Zelárna v Hrabůvce

Mnoho občanů zná restauraci Slavie, která stojí na nároží ulic Zlepšovatelů a Závodní. Právě na tomto místě stála kdysi hrabůvská zelárna.

Přelom 19. a 20. století byl obdobím vzniku různých českých spolků a organizací. Mnohé spolky měly přispívat k hospodářskému rozvoji obce. Jeden z ostravských spolků nesl název ,,Rolnické zelinářské družstvo ve Vítkovicích“. Ustanoven byl na valné hromadě 8. prosince 1902 paradoxně v obecním hostinci v Hrabůvce. V organizaci byly začleněny následující osoby:

• ředitel: Adolf Sýkora, rolník a starosta v Mariánských Horách
• náměstek: František Mikeska, rolník v Hrabůvce
• pokladník: František Staněk, rolník ve Vítkovicích
• jednatel: Josef Klega, rolník v Hrabůvce
• přísedící: Jan Černý, rolník a starosta v Zábřehu
• náhradník: František Adámek, rolník v Hrabové
• dozorčí rada: František Bartoník, nadučitel v Zábřehu, Eduard Vaculík, nadučitel v Hrabové, dr. Edmund Palkovský, advokát v Moravské Ostravě, František Novák, stavitel v Mariánských Horách, Jan Matěj, rolník v Zábřehu

Výrobnu na nakládané zelí propagoval Alois Žert, ředitel hospodářské školy v Místku. Družstvo mělo hlavně zajistit zaručený odbyt vypěstovaného zelí svým členům za dobré ceny. Výrobna nakládaného zelí byla umístěna zpočátku v pronajatých místnostech ve Vítkovicích. Družstvo se ale zamýšlelo nad výstavbou vlastního objektu.

Roku 1911 vybudovalo zelinářské družstvo novou výrobnu v Hrabůvce při zábřežské silnici (dnes ulice Závodní). Zelárna sestávala z místnosti určené pro skladování surového zelí, kvasírny a kanceláře. Název organizace byl v souvislosti s přemístěním výroby do Hrabůvky změněn na ,,Rolnické zelinářské družstvo okresu mor. ostravského v Hrabůvce u Vítkovic“ (společnost s ručením omezeným). Pro obchodní účely byl používán zkrácený název ,,Rolnická družstevní zelárna Hrabůvka u Vítkovic“. Již roku 1916 převzal podnik tehdejší starosta Hrabůvky, Josef Klega. Ten vedl podnik úspěšně až do dob protektorátu. Zelárna zažila největší rozkvět v období 20. let. Klegův podnik byl v době protektorátu konkurencí německým podnikům a tak bylo na Klegu uvaleno omezení – zelí směl nakládat nadále, ovšem pouze vlastně vypěstované. Toto omezení zelárnu prakticky zlikvidovalo.

Po 2. světové válce nebyl provoz zelárny obnoven a roku 1955 byla zchátralá budova zbourána. Na místě zelárny se začalo roku 1962 se stavbou restaurace Slávie a tří obchodů. Stavba probíhala až do července 1964. Vedle restaurace byly otevřeny prodejny drogerie, masa a zeleniny. Tyto stavby zde stojí dodnes.

Zelárna zmizela, ale přeci známe její podobu. Objevila se na jedné okénkové pohlednici Hrabůvky.

 

Petr Přendík