Hostinec Alberta Helbicha v Zábřehu

Osada, zvaná kdysi Březí, která na začátku 30. let byla tvořena asi 26 různými stavbami, bychom dnes již takto pojmenovanou v současných mapách nenašli. Pojmenování Březí nesla i část dnešní ulice Plzeňské, v úseku mezi ulicemi U Lesa (Čujkovova) a Horní. Osada Březí se nacházela v místech při okraji Bělského lesa, v jižní části Zábřehu, nedaleko dnešní autobusové zastávky Hotel Bělský les. A o hotelu, který je jednou ze dvou dochovaných staveb zaniklé osady, si povíme něco bližšího.

Vznik hostince

Nyní místem vede rušná Plzeňská ulice, po které se líně loudají automobily v kolonách. Před zhruba sto lety se tudy stejně loudaly formanské vozy či první automobily. Nejvíce lidí zde však prošlo pěšky. Osada Březí ležela při cestě z Vítkovic přes Zábřeh do Staré Bělé. Roku 1903 byl u této cesty zbudován přízemní dům. Vystavět ho nechal zábřežský řezník Albert Helbich. Hodlal v domě provozovat výletní hostinec, ovšem příslušné úřady mu celých sedm let zabraňovaly v udělení koncese. Žadatel marně upozorňoval na nedostatek podobných hostinců v okrese Moravská Ostrava, v jehož důsledku prý zdejší obyvatelé utráceli o nedělích a svátcích rakouské peníze na Landeku a v Šilheřovicích, tedy v Prusku. Nepomohlo ani vylíčení okolní krásné lesnaté krajiny, chráněné před kouřem a zápachem z hutí a továren. Bělský les v té době – podobně jako dnes – sloužil k rekreaci obyvatel přilehlého okolí. Chodily zde hlavně chudší dělnické rodiny, jež si nemohly dovolit výlet železnicí do vzdálenějších míst.

       Cesta z Vítkovic do Staré Bělé kolem Helbichova domu měla být upravena na okresní silnici v důsledku neustále se zvyšujícího provozu. Helbichovi tím vyšla šťastná hvězda. Jeho dlouholeté úsilí o získání hostinské a výčepní koncese bylo korunováno úspěchem roku 1909. Helbichův hostinec ve svých začátcích sestával z nálevny, tří zvláštních místností a letní zahrady s verandou.

Přešel čas 1. světové války i zlatá dvacátá léta. Na jejich konci, přesněji roku 1928, začal tehdy třiašedesátiletý Albert Helbich uvažovat o přestavbě a přístavbě hostince. V budově měl být zřízen také hotel. Helbich si nechal nakreslit plány. Svou vizi však nestihl naplnit – 10. dubna 1930 zemřel. Přestavby se chopil syn Jan, jenž se však nedržel původních plánů, které zpracoval architekt a stavitel František Grossmann z Moravské Ostravy. Novou podobu získal hostinec roku 1932. Provedenými stavebními úpravami vznikl nový zajímavý funkcionalistický vzhled objektu, v jehož přízemí se nacházela nálevna s hernou, kavárna a restaurace. Roku 1939 měl hotel Jana Helbicha v 1. poschodí šest ubytovacích místností, jednu samostatnou koupelnu, splachovací záchody, kamenné podlahy pokryté linoleem a příruční lékárnu pro hosty, což vše dohromady splňovalo podmínky pro zařazení hotelu do skupiny C hostinských zařízení s oprávněním k ubytování cizinců.

Pokud se podíváme na pohlednici hotelu ze 40. let 20. století, nabídne se nám zvláštní pohled. Vlevo od Helbichova hotelu, pokud stojíme čelem k budově, stával velký dvoupatrový dům. Nechal jej vybudovat zbohatlý povozník Gren, jenž kromě jiného vozil písek na stavby z nedaleké Bělé. V domě byla umístěna v přízemí pekárna, která zde byla až do 50. let. Opravovala se zde také obuv. Objekt byl pravděpodobně asanován v souvislosti s výstavbou nové Plzeňské ulice.

Po druhé světové válce

Po 2. světové válce, v dubnu 1949, převzala hotel Jana Helbicha s restaurací, tančírnou a kavárnou Krajská odborová rada v Ostravě a následujícího roku bylo dlouholetému majiteli zrušeno živnostenské oprávnění. Totalitní moc zvítězila nad nepřítelem lidu. Již v roce 1948 byly některé místnosti zabrány pro potřeby svobodáren a pokoje byly přiděleny zaměstnancům či studentům. V 50. letech bylo jméno hotelu přejmenováno na neutrální a nicneříkající hotel Bělský les, který také prošel generální rekonstrukcí. Původní název se mu vrátil po sametové revoluci. Podnik funguje dodnes pod názvem U Helbicha. A vozy se stále loudají spokojeně po přilehlé silnici.

Petr Přendík

Zdroje:

Sborník Ostrava 25

Soukromý archiv restaurace U Helbicha

AMO