Jubilejní kolonii dnes vymezujeme na severu ulicí Edisonovou, na západě ulicí Dvouletky, na jihu ulicí Zlepšovatelů a na východní straně Závodní ulicí. Hlavní osu tvoří ulice Jubilejní, která prochází polouzavřenými bloky kolonie a kolem níž se nachází nejvýstavnější domy celé zástavby. Celkem prochází a ohraničuje kolonií deset ulic, které vznikaly zároveň s rozšiřováním sídliště v období let 1921–1950: Dvouletky […]
čtěte dále »
Josef Svoboda se narodil 26. února 1820 v Pudlově rolníku Josefu Svobodovi a jeho ženě Kateřině, rozené Pukové. Příjmení Svoboda není pro Zábřeh obvyklé a ani časté. Kdy se Josef Svoboda přistěhoval do Zábřehu, se mi nepodařilo zjistit. Ovšem záznam o sňatku s manželkou Jenovéfou nám napovídá, že tomu tak bylo minimálně od roku 1849, neboť manželé […]
čtěte dále »
V letošním roce se nalezly na radnici městského obvodu Ostrava-Jih archiválie, které pochází z období minulého režimu. Jsou nadepsány titulem Seznam hrdinů, po kterých jsou pojmenovány ulice obvodu Ostrava 3. Soustřeďují se na pojmenování ulic na tzv. sídlišti Stalingrad (zástavby v okolí dnešního náměstí SNP), které nesou z drtivé většiny jména sovětských armádních příslušníků. Zčásti […]
čtěte dále »
V Zemském archivu v Opavě je uložen urbář paskovského panství z roku 1699, na jehož titulu je německy nadepsáno Urbarium des Guths Patzkow. Jedná se o knihu v kožené vazbě, která zaznamenává poddanské povinnosti celého panství, k němuž se v uvedené době řadila také Hrabůvka. Dozvídáme se, že v Hrabůvce k roku 1699 žili: · 1 dědičný fojt · […]
čtěte dále »
7. listopadu 2017 jsem se na radnici Ostravy-Jih setkal se sestrami A. Š a M. J., rodačkami ze starého Zábřehu. Povídali jsme si o minulosti Zábřehu, především o době 40. a 50. let minulého století. První otázka je pro dámy neoblíbená – kdy jste se narodily? AŠ: Narodila jsem se koncem roku 1939. MJ: Já […]
čtěte dále »
Období osvícenství s sebou přineslo krom vědeckého poznání také zájem o místopis a historii, který se soustředil v topografiích, tedy v dílech pojednávajících o prostoru. Mezi největší moravská topografická díla dnes řadíme spisy Františka Josefa Schwoye a Tomáše Řehoře Volného. František Josef Schwoy (1742, Velké Heraltice – 1806, Mikulov) soustředil své poznámky o moravském místopisu v Topografii […]
čtěte dále »
,,Všechno je jiné, Zábřeh se změnil. Za mých mladých časů měl Zábřeh 12.500 obyvatel a na ně dohlížel jeden policajt, který sídlil v bývalé radnici u československého kostela, a když policajt Krakovský vešel do Havránka, hned všechno ztichlo,“ začíná své povídání téměř devadesátiletý Jaroslav Ermis, rodák ze starého Zábřehu, s nímž jsem zaznamenával vzpomínky v průběhu […]
čtěte dále »
Málokdy se povede, aby kronikář zpovídal kronikáře – respektive kronikářku. V průběhu roku 2017 a 2018 jsem se několikrát setkal s paní Lenkou Kocierzovou, která strávila svá dětská léta ve Vítkovicích a mladá léta v Hrabůvce, později žila ve Výškovicích. Dlouhý čas byla kronikářkou Vítkovic, na které nedá dopustit. Povídat si nebudeme však jen o Vítkovicích a […]
čtěte dále »
Prostor moravského klínu mezi Odrou a Ostravicí připadl neznámo kdy olomouckému biskupství. V závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku je již prostor mezi soutokem dvou řek sahající až po Hrabovou a Rosenowe označen jako výlučný majetek biskupství. Je proto pravděpodobné, že toto území získal v průběhu svého episkopátu již olomoucký biskup Robert (1201–1240), který se díky podpoře […]
čtěte dále »
Zábřežské kino Luna vzniklo na konci 60. let v blízkosti plánované okružní třídy, která měla procházet rozsáhlým sídlištěm nazývaným ve své době jako Jižní město. V Zábřehu se nacházelo do té doby pouze staré kino Lípa, které začalo promítat filmy krátce před 1. světovou válkou. Po 2. světové válce působilo v sídlišti Stalingrad ještě kino Hutník (na dnešní […]
čtěte dále »