Náš obvod skrývá řadu míst, kam se běžně nedostaneme, případně se tam dostanou jen oprávněné osoby. Co se skrývá pod i nad zemí v objektech, kolem nichž denně chodíme? V článku společně navštívíme podzemí, povrch i nadzemí a snad budete překvapeni, jak vypadají „tajná“ místa v našem obvodu. V podzemí Jihu Naše putování začneme na jižním […]
čtěte dále »
Kolaudace nového náměstí Ostrava-Jih mne přivedla na myšlenku zaměřit se na minulost náměstí naúzemí Ostravy-Jihu. Skutečné náměstí se podařilo vybudovat nyní, sto let poté, co byla navržena stavba prvního náměstí v Zábřehu nad Odrou. Než se ponoříme do minulosti, najděme ve Slovníku spisovného jazyka českého heslo náměstí: ,,Větší volné prostranství ohraničené domy se zpevněnou plochou (např. […]
čtěte dále »
Jubilejní kolonii dnes vymezujeme na severu ulicí Edisonovou, na západě ulicí Dvouletky, na jihu ulicí Zlepšovatelů a na východní straně Závodní ulicí. Hlavní osu tvoří ulice Jubilejní, která prochází polouzavřenými bloky kolonie a kolem níž se nachází nejvýstavnější domy celé zástavby. Celkem prochází a ohraničuje kolonií deset ulic, které vznikaly zároveň s rozšiřováním sídliště v období let 1921–1950: Dvouletky […]
čtěte dále »
V letošním roce se nalezly na radnici městského obvodu Ostrava-Jih archiválie, které pochází z období minulého režimu. Jsou nadepsány titulem Seznam hrdinů, po kterých jsou pojmenovány ulice obvodu Ostrava 3. Soustřeďují se na pojmenování ulic na tzv. sídlišti Stalingrad (zástavby v okolí dnešního náměstí SNP), které nesou z drtivé většiny jména sovětských armádních příslušníků. Zčásti […]
čtěte dále »
Období osvícenství s sebou přineslo krom vědeckého poznání také zájem o místopis a historii, který se soustředil v topografiích, tedy v dílech pojednávajících o prostoru. Mezi největší moravská topografická díla dnes řadíme spisy Františka Josefa Schwoye a Tomáše Řehoře Volného. František Josef Schwoy (1742, Velké Heraltice – 1806, Mikulov) soustředil své poznámky o moravském místopisu v Topografii […]
čtěte dále »
Gregor Thomas Joseph Wolny (20. prosince 1793, Příbor – 3. května 1871, Rajhrad) byl benediktem, historikem, spisovatelem a zároveň středoškolským učitelem. V roce 1819 byl jmenován profesorem filologie a historie na lyceu v Brně. Ve svých dílech se věnoval historii a místopisu (historické topografii). Jeho největšími díly jsou Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert/Markrabství […]
čtěte dále »
Zábřeh nad Odrou zaznamenal v průběhu druhé poloviny 19. století značný nárůst počtu obyvatel. Na území obce se také začal rozvíjet průmysl, jehož hlavním impulzem bylo zřízení vlečné železniční dráhy Svinov – Vítkovice v roce 1887. Již o rok dříve vznikla na katastru Zábřehu továrna na lepenku firmy Posnansky – Strelitz, ve stejném roce zahájila činnost také […]
čtěte dále »
Pojmenování Zábřeh vzniklo spojením předložky za a podstatného jména břeh, přičemž druhá část slova není skloňována. Tento typ jmen je znám i z toponymie jiných slovanských jazyků (Podobora, Podbaba). Název Zábřeh odpovídal situování obce: ležel za tzv. vysokým břehem Odry (proti nižším břehům u Studénky). Poloha za vysokým břehem chránila osadu od záplavového území řeky. V průběhu času […]
čtěte dále »
Nadpis je tvořen otázkou – řeší vztah pojmenování Heinrichsdorf versus Zábřeh. V následujících řádcích se autor snaží popsat nejstarší zachycenou minulost dnešního území Zábřehu – šlo však skutečně o Zábřeh? Zaměřme se na období středověku. Postihnout rozsah osídlení Ostravska před 2. polovinou 13. století je nadmíru obtížné. Sídelní formu a podoby plužiny vesnic v zázemí Moravské […]
čtěte dále »
Přestože první urbanistické koncepce nového sídliště Dubina vznikaly již v polovině 70. let 20. století, výstavba prvních domů byla zahájena až na počátku 80. let. Ulice byly na Dubině pojmenovány ve dvou vlnách a to rozhodnutím z 20. října 1982 a 12. října 1983. Jaromíra Matuška (od 20. 10. 1982) Prof. Ing. Jaromír Matušek CSc., […]
čtěte dále »