Od dvacátých let byla na katastru Hrabůvky budována Jubilejní kolonie. Ta se po 2. světové válce dále rozšiřovala o osmnáct domů, tzv. dvouletek, a o dalších devět domů kolem ulice Mládeže. Západním směrem od kolonie byly v 50. letech budovány další domy, kterým se dodnes říká proudovky. Výstavba bytů v té době předběhla výstavbu občanské vybavenosti, a […]
čtěte dále »
Československé státní dráhy (ČSD) se již od roku 1949 snažily řešit otázku nového osobního nádraží v Přívoze. Při pokračující průmyslové i bytové otázce bylo čím dál jasnější, že v Ostravě neexistuje předpoklad pro vybudování jednoho hlavního nádraží. Uplatnit se měl systém několika nádraží, z nichž každé mělo plnit svou funkci, ať už osobní, rekreační si transportní. Důležitými […]
čtěte dále »
Rozvoj hutnictví a uhelného průmyslu po druhé světové válce vytvořil z Ostravska jeden z pilířů československé ekonomiky. Příslib práce přilákal mnoho nových obyvatel, pro které se Ostrava stala brzy druhým domovem. Jedním z palčivých problémů rostoucí městské aglomerace se tak stala bytová otázka.
čtěte dále »
Ještě v průběhu druhé světové války se na severním okraji Bělského lesa rozkládaly široké lány polí táhnoucí se až ke starému Zábřehu. Po válce bylo ale toto místo vybráno pro výstavbu vzorového sídliště určeného pracujícím, kteří se podíleli na budování ostravského průmyslu.
čtěte dále »