Počátky knihoven v našem obvodu sahají až do 90. let 19. století, kdy docházelo ke vzniku prvních čtenářských spolků. Po vzniku Československa začal platit zákon, jenž obcím nařizoval zřídit obecní knihovny. Posledních sto let tak mohou obyvatelé jižní části Ostravy chodit do veřejných půjčoven knih, které náleží k základní občanské vybavenosti.
Hrabůvka
Počátky knihovnictví v Hrabůvce sahají do závěru 19. století. V roce 1892 vznikl v obci Čtenářský spolek v Malé Hrabové, jehož účelem bylo „pěstovati duševní a společenský rozvoj členů spolkových, jakož i obyvatelstva okresu moravsko-ostravského.“ Spolek jmenovaného účelu dosahoval čtením, předčítáním, odebíráním knih a časopisů, rozhovory, zábavami, divadelními představeními a výlety. Již v roce 1892 bylo ve spolku zapsáno 58 členů a v jeho čele stál starosta Jan Golat. Knihy byly do spolkové knihovny pořizovány svépomocí samotnými členy spolku. Pro své členy pořádal spolek nejčastěji programy ze čtené literatury, zábavné večírky a taneční zábavy. Od roku 1910 činnost členů stagnovala, v roce 1912 přestali čtenáři vyvíjet činnost a až v roce 1915 spolek oficiálně zanikl.
Vznik obecní knihovny
Podle nového zákona o obecních knihovnách (1919) byla v Hrabůvce koncem roku 1920 zřízena obecní knihovna. Obecní výbor jmenoval knihovní radu a 16. ledna 1921 do knihovny zavítali první čtenáři. Knihovna měla být umístěna ve školní budově u kostela, a to vedle obecní kanceláře. První knižní fond vznikl spojením dosavadních knihoven Sokola (284 vázaných, 6 nevázaných knih), Čtenářské besedy (198) a Dělnické knihovny (150, celkem 632 kusů). V této podobě půjčovna fungovala do roku 1927.
Knihovna v Jubilejní kolonii
Právě v roce 1927 byla dokončena výstavba reprezentativní budovy knihovny a čítárny v areálu Jubilejní kolonie, která dnes slouží potřebám Komorního klubu. Roku 1932 se nalézalo v knihovně 2653 knih, které si půjčovalo 347 čtenářů. Celkový počet výpůjček ročně činil 16.703. V čítárně bylo k dispozici 714 novin a časopisů. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byla česká knihovna z domu vystěhována. Dopoledne 12. dubna 1939 oznámil neznámý muž rodičům místní knihovnice, že knihovna bude okamžitě vyklizena. Než však mohlo město podniknout kroky k přestěhování svého majetku do odpovídajícího prostoru, byla knihovna během následujícího dopoledne odvezena německými okupanty. Následně bylo pátráním knihovnice a městských úředníků zjištěno, že majetek knihovny se nalézá v suterénu budovy školy u pošty v Hrabůvce. Nově pořízený nábytek, pečlivě opatrovaný knižní fond, veškerá agenda o čtenářích a jejich výpůjčkách – to vše bylo ponecháno bez kontroly několik dní. Půjčování bylo znemožněno a knihovna do vyřešení situace několik měsíců nemohla plnit svou funkci. Sál a domovnický byt v domě na Velflíkově ulici byl od 1. prosince 1939 pronajat místní skupině NSDAP. Od stejného dne měla česká knihovna své oficiální sídlo ve sklepení školy u pošty.
Po 2. světové válce se česká knihovna vrátila do svých původních prostor (července 1945), kde setrvala až do roku 1959, kdy objekt začal využívat obvodní národní výbor. V sále původní knihovny byla vybudována obřadní síň. Knihovní pobočka byla nově umístěna v nehostinném vlhkém prostředí na Místecké ulici v někdejším Sedláčkově hostinci. Knihovna se – již podruhé – do sálu v 1. patře vrátila v roce 1965. Setrvala zde až do 22. července 2004, kdy byla uzavřena před generální rekonstrukcí objektu. Knihy byly následně uloženy do bývalého krytu CO v ZŠ Bohumíra Dvorského, Ostrava – Bělský les. Dne 29. září 2006 byl dům, v němž sídlila knihovna, slavnostně otevřen po rozsáhlé rekonstrukci jako kulturní zařízení, od roku 2008 nazývané jako Komorní klub. Po rekonstrukci domu na adrese Závodní č. o. 47 byla 28. prosince v objektu někdejší mateřské školy otevřena nová pobočka, která nahradila původní na Velflíkově ulici.
Knihovna na ulici Dr. Martínka
V roce 1975 byla otevřena nová moderní knihovna v Osvětové besedě na ulici Dr. Martínka (dnes objekt K-Trio). V době svého vzniku se řadila mezi vůbec nejmodernější ostravské půjčovny knih. Ještě před otevřením knihovny existovala menší knihovna v prostorách základní školy na Krestově ulici, která posloužila jako základ knižního fondu pro novou veřejnou knihovnu. Knihovna je v prostorách kulturního zařízení dodnes, ačkoliv již dávno zaniklo hudební oddělení se studovnou a čítárnou. Roku 1999 byla pobočka zapojena jako jedna z prvních do procesu automatizace, načež získala elektronický katalog a také připojení k internetu. V roce 2001 se knihovna chlubila kompletním vydáním encyklopedie Britannica a také kompletní sbírkou zákonů od roku 1969.
V červnu 2002 bylo kulturní středisko uzavřeno kvůli rozsáhlé rekonstrukci a knihovna byla přechodně přestěhována do náhradních prostor. Přes 5000 čtenářů muselo čekat na dokončení rekonstrukčních prací. Dne 15. dubna 2004 byl opravený kulturní dům K-Trio otevřen a s ním i knihovna. V přízemí kulturního domu se nachází půjčovna pro dospělé a sklad, v patře pak dětské oddělení.
Zábřeh nad Odrou
Počátky knihovnictví v obci Zábřeh nad Odrou jsou spjaty se Čtenářským spolkem Rastislav, k jehož založení došlo 27. prosince 1892. Jednalo se zároveň o jeden z prvních spolků v obci. Cílem spolku bylo „vzdělání ducha svých členů a společenská zábava; prostředky k dosažení uvedeného účelu jsou jednak čtení dobrých, tj. ani náboženství ani mravnosti neodporujících knih a časopisů, přednášky, jednak besední zábavy vůbec jako hudba, zpěv, divadelní hry a společenské vycházky.“ Mezi členy spolku bychom našli tehdejší intelektuální elitu obce: faráře Františka Šerého, nadučitele Richarda Sedliského, kooperátora Ignáce Spurného či starostu Františka Hrabovského. V roce 1893 měl spolek přes šedesát členů, kteří se scházeli ponejvíce v hostinci Petra Jurečky na dnešní Starobělské ulici. Členové spolku budovali společnou knihovnu, která byla tvořena nejen knihami, ale také časopisy. Činnost Rastislava byla ukončena v roce 1904 a až po osmi dalších letech byl spolek vymazán ze spolkového rejstříku.
Jen o něco mladší byl čtenářský spolek Dělnická beseda Ratolest, jenž se ustavil 8. července 1893. Po ustavení se do spolku zapsalo 27 členů. Spolek se zaměřoval na přednáškovou a vzdělávací činnost a pořádal též čtenářské večery. V roce 1898 se spolek přestěhoval do sousedních Vítkovic, načež ihned zanikl.
Posledním podobně orientovaným seskupením byl Všeobecný občanský čtenářský dům, který vznikl 10. října 1909. Účelem spolku bylo šířit vzdělanost mezi místními obyvateli a také si sdružení kladlo za cíl vybudovat spolkový objekt pro své akce, v němž by se nacházela také restaurace a kavárna. Spolek však již po roce přestal vyvíjet činnost a roku 1912 byl vymazán ze spolkového rejstříku.
V obci existovaly ale i další spolkové knihovny – Občanské besedy, místního odboru Národní jednoty a Sboru dobrovolných hasičů. Právě knižní fond Občanské besedy a Národní jednoty převzala v letech 1913 a 1922 do své správy sama obec Zábřeh nad Odrou, čímž došlo ke vzniku první veřejné knihovny.
Moderní knihovna jako vzor
O stavbě samostatné knihovny uvažovali představitelé Zábřehu již v roce 1912, ale nakonec byla realizována formou přístavby obecné školy na Dolní ulici až v roce 1923 podle projektu Moravsko-slezské stavební společnosti Navrátil a Gajovský. Součástí přístavby byla tělocvična, nad níž se nacházela knihovna, čítárna a přednáškový sál, který sloužil také potřebám školy a místních spolků. Zábřežská knihovna byla dávána za vzorný příklad, jak má vypadat moderní knihovna, a jezdili se do ní dívat představitelé obcí ze širého okolí. Již v roce 1926/1927 navštívilo knihovnu 8215 čtenářů a vypůjčeno bylo 17.430 knih. V roce 1950 knihovna disponovala 8000 knihami, evidovala 500 čtenářů, kteří uskutečnili přes 25.000 výpůjček. Ani tato čísla ale nezabránila tomu, aby byla knihovna roku 1951 přestěhována, ačkoliv se proti přemístění postavily významné osobnosti a členové knihovní rady Veřejné knihovny města Ostravy. Knihovna našla nové místo v někdejších prostorách nechvalně známého hostince U Marků č. p. 146, který bychom dnes hledali na Ruské ulici (přesněji v klínu mezi Ruskou a Syllabovou ulicí). Setrvala zde do počátku 80. let, načež se přestěhovala do střediska Ural na Jugoslávské ulici (viz dále).
Hulváky
Dodejme, že součástí Zábřehu byly až do 60. let 20. století také Hulváky. I v této mladé osadě vznikla díky několika spolkovým knihovnám veřejná instituce, která od roku 1923 nabízela 640 knižních svazků v nové budově hasičské zbrojnice č. p. 643 na Varšavské ulici. Výzdoba fasády na budově jasně svědčí dodnes o tom, že zde skutečně fungovala knihovna.
Knihovna závodního klubu NHKG
V únoru 1959 byla v rámci otevření kulturního domu NHKG na nynějším náměstí SNP zpřístupněna nová knihovna. Do té doby fungovala na sídlišti zvaném tehdy Stalingrad menší knihovní pobočka v bloku č. 12 v Pavlovově ulici (Místní lidová knihovna).
Nová knihovna byla situována v prvním patře kulturního domu a zpočátku byla přístupná jen dva dny v týdnu (středa a čtvrtek od 14 do 18 hodin). Již v roce 1961 byla knihovna sloučena s pobočkou Místní lidové knihovny na Pavlovově ulici. Fond knihovny nově čítal 18.840 svazků, z čehož bylo 3482 knih politické literatury, 221 odborných knih, 3481 knih pro děti a 9666 kusů beletrie. V roce 1968 knihovna nabízela již 40.000 knih, čímž se zařadila mezi nejlépe vybavené v Ostravě. Některé z nich byly v roce 1969 vyčleněny jako tzv. akční a byla svázány do balíku a uschovány do sklepení kulturního domu – Černí baroni, Jaroslav Foglar…
Knihovna začala po roce 1989 upadat a Nová huť již o její další provoz neměla zájem. Zařízení se nepodařilo začlenit do rámce Knihovny města Ostravy a k 30. dubnu 1997 byla jeho činnost ukončena. Již od ledna téhož roku probíhal rozprodej knižního fondu, podařilo se prodat 80 % knih.
Knihovny v Kotvě a Uralu
Obchodní dům Rozlet s restaurací Kotva nabízel od přelomu 60. a 70. let také celou řadu služeb. Nechyběla ani pobočka knihovny umístěná v prvním patře dolní části objektu. Pobočka sestávala z oddělení pro dospělé a pro děti a ze skladu knih. V 80. letech navštěvovalo půjčovnu okolo 2000 čtenářů. Knihovna zde setrvala do počátku 90. let, kdy byla po privatizaci střediska zrušena. V první polovině 80. let byla otevřena také knihovna v právě dokončeném obchodním středisku Ural na Jugoslávské ulici. Navštěvovalo ji okolo 1500 čtenářů, ale i tato pobočka byla na počátku 90. let zrušena.
Knihovna Gurťjevova
Až do roku 1991 působila další půjčovna knih také ve Volgogradské ulici, která byla zrušena v rámci ekonomických opatření. V roce 1996 ji nahradila, stejně jako pobočku v Kotvě, nová knihovna situovaná v objektu Domu dětí a mládeže na Gurťjevově ulici. Vzhledem ke svému umístění slouží pouze jako pobočka pro děti a mládež.
Výškovice
První výškovická knihovna byla otevřena roku 1983 v souvislosti s otevřením obchodního a kulturního domu Odra v sídlišti Nové Výškovice. Knihovna původně zabírala celé přízemí kulturního domu a skládala se z velkých oddělení pro dospělé a pro děti, která byla oddělena vstupním foyer. Původně zde nechyběla ani studovna a sklad. V roce 2001 byla půjčovna připojena k internetu. Před deseti lety se pobočka musela pro zchátralý stav budovy přestěhovat ze svých původních prostor. Nové místo našla v budově bývalé základní školy na ulici 29. dubna. Slavnostně byla otevřena 7. září 2012 a skládá se z oddělení pro dospělé a děti.
Vzpomínejte s námi
Máte nějaké fotografie či vzpomínky na knihovny v našem obvodu? Podělte se o ně s námi na emailové adrese petr.prendik@ovajih.cz
Petr Lexa Přendík