Epidemie. Epidemie označuje větší nahromadění výskytu onemocnění v časových a prostorových souvislostech. Ještě na konci 19. století postihovaly Ostravu a okolní obce zákeřné epidemie. Z velkého výčtu si můžeme uvést alespoň: 1893-1894 … číst více
Rubrika: Dějiny do konce 2. sv. války
Určitě jste již mnohokrát viděli současný znak obvodu Ostrava-Jih. Je rozdělen na čtyři pole, přičemž ve třetím modrém poli je kolmo položená stříbrná ryba. Právě toto pole bylo vytvořeno z původního … číst více
Rubrika: Dějiny před industrializací
14. března 1939, 17. hodina. Německá armáda začala obsazovat ostravské obce. Obsazena je i Hrabůvka. Ostravští Němci jásají. O den později, 15. března ráno, začaly jezdit tramvaje vpravo. Již 24. … číst více
Rubrika: Dějiny do konce 2. sv. války
Prudký vzrůst průmyslu ve 2. polovině 19. století – a to zejména hutního – nesl s sebou stejně mocný rozvoj koksárenství. Dehet vzniklý při koksování uhlí byl původně užíván k energetickým účelům, později se přešlo k jeho průmyslovému zužitkování. Dehet (neboli tér) byl v Ostravě zpracováván v malé míře, např. u firmy Luttnar v Mor. Ostravě, resp. továrnou Posnanský a Strelitz v Zábřehu.
Rubrika: Dějiny do konce 2. sv. války
Rozvoj hutnictví a uhelného průmyslu po druhé světové válce vytvořil z Ostravska jeden z pilířů československé ekonomiky. Příslib práce přilákal mnoho nových obyvatel, pro které se Ostrava stala brzy druhým domovem. Jedním z palčivých problémů rostoucí městské aglomerace se tak stala bytová otázka.
Rubrika:
V dnešním článku se podíváme do Bělského lesa. Zatímco v dříve zveřejněném článku jsme na Bělský les s láskou vzpomínali s pamětníkem Antonínem Blažkem, dnes se podíváme do lesních houštin let válečných. Důležité postavení v německém systému obrany zaujímal Bělský les a jeho okolí.
Rubrika: Dějiny do konce 2. sv. války