Při vycházce starými Výškovicemi k řece Odře musí každý návštěvník minout budovu obecné školy, nacházející se naproti obecní kaple u Husarovy ulice. Přestože školní budova pochází z počátku 20. století, historie výškovického školství sahá dále do minulosti a ve svých počátcích je úzce spojena s nedalekou Starou Bělou.
Počátky výškovického školství
Pravděpodobně již před polovinou 17. století byla ve Staré Bělé zřízena olomouckou kapitulou škola, do které docházely děti bohatých sedláků nejen z Bělé, ale také z okolních vesnic Nové Bělé, Výškovic, Proskovic a Krmelína. O osobě učitele a jeho příjmech vypovídá záznam z roku 1672, který uvádí, že učitel má k dispozici „vlastní příbytek, oplocenou zahradu a k tomu příjem od všech sedláků z pěti vesnic po 2 slezských groších. Ze vsí Stará Bělá a Výškovice dostává od každého sedláka po jednom bochníku chleba. Za zápis křtu dostává 1 groš a 3 denáry. U příležitosti posvícení mu všichni obyvatelé darují za pokropení svěcenou vodou koláče“. Až do vydání tereziánského patentu o všeobecné vyučovací povinnosti v roce 1774 starobělskou školu navštěvovalo pouze několik dětí předních obyvatel zmíněných obcí. Po roce 1774 se ale povinnost navštěvovat školu rozšířila na všechny děti ve věku 6-12 let. Přestože zákon přikazoval rodičům děti do školy posílat, nebyla docházka nijak příkladná. Dokazuje to přehled skutečné docházky dětí z konce 80. let 18. století, kdy z 26 školou povinných výškovických dětí školu pravidělně navštěvovali pouze 3 chlapci. Jedním důvodem vysoké absence bylo jistě přesvědčení rodičů, že školní vzdělávání odvádí děti, a především dívky, od domácích povinností. Tento názor byl rozšířen mezi širokými vrstvami obyvatel a Výškovice nebyly žádnou výjimkou. Druhým důvodem velké absence ale mohla být také vzdálenost, kterou musely děti zdolávat při cestě do školy. Tříapůl kilometrová cesta z Výškovic do školy ve Staré Bělé často v deštích a sněhu byla hlavně pro nejmenší děti únavná. Již v roce 1789 bylo proto povoleno, aby nejmenším dětem ve věku 6-9 let bylo v případě nepřízně počasí umožněno vyučovat ve Výškovicích pod vedením některého ze sousedů.
Výškovické školy
Právě velká vzdálenost mezi Výškovicemi a starobělskou školou vedla obecní radní v roce 1873 k rozhodnutí vystavět vlastní školu v centru obce v blízkosti zdejší kaple. Školní budova se nacházela naproti dnešní skautské klubovny na Husarově ulici. Škola byla vystavěna jako přízemní budova s jednou třídou a bytem učitele. Již na konci 19. století bylo patrné, že stávající budova nemůže dostačovat potřebám rostoucí obce. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě nové školní budovy na protější straně Husarovy ulice. Nová škola byla dostavěna a slavnostně otevřena jako dvouřídní v roce 1903. Ve škole se vyučovaly děti od 1. do 5. třídy a starší děti pokračovaly nejčastěji na měšťanské škole v Zábřehu nad Odrou. Bez větších změn toto rozdělení vydrželo až do období po 2. světové válce, kdy od roku 1950 starší děti navštěvovaly druhý stupeň školy ve Staré Bělé.
Zánik školy
Výškovická škola si i po válce udržela svůj charakter vesnické malotřídky. V roce 1961 byla v sousedství přistavěna budova mateřské školky pro děti v předškolním věku. Zánik školy přinesla až postupující výstavba Jižního města. Již v 50. letech začaly starší děti od 5. třídy navštěvovat školy v nově vznikajícícm zábřežském sídlišti. Za jistou raritu lze považovat fakt, že výškovický škola si charakter malotřídky, kdy se společně učili vždy žáci dvou ročníků, tedy 1. a 2. třídy a 3. a 4. třídy, uchovala až do poloviny 70. let. Definitivní zánik výškovické školy přinesl až rok 1977, kdy s konečnou platností je škola zrušena, děti převedeny do škol v obou uvedených částech obvodu. Budova školy ale nezůstala nevyužita. Volné prostory využila sousední mateřská školka.
Tomáš Majliš
Zdroje:
STIBOR, J.: Stará Bělá 1272 – 1918. Ostrava 1997.
MAZUREK, S.: Poznámky z historie Výškovic. rukopis.