Naše bytové domy – blokopanelové domy BP70-OS-R

Dnes představený typ panelových domů měl v Ostravě, potažmo v jižním obvodě, pouze doplňkový charakter. Tyto domy se stavěly pro zpestření sídlištní výstavby a obecně je tak lze zařadit k těm vzácnějším. Často se jednalo o domy stavěné v rámci družstevní výstavby. I z tohoto důvodu mají byty často zděná jádra.

Neobvyklá konstrukce

Panelové domy BP70-OS-R mají tzv. blokopanelovou konstrukci. Nejsou smontovány z velkých panelů, ale z menších dílců, označovaných jako blokopanely. Tento fakt se odrazil i v názvu, kdy písmena „BP“ značí právě slovo blokopanel. Číslovka v názvu pak odkazuje na rok 1970, kdy byla tato konstrukční soustava vyvinuta, výstavba ovšem probíhala až do druhé poloviny 80. let, přičemž od začátku 80. let se začala stavět inovovaná (racionalizovaná) varianta – značí ji písmeno R na konci názvu. Zkratka OS odkazuje na město Ostrava, jakožto místo, kde proběhl vývoj. Blokopanelové domy byly oproti klasickým celopanelovým méně časté, řada BP70 byla vůbec posledním stupněm blokopanelového vývoje – nástupce již nedostala.

Domy mají podélný nosný systém, což je u panelové výstavby méně obvyklé. Z toho důvodu platí, že obvodové stěny s okny jsou nosné, jejich tloušťka je 37,5 cm. Rovnoběžně k nim vede středem domu vnitřní nosná stěna. Stropní panely mají délku 5,3 nebo 5,7 metrů, což jsou nadstandardní délky, jejich šířky jsou od 50 cm do 120 cm, což způsobuje mnoho spojů (spár) ve stropech. Plné délky stropních panelů využívají zejména obývací pokoje větších bytů, které jsou opravdu prostorné. Menší místnosti jsou zpravidla tvořeny nenosnými příčkami. V těchto domech tak je, na rozdíl od většiny paneláků, možno (do jisté míry) upravovat dispozice bytů. Maximální výška je osm nadzemních podlaží.

Svislé členění

Zatímco většina panelových domů sázela na vodorovné členění fasády, domy BP70-OS-R jsou typické svislým členěním fasády, čímž byly vždy snadno rozeznatelné. Díky blokopanelové konstrukci je fasáda tvořena sítí menších panelů, kdy se mezi okny (vždy ve svislém směru) umisťoval čtvercový panel, jehož nabarvením došlo ke kýženému svislému dělení fasády. Dalším poznávacím prvkem jsou podlouhlé předsazené lodžie, které patří obývacím pokojům – i zvenčí tak poznáte, že velikost obývacích pokojů je opravdu nadstandardní. Zadní průčelí jsou poměrně strohá – neobsahují lodžie. Krásně je na nich vidět zmiňované svislé členění, které je podtrženo bohatě prosklenými schodišťovými okny, která jsou navíc oproti zbytku fasády ustoupená.

V rámci městského obvodu Ostrava-Jih je největší výskyt panelových domů BP70-OS-R v Zábřehu, konkrétně na ulici Jugoslávská, kde nalezneme tři bloky, z nichž jeden o devíti vchodech (s úskoky a pravoúhlými napojeními) je vůbec největším domem tohoto typu v republice. Další dva bloky má Zábřeh na ulici Hulvácká a jeden nízký, čtyřpodlažní blok, se schoval poblíž náměstí SNP, na ulici Pjanovova. Tři čtyřpodlažní bloky stojí na ulici Moravská, kde je doplňuje i čtvrtý blok, ten je ale na opačné straně ulice, která již spadá pod Hrabůvku – jedná se o jediný dům tohoto typu v Hrabůvce.  Další výstavba proběhla ve Výškovicích, konkrétně na jejich jižním okraji, poblíž tramvajové smyčky.

Dispozice

Půdorys odpovídá nejčastěji používané sekci se třemi byty na patře. Krajní byty velikosti 3+1 mají výhledy na dvě světové strany a prostornou lodžii. Všechny místnosti mají vlastní vstup, což je rozhodně výhoda, naopak nevýhodou jsou menší rozměry pokojů (s výjimkou obývacího). Neobvykle řešené jsou chodby, ve kterých se našlo místo i pro komoru. Prostřední byt velikosti 2+1 má veškeré příčky nenosné, to se projevuje například nepravidelným půdorysem prostředního pokoje, do kterého zasahuje výklenek pro vestavěnou skříň.

 

Dále se u čtyřpodlažní zástavby vyskytuje obdobná dispoziční sekce, jako je ta pospaná výše,  avšak tato sekce pro nízkou zástavbu je zmenšená – zejména v rámci prostředního bytu a společných prostor, kde chybí výtah i jeho šachta.

Pro pestřejší skladbu existuje i rohová sekce, která slouží jak k ukončení bloku ( Výškovická 194), tak pravoúhlému spojení bloků (Jugoslávská 33).

Dispozice společných prostor a schodiště je klasická, zde zaujme pouze výtah, který původně stavěl v mezipatrech. Jeho šachta byla tvořena drátosklem a drátovým pletivem, díky čemuž neubírala cenné denní světlo z chodby. Dostatek denního světla zajišťovala bohatě prosklená chodbová okna, která byla přes celou šířku i výšku chodby, bohužel se v žádném z domů toto řešení nezachovalo, a chodbová okna byla dozděna a nahrazená menšími.

 

Marian Lipták