Fotografický pohled do minulosti sídlišť Ostravy-Jih
Neodmyslitelnou součástí městského obvodu Ostrava-Jih jsou panelová sídliště. Jejich současná podoba je výsledkem proměn, kterými prošly za svou více než šedesátiletou historii. Nové využití našly mnohé stavby původní občanské vybavenosti, dostavěny byly proluky a některé původní objekty byly demolovány. Samotné bytové domy prošly mnohdy živelnou revitalizací, která změnila jejich podobu. Nahlédnout zpět do minulosti umožňuje nová interaktivní mapa fotografií ostravských sídlišť vytvořená z více než 800 snímků fotografa Petra Sikuly. Sídliště v Hrabůvce, Zábřehu, Výškovicích, Dubině a Bělském lese jsou v mapě zachyceny na 240 fotografiích, které vznikly v průběhu 70. a 80. let minulého století.
Ostrava-Jih ve fotografii
Od poloviny 60. let minulého století zažívalo území dnešního obvodu Ostrava-Jih nebývalý stavební rozvoj. V okolí Bělského lesa byly stavěny první bloky obytných domů Jižního města – tehdy největšího nově budovaného sídliště v Československu. Na konci 60. let postupovala výstavba tempem až 3000 bytových jednotek ročně. Území bývalého letiště v Hrabůvce a polí v okolí Zábřehu nad Odrou, Hrabůvky a Výškovic se začalo proměňovat ve velké sídliště propojeného velkorysou okružní třídou.
Výstavba Jižního města byla již od svého počátku dokumentovaná řadou fotografů, jejichž snímky sloužily potřebám v té době vznikajícího Útvaru hlavního architekta při Městském národním výboru Ostrava, ostravského Stavoprojektu a dalších městských a státních organizací.
Jednou z nejviditelnějších tváří mezi těmito fotografy se stal Petr Sikula (*1941). V 70. a 80. letech neúnavně dokumentoval rozvoj Ostravska nejprve jako fotograf ostravského Stavoprojektu a později pro potřeby Útvaru hlavního architekta také jako fotograf na volné noze. V průběhu dvou desetiletí vytvořil v ulicích nově budovaných sídlišť na Ostravsku několik tisíc fotografií, na nichž zachytil nově vystavěné bytové domy, stavby občanské vybavenosti, ale také všudypřítomné umění ve veřejném prostoru.
Panelova
Obsáhlý soubor fotografií ostravských sídlišť nafocených Petrem Sikulou zpracoval v průběhu roku 2024 tým projektu Panelova pod vedením kurátora a historika fotografie Pavla Vančáta. Autoři projektu získané fotografie digitalizovali, roztřídili a publikovali v podobě online mapy Ostravy. Jak práce na projektu vypadala, jsme se zeptali spolutvůrce celého projektu Lukáše Gliniarczyka.
TM: Jaké období zachycují fotografie, které jste do projektu Panelovy zpracovávali a kolik fotografií Petra Sikuly autorům projektu prošlo rukama?
LG: Projekt v první fázi zachycuje Ostravu v období 1970-1989, ale mohu prozradit, že jsme na web zařadili i jednu fotografii mimo toto časové období (něco jako perličku pro návštěvníky). Původní balík tvořilo více než 1300 fotografií seřazených bez ladu a skladu. U fotek byl většinou uveden jen rok, případně šlo podle razítka autora poznat, zda je fotka vytvořená před nebo po roce 1982, kdy se Petr Sikula přestěhoval z centra Ostravy do Zábřehu.
TM: Jedním z výstupů projektu je také fotografická mapa Ostravy. Bylo těžké ztotožnit fotografie s dnešními lokalitami?
LG: Fotografie byly dodány bez popisku. Některé fotografie bylo snadné identifikovat, protože zachycovaly známé objekty jako např. VŠB, Hlavní nádraží nebo některá sídliště focená jako celky. Největší práce ale byla s odfiltrováním ostravských a mimoostravských lokalit (v balíku byly také fotografie sídlišť z Opavy, Karviné, Havířova…). Po odfiltrování následovalo třízení podle městských částí a témat (průmysl, interiéry). Z této části šlo většinu fotografií identifikovat, ale samozřejmě se našly detailní záběry, kde už jsme si nad lokaci lámali hlavu.
TM: Jak pak takové vyhledávání neznámých lokalit vypadá?
LG: Došlo na zvětšování fotek a hledání detailů, které by pomohly s určením: SPZ na autech, polepy na výkladcích, odrazy ve sklech. Situaci s určením také občas komplikovaly stavební zásahy na sídlištích (zateplení, rozšíření, demolice). Pokud jsem vyčerpal všechny možnosti, následovalo porovnávání obdobných fotek a hledání bodů, podle kterých by se dalo určit objekt nebo místo focení. Další metodou bylo překreslení situace z fotky na papír a dohledávání na mapách. Když se ohlédnu za prací, kterou jsem na určování fotografií strávil, vychází mi skoro neuvěřitelných 400 hodin. Byla to ale práce, která mě těšila! Poslední fází bylo vytvořit popisky zachycených objektů, což byl občas také rébus. Bylo potřeba dohledat, čemu v minulosti objekty na fotografiích sloužily. Jako příklad můžu uvést například budovu Magistrátu s oddělením občanských průkazů a cestovních dokladů na Gorkého ulici, která původně sloužila podniku Projekty Praha, nebo že bývalý venkovní vestibul recepce v porubské nemocnici je po rekonstrukci dnešní interiér v pavilonu O…
TM: Zůstaly také fotografie, které se nepodařilo lokalizovat?
LG: Ano, zůstalo nám 50 neurčených fotografií. Nemusí se ale jednat pouze o fotky z Ostravy. V průběhu prosince budeme tyto fotografie postupně zveřejňovat na facebookových stránkách projektu panelova. Je tak možné, že se některé z fotografií ještě podaří s pomocí veřejnosti lokalizovat.
TM: Kromě webových stránek s online fotomapou je možné v Ostravě najít v současné době také další výstupy vašeho projektu?
LG: Součástí projektu je také panelová výstava na náměstí Dr. Edvarda Beneše a unikátní pochozí mapa v Trojhalí. Tato mapa o rozměrech 25 × 25 metrů zobrazuje ostravskou říční a silniční síť, která je doplněna o 150 pečlivě zakomponovaných tematických fotografií. Nechybí mezi nimi samozřejmě ani fotografie z Ostravy-Jih.
- Kam dále:
- Webové stránky projektu Panelova: panelova.cz
Tomáš Majliš