Názvy ulic se v minulosti měnily tak, jako se měnily státní útvary a doba vůbec. Nejstarší pojmenování výškovických ulic pocházejí z období 1. republiky. K přejmenování ulic ve Výškovicích (dnes Staré Výškovice) došlo v období 2. světové války. Po skončení války, v roce 1945, dostaly ulice nová pojmenování. V souvislosti s výstavbou panelového sídliště v 70. a 80. letech vznikaly nové ulice, které bylo třeba pojmenovat.
Dvě z ulic získaly své jméno podle toho, kam směřovaly – jednalo se o Výškovickou a Proskovickou ulici. Rok 1945 přinesl pojmenování ulic podle významnějších představitelů kulturního a vědeckého života, stejně jako jména umučených občanů. Další větší označení ulic přišlo v roce 1964, kdy ulice získaly názvy podle nekomunistických představitelů odboje a podle obecných názvů. Ostatní ulice byly průběžně pojmenovávány dle charakterů okolí ulice, v roce 1978 přišlo hromadnější označení ulic odvozené od členů odboje a od polohy jednotlivých ulic.
Abecední seznam výškovických ulic
Uveden je rok, od něhož je ulice pojmenována, vysvětlení původu názvu ulice, případně i další informace. Seznam není úplný, případné další nálezy budou doplněny.
Am alten Flussarm (U Starého říčního ramene), v období 2. světové války, dnes výběžek Husarovy ulice. Název podle charakteru ulice vybíhající k slepému rameni Odry.
Am Bergwald (Na Kopci), zaniklá ulice, pojmenování z období 2. světové války, dnes část Špillarovy ulice.
Am Vogelherd (Ptačí?), zaniklá ulice, pojmenování z období 2. světové války.
Bisamgasse, zaniklá ulice, pojmenování z období 2. světové války, kolmá k Husarově ulici.
Břustkova, od 80. let. Jedná se o klikatící se ulici mezi panelovými domy. Josef Břustek (1901-1942) byl občanem Hrabůvky, za ilegální činnost v KSČ byl umučen v koncentračním táboře v Osvětimi. Jeho jméno je umístěno i na pietní tabuli v budově NPÚ v Ostravě, v místě sídla bývalého gestapa.
Dostavní, zaniklá ulice, v období 2. světové války zvaná Zur Haltestelle (K Zastávce). Ještě v 60. letech v místech dnešní panelové zástavby kolem ulice Na Výspě.
Drůbeží, od 18. prosince 1945. Pojmenována podle starého místního názvu. V letech 1942-1945 nesla jméno Švestková.
29. dubna, asi od r. 1964, pojmenování podle významného data 29. dubna 1945, kdy došlo k osvobození Výškovic.
Garnisons Strasse viz Husarova.
Husarova, asi od r. 1964. Josef Husar (1896-1942) byl místní občan, člen ilegálního odbojového hnutí Sokola, umučen v koncentračním táboře v Mauthausenu. Jeho jméno je uvedeno na pietní tabuli v sídle NPÚ Ostrava. V období 2. světové války nazývána Garnisons Strasse (Posádky) Ještě na počátku 60. let nesla ulice jméno Kozinova.
Hýlova, od r. 1945. Alois Hýl (1894-1942) byl místní občan, zřízenec sociální péče města Ostravy, za poslech zahraničního rozhlasu byl za války zatčen, umučen v Mauthausenu. Část ulice mezi domy č. 48 – 129 byla v minulosti nepojmenována. Dnes se jedná o zatáčející se ulici mezi panelovými domy.
Charvátská, od 16. ledna 1985. Ulice ve tvaru L, stoupající do kopce, nese podle západoslovenského kmene Charvátů. Do roku 1985 nesla jméno Proskovická – duplicitní jméno k tzv. „staré Proskovické“.
Im Gezweige (Ve Větvích?), název z období 2. světové války, pojmenováno podle charakteru ulice. Zaniklou ulici bychom hledali v místech dnešní Šeříkové ulice.
Jarní viz Klášterského.
Jičínská, od r. 1964, jméno dle směru ulice na Nový Jičín.
K Jezeru, od r. 1973, pojmenování nese podle směru ulice, která se svažuje od ulice Svornosti k malému jezeru v Bělském lese. V okolí ulice stojí rodinné a řadové domy.
K Odře, od r. 1978, pojmenována podle směru ulice k řece Odře. V období 2. světové války nesla jméno Schulhöhe (Školní). V 60. letech ulice nazývána jako Kudelova.
K Zastávce viz Dostavní.
Klášterského, od r. 1945. Antonín Klášterský (1866-1938) byl český básník, spisovatel a překladatel. V období let 1942-1945 se ulice nazývala Lenzgasse (Jarní).
Koncová, od 17. září 1979. Nazvána dle charakteru ulice v terénu. Jedná se o poměrně krátkou ulici obklopenou rodinnou zástavbou.
Kozinova viz Husarova.
Knechtzeile, název v období 2. světové války, zaniklá ulice v místech dnešní Šeříkové ulice.
Kubalova, před r. 1980. Zdeněk Kubala (1930-1945) byl místní občan, student, padl při osvobození Ostravy 27.4. 1945.
Kudelova viz K Odře.
Lumírova, od r. 1978. Název nese podle názvu českého obrozeneckého časopisu Lumír. Nabízí se také možnost pojmenování podle Lumíra – bájného pěvce, jednoho z hrdinů básně Záboj a Slavoj Rukopisu královédvorského. Původně se od roku 1945 takto nazývala zábřežská ulice, která zanikla v 60. letech v důsledku rozšiřování areálu Vítkovických železáren.
Lužická, od r. 1978, pojmenována podle slovanského kmene Lužiců či podle Lužice – historického území v Německu, od 14. století do roku 1634 součást zemí Koruny české.V letech 1938-1939 a v období od roku 1945 do 70. let 20. století nesla toto pojmenování zábřežská ulice, která zanikla v důsledku výstavby nové Plzeňské ulice. Název byl poté přenesen do Výškovic.
Malíkova viz Venclíkova.
Na Kopci viz Am Bergwald.
Na Mlatě, ulice existovala ještě v 60. letech, dnes odbočka Husarovy ulice, za bývalou sokolovnou.
Na Rybníčkách, od r. 1964, nazývána podle starého místního názvu.
Na Výspě, od 31. srpna 1983, jméno podle starého místního názvu.
Nováčkova, asi od r. 1978. Jedná se o ulici mezi rodinnou zástavbou. Karel Nováček (1900-1942) byl místní občan, úředník, člen ilegální odbojové organizace Obrana národa – skupina pplk. Klímka, v roce 1942 umučen v Breslau. Nositel Čs. válečného kříže in memoriam.
Pastevní viz Štefkova.
Poklidná, od 22. května 1987. Pojmenována podle charakteru ulice, v letech 1978-1987 pojmenována jako Nováčkova, v roce 1987 přejmenována její duplicitní část.
Proskovická, od r. 1942. Název ulice podle komunikace mířící k obci Proskovice. V letech 1942-1945 Proskowitzer Strasse, od 18. prosince 1945 opět Proskovická.
Předškolní, od 31. srpna 1981, jméno získala podle polohy ulice v blízkosti budovy mateřské školy.
Ptačí viz Am vegelherd
Reiterstrasse (Jezdecká), cesta spojující Proskovickou silnici se Starou Bělou, část dnešní ulice Výškovické, pojmenování z období 2. světové války.
Řadová, od 26. června 1974, nazvána podle řadové zástavby domů v ulici.
Schulhöhe viz K Odře
Smrčkova, od 18. prosince 1945. Ing. Antonín Smrček (1859-1932) byl profesorem vodního stavitelství na české technice v Brně, odborník v oblasti budování průplavů. V letech 1942-1945 nesla ulice název Dunajská (Zum Donauhof)
Srbská, od 2. října 1945. Jméno získala podle Srbska. Od r. 1942 nesla jméno Ruská, v letech 1942-1945 poněmčený název Russiche Gasse. Od roku 1945 bylo pojmenování ulice Ruská přeneseno do Zábřehu, kde je dodnes. Původní Srbská ulice se nacházela v Zábřehu, jméno nesla od r. 1945, zanikla v souvislosti s výstavbou nadjezdu nové Plzeňské a Rudné ulice.
Staňkova asi od r. 1964. Josef Staněk (1897-1943) byl úředníkem, členem ilegální organizace Obrana národa, zatčen v Kladně a umučen v koncentračním táboře v Mauthausenu.
Šeříková, od r. 1979, název dle obecného názvu. Původně jméno nesla od r. 1939 zábřežská ulice, kde se název již v roce 1947 neužíval.
Švestková viz Drůbeží.
Špillarova, od 18. prosince 1945. Karel Špillar (1871-1939), byl český malíř. V letech 1942-1945 se ulice nazývala Zeitlosenweg (Ocúnová).
Štefkova, od 18. prosince 1945. Josef Štefek (1899-1943) byl místní občan, dělník, člen KSČ, za ilegální činnost umučen ve Vratislavi. Před r. 1945 pojmenována jako Pastevní.
Venclíkova, od 23. února 1978. Alois Venclík (1898-1972) byl za aktivní činnost v KSČ zatčen a vězněn až do konce 2. světové války. Zemřel na následky mučení. V letech 1945-1978 nesla ulice název Malíkova, (původně ve Staré Bělé), Arnošt Malík byl úředník, zřejmě popravený za okupace.
Výškovická, od r. 1910. Byla tak pojmenována okresní silnice II. třídy spojující Zábřeh a Výškovice, v letech 1910-1942 byla ulice Výškovická pojmenována jen na katastru Zábřehu, v letech 1942-1945 nesla německé ekvivalentní pojmenování Wischkowitzer Strasse. Od roku 1945 byla takto pojmenována i část ulice na katastru Výškovic.
Zeitlosenweg viz Špillerova.
Zum Donauhof viz Smrčkova.
Zur Haltestelle viz Dostavní.
Petr Přendík
Zdroje:
PRZYBYLOVÁ, Blažena a ŠERKA, Jozef. Vývoj pojmenování ulic… In: Sborník Ostrava 29, Ostrava, 2015, s. 203-241.
dobové mapy a plány