Pravěké nálezy ze Zábřehu nad Odrou

Z období mladší a pozdní doby kamenné máme na území dnešní Ostravy mnohé nálezy. Regulérní archeologické výzkumy zde sice žádné přesvědčivé doklady kontinuálního prehistorického osídlení nezachytily, ale pochází odtud několik náhodných nálezů kamenných broušených nástrojů. Sekerky a sekeromlaty byly nacházeny nejen na Landeku, ale rovněž v prostoru mezi Moravskou Ostravou a Vítkovicemi a také máme nálezy z katastru Krásného Pole, Hrabové, Hrabůvky, Staré Bělé, samotné Moravské Ostravy a Přívozu. Zajímavým nalezištěm je také Zábřeh nad Odrou – z jeho katastru disponujeme zprávami o poměrně početných výskytech jednotlivých kamenných artefaktů.

Jadeititová sekerka – dar Alp

Nejvýraznějším zábřežským nálezem je nevelká kamenná sekerka nalezená roku 1932 při výkopu vodovodního potrubí v osmimetrové hloubce v poloze U Korýtka, tedy v místech, kde 30. dubna 1945 při osvobozování Ostravy překročila Odru československá tanková brigáda. Charakteristický kapkovitý tvar nálezu (délka 10,8 cm, šířka 4,5 cm a maximální síla 1 cm, hmotnost 114,1 g) nás odkazuje do doby na rozhraní neolitu a eneolitu, tedy okolo 4000 př. n. l., kdy byla na Moravě rozšířena kultura s moravskou malovanou keramikou. Tvar sekerky je typický pro neolitické sekerky zhotovené z velmi vzácné suroviny – jadeititu. Ten se u nás v přírodě nevyskytoval a musel být do Zábřehu importován na vzdálenost několika set kilometrů (výskyt podobných sekerek je častý v severní Itálii, celé Francii, vzácněji ve Španělsku, ojediněle v Anglii a Skotsku). Zábřežská sekerka byla roku 2014 studována francouzskými badateli P. Pétrequinem a M. Errerou. Podle nich výzkum potvrdil, že zábřežský jadeitit pochází z jižní části hory Monvico v Kottických Alpách (severozápadní Itálie, byly zde roku 2003 objeveny rozsáhlé dílny z doby kamenné). Zábřežská sekera tak musela před více než 6000 lety překonat vzdálenost přes 1.200 km. Její cesta pravděpodobně procházela nížinami severní Itálie pod jižními svahy Alp, dále přes Slovinsko, západní Maďarsko či východní Rakousko až na severní Moravu. Celkem bylo na Moravě doposud objeveno 16 nálezů z jadeititu.

Další nálezy

Poblíž lokace u Korýtka byl v roce 1960 při orbě v blízkosti pomníku Rudoarmějcům na okraji dnešního Shopping parku nalezen i sekeromlat z olivinického bazaltu. Tato surovina má svůj nejbližší výchoz na návrší Jaklovec. Nález daroval Ostravskému muzeu 16. dubna 1960 Josef Drastich, který bydlel na Horymírově ulici. V areálu zahrady školy na Hulvácké ulici byl v roce 1964 objeven sekeromlat, který tehdejší lidé vyrobili snad z valounu vytaženého z říčního řečiště. Ostravskému muzeu daroval nález žák školy. A. Přichystal určil surovinu jako glaukonický flyšový pískovec s muskovitem.

Pokud by v okolí zábřežských artefaktů měla existovat osada, pak nejspíše na zvýšeném břehu nad záplavovým územím Odry. Předpokládalo se, že stopy po pravěkém osídlení bude možné nalézt na území dnešního Shopping parku. Proto byl před zahájení stavby obchodního centra učiněn průzkum, který však přinesl pouze novější artefakty.

V Bělském lese byl již v roce 1944 vykopán kdysi záměrně zakopaný soubor kamenných broušených nástrojů, který však posbírali dělníci a je tedy dnes nezvěstný.

Některé pravěké nálezy – včetně jadeititové sekerky – z území Zábřehu dnes můžete zhlédnout v Ostravském muzeu.

Petr Přendík

Zdroje:

PRZYBYLOVÁ, Blažena a Antonín BARCUCH. Ostrava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013, s. 14-21.

MORAVEC, Zbyněk a Antonín PŘICHYSTAL. Jadeititová sekerka ze Zábřehu nad Odrou. Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy, Opava: Matice slezská, 2014, roč. 40, č. 2, s. 11-13. ISSN 1213-3140.

Ostravské muzeum