Druhá polovina 19. století znamenala pro Zábřeh průmyslový rozvoj a s tím související nárůst počtu obyvatel. Bylo potřeba neustále rozšiřovat počet tříd, stavět nové školní budovy, rozšiřovat školní zázemí. Již na konci 18. století začal v obci vyučovat v domku u dnešního Husova sboru vysloužilý voják Josef Poruba, roku 1801 byla vystavěna první obecná škola (dnes budova na […]
čtěte dále »
Konec 80. a počátek 90. let 19. století znamenal pro Zábřeh populační explozi. Obecná škola na ulici Závoří, která byla obcí dána do užívání v roce 1871, již dávno nepostačovala počtu žáků. Roku 1891 navštěvovalo v zmíněné škole 1. ročník 176 dětí. S velkou potřebou se začalo hovořit o vystavění nové školní budovy. Stavba obecné školy Zástupci obce […]
čtěte dále »
Na nároží dnešních ulic Závodní a Provaznická stojí nedávno opravená bílo-modrá budova, která nyní slouží jako učňovské dílny. I přes řadu stavebních zásahů můžeme i dnes najít několik původních prvků, které nám odhalí stáří budovy. Jsou jimi např. původní přiznané krovy. Na počátku stála německá rodina.
čtěte dále »
Osada, zvaná kdysi Březí, která na začátku 30. let byla tvořena asi 26 různými stavbami, bychom dnes již takto pojmenovanou v současných mapách nenašli. Pojmenování Březí nesla i část dnešní ulice Plzeňské, v úseku mezi ulicemi U Lesa (Čujkovova) a Horní. Osada Březí se nacházela v místech při okraji Bělského lesa, v jižní části Zábřehu, nedaleko dnešní autobusové zastávky […]
čtěte dále »
Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla? K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic 20. let 20. století.
čtěte dále »
Málokdo tuší, že počátky Polanecké spojky jsou již sto let staré. Na začátku 20. století bylo zaseto semeno stavby, které se nakonec rozvinulo v plný květ až v 60. letech. Začněme však v době velké války, kterou dějiny později nazvaly přívlastkem 1. světová. Budovaní spojky za 1. světové války První zmínka o dráze Kunčice – Polanka na Odrou […]
čtěte dále »
Hrabůvka neměla dlouhá staletí svůj svatostánek, kde by se mohly konat církevní obřady. V církevní správě spadala obec pod vedlejší Hrabovou, kde již mnoho staletí stál kostelík svaté Kateřiny (první zmínka o něm pochází z roku 1564). Tento kostel musel být často opravován a tak byla zamýšlena stavba nového zděného kostela. První takové úvahy pocházejí již z 50. let 19. stol.
čtěte dále »
Ostrava byla ve své minulosti známá především díky důlní činnosti. Také Zábřeh byl na konci 19. století vybrán jako lokalita pro těžbu uhlí. Roku 1899 se vážně uvažovalo o vybudování dolu v dnešní městské části Ostrava-Nová Ves v blízkosti dnešní ulice 28. října. Od zamýšleného díla bylo vzápětí upuštěno kvůli nepříznivým podmínkám – nezvládnutelným přítokům vody. […]
čtěte dále »
O dráze z Mariánských Hor přes Hrabovou a Novou Bělou do Brušperku se vážněji uvažovalo v roce 1914, kdy podnikatel JUDr. Edmund Palkovský (byl vůbec prvním ostravským českým advokátem) získal koncesi na stavbu normálně rozchodné trati s parním pohonem mezi Mariánskými Horami a Brušperkem o délce 16,075 km.
čtěte dále »
Když se v roce 1900 nad Bodamským jezerem v bavorských Alpách poprvé vznesla řiditelná vzducholoď hraběte Zeppelina, vzhlížela celá Evropa k této události jako k symbolu technického pokroku nového století. Zeppelin uměl své slávy náležitě využít a získat tak zdroje financování pro stavbu dalších vzducholodí. Pro zviditelnění svých strojů se hrabě se svými vzducholoděmi vydával […]
čtěte dále »