28. říjen 1918 – co víme o událostech v současném Jihu?

Přesně před sto lety došlo v Praze k vyhlášení samostatného Československého státu. Odpoledne 28. října 1918 byla zpráva o vzniku republiky šířena i v Moravské Ostravě. Jak vpadalo samotné vyhlášení republiky na území současného obvodu Ostrava-Jih, nevíme. Máme však několik zápisků o událostech následujících.

Vyhlášení republiky v Moravské Ostravě

Dne 26. května 1918 proběhla v českém Národním domě v Moravské Ostravě (dnes Divadlo Jiřího Myrona) manifestace českého lidu na Ostravsku. Shromáždění bylo zakončeno slibem věrnosti boji za samostatnost národa a zpěvem písně Kde domov můj. Reprezentaci Čechů a Slováků v zahraničí se postupně dostávalo oficiálního uznání dohodových mocností (Francie, Británie, USA). Vize československého státu získávala konkrétní obrysy. 14. října 1918 vypukla v českých zemích generální stávka, namířená proti vývozu potravin z českých zemí. Na mnoha místech, mj. i v Moravské Ostravě, se stávka stala předzvěstí rozpadu Rakouska-Uherska. V úterý 15. října 1918 v dopoledních hodinách se na Senném trhu (dnes náměstí Republiky) v Moravské Ostravě konal mohutný tábor lidu, na němž byl v Ostravě poprvé vyhlášen svobodný československý stát. Jeho účastníci v počtu asi 100 000 osob se tak připojili ke generální stávce, která probíhala od 14. října v mnoha českých a moravských městech. Stávku vyhlásila na popud z Prahy Socialistická rada v Moravské Ostravě, jejíž členové Jan Prokeš a Petr Cingr, oba sociálně demokratičtí poslanci v říšské radě a představitelé ostravského dělnictva, na shromáždění také promluvili z balkonu obchodního domu Baťa nacházejícího se na hlavním ostravském náměstí. Manifestace byla rozehnána četnictvem a oddílem vojska.

Pozdního pondělního odpoledne 28. října 1918 dorazila z Prahy do Moravské Ostravy telefonická zpráva o vyhlášení samostatného Československa. Informaci o vzniku samostatného státu potvrdil později telegram s textem prvního zákona Československé republiky. Večer se zástupci českých politických stran vydali do Národního domu, kde byla právě uváděna vlastenecká hra Aloise Jiráska Pan Johanes. Představení přerušili, na jeviště vystoupil Otto Metoděj Štěpánek, ředitel Lidové knihtiskárny v Moravské Ostravě, a přečetl obecenstvu telegram začínající slovy „Samostatný stát československý vstoupil v život“. Představení se již nedohrálo, diváci odzpívali píseň Kde domov můj, opustili svá místa a zamířili na dnešní Masarykovo náměstí. V ulicích města byly horlivě strhávány znaky monarchie. V noci na 29. října bylo sestaveno provolání k ostravskému lidu, jehož úkolem bylo informovat obyvatelstvo o aktuálním dění. Mizely rakouské orlice, německé nápisy, v ulicích se objevila trikolora.

Říjnové dny na území našeho obvodu

Porážka rakousko-uherské monarchie umožnila 28. října 1918 vyhlášení samostatné Československé republiky v Praze. Zpráva o vyhlášení nového státu se postupně šířila také z Moravské Ostravy do okolních obcí, kam dorazila dopoledne 29. října. Bohužel nemáme mnoho zpráv o vyhlášení nového státu z oblasti jižní části Ostravy. Pamětní knihy z období první republiky byly pro obce Hrabůvku a Zábřeh nad Odrou během druhé světové války ztraceny. Máme alespoň prvorepublikovou kroniku Výškovic, která zpětně zaznamenala také události 1. světové války a vyhlášení republiky. Pro přiblížení událostí je třeba sáhnout po školních kronikách.

V zábřežské školní kronice je přelomová událost zachycena následovně: Dne 28. října 1918 prohlášen byl pražským Národním výborem samostatným Československý stát. Druhého dne na to byla celá obec vyzdobena prapory v národních barvách a večer uspořádán po obci manifestační lampionový průvod s hudbou, jehož se zúčastnilo veškeré obyvatelstvo. Po průvodu shromáždil se zástup před radnicí, kde k němu promluvil o významu dne starosta obce Dr. Vladimír Hradečný. Památný tento den utkví navždy v pamětech všech zúčastněných. Dne 8. listopadu konány ve farním kostele děkovné bohoslužby za zřízení samostatného československého státu, jichž se zúčastnilo občanstvo v čele s obecním výborem. Na obecní schůzi, která se konala 20. prosince 1918, byl T. G. Masaryk jmenován čestným občanem Zábřehu a na prezidentovu počest byla pojmenována hlavní zábřežská ulice jako Masarykova třída. Zábřežští si vznik Československa připomněli velkolepě ještě 28. října 1928, kdy byl u kostela umístěn k 10. výročí republiky bludný balvan nesoucí pamětní desku.

Také v Hrabůvce se o vzniku Československa dozvěděli až 29. října. Vyhlášení státu zachytil ve školní kronice školy u kostela nadučitel Čeněk Kovář: Nadešel velepamátný den 28. října, den, v němž vzešla národu našemu toužená svoboda, den, jejž předvídal učitel národů Jan Amos Komenský. Povaleno a rozvráceno Rakousko, klesl v prach trůn Habsburků – co sta let hlodalo, zvrtla doba, prohlášen samostatný stát československý, čímž splněny vroucí naše tužby, ba překonány nad očekávání. Pominul staletý útisk, jsme svoji, jsme pány ve vlastním, kde jsme dosud byli otroky, vydáni zvlášť poslední léta hrubé persekuci za to, že jsme žádali, bychom byli aspoň rovnocennými s jinými národy v říši, již jsme založili a udržovali. Radost občanů byla nesmírná, konečně přišel vytoužený mír. Ač obyvatelé Hrabůvky trpěli všeobecnou bídou, uspořádali 3. listopadu slavnost svobody k oslavě vzniku republiky, které se zúčastnila celá obec – školní dítka, spolky, občané. Průvod prošel obcí ke kostelu, kde pronesl slavnostní projev Dr. Vojtěch Martínek. Na paměť ukončení války a vzniku samostatného státu Čechů a Slováků byla v centru obce před obecní kapli Panny Marie Čenstochovské 4. května 1919 vysazena lípa svobody za zpěvu státní hymny.

Výškovičtí oslavili vznik nového státu 3. listopadu 1918, kdy se zdejší obyvatelstvo seřadilo do průvodu před hostincem Jana Štýbra. Přítomno bylo 14 kapelníků a také místní spolky. Všech 280 účastníků prošlo vesnicí za provolávání díků Masarykovi, Wilsonovi a legionářům. Vzpomenuto bylo také na padlé občany. Starosta František Šeděnka přečetl u kaple zákon z 28. října 1918 vydaný Národním výborem v Praze. Po odzpívání hymny Kde domov můj se všichni odebrali do Nové Bělé, kde bylo shromaždiště průvodu všech lidí ze starobělské farnosti. Večer se konal ve Výškovickém hostinci Jana Štýbra koncert a zábava. Největší oslava vzniku nového státu na Ostravsku se udála v neděli 10. listopadu 1918 v Moravské Ostravě. Bylo zde 100 000 lidí a všechny ostravské obce sem vyslaly delegace a spolky.

Petr Přendík