Elektrický proud – komodita, bez níž si neumíme náš současný svět představit. Na elektrické energii jsme stále více a více závislí. Dnes si již neumíme představit, že bychom neměli v domech zásuvky. Elektrifikace Hrabůvky proběhla před více než jedním stoletím. Zpočátku se v obci elektrická energie uplatnila zejména v osvětlení a k pohonu elektromotorů. S úvahami o elektrickém osvětlení se […]
čtěte dále »
Do poloviny 19. století byl Zábřeh součástí petřvaldského panství, spravovaného olomouckou kapitulou. Zástupcem vrchnosti a vykonavatelem poddanské správy byl v obci fojt. Změnu přinesl až revoluční rok 1848, který vyústil ve zrušení poddanské správy. Pro obyvatele Zábřehu to znamenalo, že si své záležitosti mohli řídit v rámci zákonů sami. Vrchnostenskou správu nahradila od 1. 1. 1850 obecní samospráva.
čtěte dále »
Konec 19. století byl v Českých zemích obdobím prudkého rozvoje spolkového života. Byly zakládány spolky vzdělávací a osvětové, tělovýchovné, politické, duchovní, nebo profesní. Zvláštním typem spolků byly také sbory dobrovolných hasičů, které vznikaly téměř v každé obci. Založení sboru a první hasičské skladiště Ve Výškovicích vznikl sbor dobrovolných hasičů v roce 1889 s cílem sdružit […]
čtěte dále »
Při vycházce starými Výškovicemi k řece Odře musí každý návštěvník minout budovu obecné školy, nacházející se naproti obecní kaple u Husarovy ulice. Přestože školní budova pochází z počátku 20. století, historie výškovického školství sahá dále do minulosti a ve svých počátcích je úzce spojena s nedalekou Starou Bělou. Počátky výškovického školství Pravděpodobně již před polovinou […]
čtěte dále »
Výškovice neměly svou kapli až do konce 19. století. Lidí zde žilo málo. Výškovice spolu s Antošovicemi, Martinovem, Pustkovcem a Proskovicemi byly obcemi, které nezasáhla imigrační vlna na přelomu 19. a 20. století. V roce 1843 zde žilo 317 obyvatel ve 48 domech. Do roku 1930 se jejich počet příliš nezvýšil – na 798 lidí. K nárůstu […]
čtěte dále »
Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT) používalo pro uskladnění odpadového materiálu při výrobě železa haldu u Ostravice v blízkosti vysokých pecí. Když již halda nepostačovala objemu vysokopecní strusky, založilo si VHHT novou haldu kolem dnes již zaniklé Truskové ulice. Tato halda musela ustoupit rozšiřujícím se skladům rudy, a proto byla halda přemístěna k vítkovickým jatkám. Halda sloužila […]
čtěte dále »
Názvy ulic se v minulosti měnily tak, jako se měnily státní útvary a doba vůbec. Nejstarší pojmenování výškovických ulic pocházejí z období 1. republiky. K přejmenování ulic ve Výškovicích (dnes Staré Výškovice) došlo v období 2. světové války. Po skončení války, v roce 1945, dostaly ulice nová pojmenování. V souvislosti s výstavbou panelového sídliště v […]
čtěte dále »29. března 1934 proběhlo slavnostní zahájení jízd tramvají z Vítkovic do Hrabové, tentokrát pod elektrickou trakcí. Rychlost tramvají se po elektrifikaci dráhy zvýšila z 30 na 40 km/h. Zvýšil se také počet nehod, soudíme-li dle dochovaných archivních protokolů. Úkolem tohoto článku bude postupné zmapování nehod na zmíněné dráze od její elektrifikace po rok 1942. Srážky […]
čtěte dále »
V roce 1928 byl položen základní kámen nové parní dráhy, která spojila Vítkovice s Jubilejní kolonií a Hrabovou. Pro stavbu byla využita koncese JUDr. Edmunda Palkovského, který vlastnil oprávnění pro stavbu místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk. Koncesionář počítal s nahrazením parního provozu elektrickým proudem. Dráha byla ale nakonec vystavěna Vítkovickým horním a hutním těžířstvem (VHHT). Osobní doprava […]
čtěte dále »
Od roku 1913 vedla ze zábřežských pískových dolů do Vítkovic tramvajová trať určená pro osobní a zejména nákladní dopravu. Tato trať se nesetkala s velkým ohlasem občanů bydlících podél kolejí. Parní provoz – saze, zápach, blízkost kolejnic vzhledem k domům, otřesy vyvolané těžkými vozy. To jsou jen některé z důvodů, proč byla trať místními často […]
čtěte dále »