Zábřežské hasičské zbrojnice

V mnoha českých obcích stojí hasičské zbrojnice, které pamatují alespoň doby počátku 20. století. Není tomu tak v Zábřehu – zde je historie hasičských zbrojnic mnohem zajímavější.

Vznik hasičského sboru a první skladiště

Podnět k založení hasičského sboru v Zábřehu vzešel ze shromáždění místních občanů, svolaných na popud rolníka Františka Pitříka a starosty obce Františka Hrabovského, v září roku 1889. Na valné hromadě 20. ledna 1895 byl František Pitřík zvolen jako starosta sboru. Sbor vyvíjel bohatou spolkovou, společenskou a kulturní činnost. Pořádal během své historie několik stovek plesů a přednášek. K nejvýznamnějším počinům patřilo založení spolkové knihovny již v roce 1897, kdy byl převzat knižní fond po zániku Čtenářské besedy v Zábřehu. Po 1. světové válce se fond stal základem k nově vzniklé obecní knihovně.

Od svého založení zakoupil sbor dvě ruční stříkačky a dva zbrojní vozy. Až v roce 1924 byla zakoupena první automatická stříkačka. V 30. letech byly pořízeny osobní a požární automobily, které však vzaly za své během války. Nejsmutnější den pro zábřežské hasiče nastal 29. srpna 1944, kdy proběhl spojenecký nálet na Ostravu. Bylo třeba vyprostit několik desítek zraněných, ale také mrtvých občanů, vykopat hroby a opravit následky bombardování.

První hasičské skladiště, z dnešního hlediska velice primitivní, bylo umístěno v budově, kterou bychom dnes hledali na místě, kde se nachází parkoviště vedle obchodního domu Assen. Skladiště bylo zřízeno v srpnu 1893. Josef Figar, jeden ze zakladatelů sboru, na toto skladiště vzpomínal v roce 1940 následovně:  ,,V srpnu 1893 spatřil jsem na dolním konci vesnice na kopečku po levé straně jednopatrové stavení, nyní chudobinec č. 33, a v pravé jeho části vrata do šopy; to bylo první hasičské skladiště a v něm velmi primitivní nářadí.“ Budova, která sloužila jedním časem jako chudobinec, byla později přestavěna pro účely bydlení. V 80. letech byla asanována v souvislosti s výstavbou obytného panelového souboru Starý Zábřeh.

Zbrojnice u hřbitova

Primitivně vybavené skladiště nesloužilo dlouho. Již v roce 1895 bylo v Zábřehu vystavěno zděné skladiště. Slavnostně bylo dáno do užívání 27. června 1896. Nacházelo se v místech dnešní křižovatky ulic Výškovická, U Hrůbků a U Studia. Ani toto skladiště však nemělo dlouhého trvání. Už v roce 1908 ustoupilo stavbě hospodářsko-zelinářské školy. Je to paradox – ale nové, již v pořadí třetí, hasičské skladiště bylo vystavěno právě vedle zmíněné nové školní budovy. Bylo postaveno v roce 1908 a nacházelo se na dnešní ulici U Studia, vedle plotu hřbitova, který je zde dodnes. Dnes se zde ulice svažuje do podjezdu pod ulicí Výškovickou. Požární věž projektovala a dodala mostárna Vítkovických železáren. Ve věži byly dvě sirény. Jedna byla používána na stlačený vzduch a oznamovala požár, druhá elektrická byla užívána při náletech za 2. světové války. V roce 1926 bylo ke skladišti přistavěno patro, ve kterém se nacházela spolková a zasedací místnost a byt pro zbrojíře. V 60. letech se zde nacházely tři garáže. Osud nepřál ani této zbrojnici – roku 1981 byla asanována v souvislosti s výstavbou nové Výškovické ulice a panelové zástavby.

S plánovanou asanací hasičárny bylo již roku 1980 zřízeno nové hasičské zázemí v rodinném domu na Dolní ulici. V pořadí čtvrtá hasičská zábřežská zbrojnice je zde dodnes. Najdeme ji na nároží ulic Dolní a Mňukovy. Pokud se zde vydáte, nakoukněte přes skleněné dveře do zádveří.

Uvidíte zde nádhernou kamennou sochu sv. Floriána z roku 1872, která je zde umístěna od roku 1983. Socha byla zhotovena na náklady zábřežského rolníka Štefana Neničky. Vysvěcena byla 27. října 1872 na paměť uchránění stodoly plné obilí před požárem. Stodolu zapálil neznámý nocležník, který po založení požáru beze stopy zmizel. Oheň byl naštěstí včas zpozorován a uhašen. Ve 20. století se před hasičskými slavnostmi tradovalo, že neumyjí-li hasiči sochu sv. Floriána, bude na hasičskou slavnost pršet. A opravdu to mělo fungovat. Původně socha stála před bránou cvičiště dobrovolných hasičů na Horymírově ulici. Dodnes se na bývalém hřišti nachází podstavec sochy, který již není v nejlepším stavu. Podstavec a socha jsou rozděleni jako Romeo a Julie. Zdali tento příběh skončí jednou šťastně?

Ještě se vrátím k hasičskému hřišti. Asi v roce 1934 koupil tehdejší sbor dobrovolných hasičů vlastním nákladem pozemek na ulici Horymírově o výměře 3 842 m². Vlastními silami pozemek upravili pro potřeby cvičiště. Hasičské hřiště zaniklo v roce 1984, kdy se v jeho bezprostřední blízkosti začalo se stavbou panelových domů.

V listopadu 1980 se započalo s výstavbou hasičské stanice na ulici Výškovické, slavnostně byla otevřena v únoru 1989. V areálu stanice se dnes nachází krajské ředitelství Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje; ředitelství, výjezdové stanoviště a heliport Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje.

Petr Přendík

Zdroje:

Kronika obce Zábřehu nad Odrou

BARCUCH, Antonín – ROHLOVÁ, Eva: Místopis starého Zábřehu nad Odrou a Hulvák (pokračování). In Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, 25. Ostrava 2011, s. 298-368.

BARCUCH, Antonín – ROHLOVÁ, Eva: Místopis starého Zábřehu nad Odrou a Hulvák. In Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, 24. Ostrava 2009, s. 379-422.