarší zmínku o cihelně na katastru Zábřehu můžeme nalézt již v roce 1616. Právě z tohoto roku pochází zmínka v zábřežském urbáři (knize poddanských povinností), v němž je uvedeno: Ittem v Zábřehu jest cihelna k vypálení cihel, do kterýžto pece se mnoho desat ti- síc cihel může vklásti a vypáliti dáti. Cihelna v roce 1616? Zcela jistě souvisí s přestavbou zábřežského zámku za […]
čtěte dále »
Dne 16. června 2017 jsem se vypravil s panem Mojmírem Zmítkem ke starým zábřežským křížům. Kamenictví Zmítko od dubna provádělo restauraci křížů z 2. poloviny 19. století na Starobělské a Zimmlerově ulici. Opravu financoval Městský obvod Ostrava-Jih. Pane Zmítko, jakým způsobem jste restaurovali dva zábřežské kamenné kříže? Nechali jsme kříž na Starobělské a Zimmlerově ulici v takovém stavu, […]
čtěte dále »