Naše bytové domy: Paneláky typu G57

V prvním díle nového seriálu o bytových domech v našem obvodě si ukážeme ty úplně nejstarší panelové domy, jaké na jeho území najdeme – typ G57. Jsou to paneláky nejstarší, ale i před nimi probíhala v jižním obvodě bytová výstavba, které se budeme samozřejmě také v dalších dílech věnovat. Jednotlivé typy bytových domů v dalších dílech seriálu nebudou z technických důvodu řazeny chronologicky.

Zrodil se panelák

Panelové domy konstrukční soustavy G57 mají jedno prvenství – staly se vůbec prvním typem, který se rozšířil po celém Československu. A odkud se rozšířily? No přece ze Zlína, tehdejšího Gottwaldova (název města od roku 1949) – z rodiště panelových domů Československa. Na vývoji prefabrikace bytové výstavby se zde začalo pracovat již po druhé světové válce. Výsledkem snažení zaměstnanců stavební divize Baťových závodů byly montované panelové dvojdomky – předchůdců paneláků. Po komunistickém převratu v roce 1948 nebyl vývoj přerušen, probíhal už ale ve znárodněném stavebnictví. I nový režim potřeboval rychle řešit poválečnou bytovou krizi, a tak se na vývoj panelových domů kladlo velké úsilí. Výsledek se dostavil v roce 1953, kdy byl postaven vůbec první panelový dům Československa, jenž nesl označení G40. Z politických důvodů musel být zdoben ve stylu socialistického realismu, tento historizující styl známe například z okolí ulice Čujkovovy nebo z Poruby. Nicméně panelové domy G40 se v Ostravě nenachází a celkově nedošlo k jejich přílišnému rozšíření ani ve zbytku země. O čtyři roky později dostaly svého nástupce, kterého už v Ostravě najdeme – panelový dům typu G57.

Konstrukční soustava G57

Nutno podotknout, že oproti předchůdci je typ G57 diametrálně odlišný. Již není zdoben v duchu socialistického realismu, nicméně určité zdobné prvky na těchto domech můžeme spatřit – jsou spíše geometrického charakteru. Konstrukční soustava G57 byla dokončena v roce 1957, což je ona číslovka v názvu, písmeno „G“ pak odkazuje na ,,rodné“ město – Gottwaldov. Z něj se plány vyvážely do mnoha měst Československa, ve kterých byly domy zpočátku stavěny téměř v jednotném vzhledu, postupem času si je jednotlivá města začala projektově upravovat k obrazu svému a vzniklo tak mnoho tzv. krajských variant. Ostrava si také později vypracovala svou krajskou variantu, tu si v budoucnu také ukážeme, dnes se budeme věnovat původnímu typu G57.

Architektonické řešení

Otázka architektonického řešení panelových domů G57 je ošemetná. Úroveň zdobnosti totiž závisela na vůli investora. Základním architektonickým prvkem jsou plně zapuštěné lodžie – mají nezvykle nízká betonová zábradlí, která lodžiím dopřávají neobvyklý vzhled a zejména vzdušnost. Pravidelně rozmístěná okna bytů jsou rozdělena sloupci s francouzskými chodbovými okny. Francouzská okna se také v případě některých domů nacházejí v okrajových částech domů. Fasáda většiny G57 byla břízolitová nebo ze sypané drti (kamínková).

Nad rámec základní zdobnosti bylo možno tyto domy vybavit například vyšší profilovanou atikou, tu dostaly zejména domy ve východní části Hrabůvky. Dále mají téměř všechny G57 na Jihu tzv. lizény (náznaky plochých sloupů – polosloupy) oddělující od sebe jednotlivé sekce (vchody). Lizény byly vždy umístěny také při okrajích lodžií a nacházejí se i na rozích (nárožní lizény). S pomocí lizén specificky umístěných (i vodorovně) v okolí chodbových francouzských oken, vznikaly tzv. lizénové rámy, velmi pěkný a plastický zdobný prvek fasády. Bohužel toto řešení se v našem obvodě nikde neužilo (jednalo se o prvek volitelné zdobnosti). Je obecně škoda, že mnohde veškerá zdobnost mizí pod nepromyšleným zateplením a domy tak přicházejí i o to málo architektury, kterou dostaly do vínku.

Konstrukce

Paneláky typu G57 spadají do skupiny celomontovaných domů. To znamená, že celá jejich konstrukce je tvořena z velkoformátových panelových dílců, například vnější stěnu každé místnosti tvoří jeden panel. Toto řešení značně urychlilo výstavbu, což byla jedna z hlavních myšlenek panelové výstavby.

Hlavní nosnou konstrukci tvoří soustava příčných nosných panelových stěn, mluvíme tedy o příčném nosném systému. Prakticky to znamená, že každá kolmo k oknu umístěná stěna je nosná. Hlavní nosná konstrukce je tak výborně chráněna před vnějšími vlivy (počasí). Stropní panely mají délku 3,6 metrů, což při tloušťce nosných zdí 200 mm udává světlou šířku místností 3,4 m – tedy všechny místnosti v domě mají stejnou šířku (ale rozdílnou hloubku). Stropy trpí nadměrnými průhyby, které ale nejsou nijak nebezpečné – jedná se o nejstarší paneláky, kterým se nevyhnuly „dětské nemoci“.

Domy mají čtyři nebo pět nadzemních podlaží, ani v jednom případě neobsahují výtah. Normy jej tehdy ještě u takovéto výšky nepožadovaly. Zajímavostí je ale to, že v domech se nachází nevyužitá „výtahová“ šachta – prostor vedle schodiště, který je přístupný jen ze sklepa a posledního patra. Celou šachtou vede žebřík, kterým lze vystoupat až na střechu, mimo něj se v šachtě nachází svod dešťové vody ze střechy a svislé rozvody elektroinstalace. V nedalekém Frýdku–Místku byly v domech stejného typu v šachtě instalovány výtahy přímo při stavbě. Tamní G57 jsou o podlaží vyšší, a tak stavebníci neměli jinou možnost. Absence výtahu je obecně považována za největší slabinu těchto paneláků. V republice existuje několik domů typu G57, kde si vlastníci do této šachty dodatečně zřídili výtah.

Zábřeh králem

V Ostravě je konstrukční soustava G57 zastoupena v poměrně velkém množství. Největší počet připadá právě na území našeho obvodu, kde se nachází 131 těchto domů.  V Porubě je jen 18 domů G57. Zbývá Moravská Ostrava a Přívoz, kde se nachází jen jediný dům – není ale ledajaký, je to vůbec první panelák Ostravy! Oproti všem ostatním G57 jej rozeznáte podle odlišně umístěných balkonových dveří uprostřed lodžie (oproti běžnému řešení u kraje lodžie), tento dům nalezneme na ulici Uhelná.

V rámci Jihu dominuje množstvím panelových domů G57 Zábřeh, kde na ně narazíme na rovné stovce míst, pokud totiž počítáme bloky s úskokem (např. ulice Jižní 6 a 8) jako dva domy, dostaneme se právě ke stovce kusů. Toto vysoké číslo dělá ze Zábřehu krále G57 – není jiného sídliště, kde by jich bylo více.

Zábřežské G57 najdete zejména v okolí ulic Svornosti a Patricie Lumumby, kde je jejich největší koncentrace. V původním projektu byl panelový dům G57 řešen jako objekt o třech vchodech, což se neblaze projevilo na možnosti skladby sídliště – urbanismu, tedy jednotlivého vzájemného uspořádání domů. G57 v Zábřehu, potažmo v celém Jihu, prošly oproti typovému projektu mírnou úpravou, kdy každý vchod byl tvořen jako jeden dilatační celek, a mohly tak vznikat i bloky o čtyřech a více vchodech. Na druhé straně vznikaly také pouze dvouvchodové bloky. Ale ani tato úprava nestačila k tomu, aby vznikla pestrá skladba domů, chyběly zejména rohové a zalomené sekce (viz úvodní díl seriálu s vysvětlivkami). Jako důkaz chybějící zalomené sekce můžeme vnímat nezvyklé spojené domy s adresami Výškovická 119 a 121. O absenci rohové sekce nehezky svědčí zejména dům s adresou Svornosti 41, jehož krajní byty mají okna kuchyní a jednoho z pokojů situována přímo do štítu kolmo umístěné Svornosti 43, vzdálené přibližně 9 metrů.

Přesto se ale celkově projektantům i s tímto omezením podařilo udělat pěknou čtvrť a i v rámci republiky se jedná o zdařilou ukázku urbanistické práce s typem G57. Jako velmi zdařilý bych označil vnitroblok tvořený domy mezi ulicemi Krasnoarmejců, Kosmonautů, Svazácká a Jižní. Celkově je v oblasti vidět snaha o městskou strukturu – klidové vnitrobloky a hlavní ulice s dopravou a parkováním.

Fasády většiny G57 Zábřehu byly tvořeny tzv. sypanou drtí – kamínkovou fasádou. Každý panel tak již byl přímo v panelárně vyroben s pohledovou vrstvou z drcených kamínků, které fasádě dodávaly příjemný plastický vzhled. Konstrukční nutností bylo v tomto případě přiznat spáry mezi panely, protože na ty kamínky nelze osadit.

Hrabůvka

V Hrabůvce výstavba G57 probíhala v menší míře, celkově jich zde najdeme jednatřicet. Výstavba se vyskytuje na východní a severozápadní části Hrabůvky, každá z lokalit s několika odlišnostmi.

Severozápadní část výstavby G57 je zastoupená ulicemi Horní a částečně Mitušova, domy jsou zde, obdobně jako v Zábřehu, uspořádány do vnitroblokové struktury. Severozápadní okraj Hrabůvky se také může pochlubit vůbec nejdelším domem této konstrukční soustavy, a to i v rámci celého kraje. Rekordní dům stojí při ulici U Lesa a má délku téměř 152 metrů. Navíc má atypické vstupní portály, které jsou sdružené vždy u dvojice spolu sousedících sekcí (vchodů). Aby toho nebylo málo, krajní sekce jsou rozšířené a obsahují větší množství bytů 3+1. Stejné rozšířené krajní sekce se nacházejí také na několika blocích v Zábřehu.

Domy typu G57 ve východní části Hrabůvky byly realizovány na křižovatce ulic Závodní a Hasičská. Zdejší domy dostaly plnou zdobnost (s výjimkou výše zmiňovaného lizénového rámu). Dále v Hrabůvce stojí domy G57 na Provaznické a Klegově ulici, zde už mají některé domy nižší, méně výraznou atiku. Jiné nemají dokonce atiku žádnou, pouze střešní římsu.

Výstavba panelových domů G57 v našem obvodě započala na přelomu 50. a 60. let a pokračovala do druhé poloviny šedesátých let. Najdeme-li první G57 na území Jihu, najdeme tak i první panelák Jihu. Domnívám se, že prvními G57 Jihu jsou dva bloky na ulici U Nové školy. Vykazují totiž některé prvky, typické pro nejstarší domy tohoto typu. Zejména jde o širší schodiště (zvětšeno na úkor prázdné šachty, do které by výtah už rozhodně nevlezl). Dále mají domy suterén vybudovaný z běžných plných cihel! Teorii doplňují i odlišnosti v drobnostech typu větrací mřížky do spíží (tzv. průvětrníky) nebo mírně odlišné umístění otvorů pro dveře v jednotlivých bytech.

Byty

V domech G57 převládají bytové jednotky o velikosti 2+1, doplněné byty velikosti 3+1 vyskytujících se zejména v krajních částech domů. Krajní byty zpravidla nemají lodžii, pouze francouzské okno. Běžné rozvržení bytů je patrno z půdorysů. Pro všechny byty je společná velikost kuchyně a přilehlého bytového jádra. To je zajímavé v tom, že není umakartové. Jeho čelní stěna s dveřmi je panelová, zbylé příčky jsou pak z dřevovláknitých desek. Z umakartu byl jen vnější povrch v okolí vany, který nahrazoval obklad (voděodolnost). Příjemným zpestřením bytů jsou nadsvětlíky při dveřích do kuchyně a nebo dvoukřídlé dveře do některých místností. Specifická byla okna, která měla vždy jedno křídlo s pevnou ventilačkou, které bylo možno otevírat pouze do sklopné polohy. Díky tomu vznikaly krkolomné situace při jeho mytí, kdy byla potřeba asistence dalšího člověka, či plně otevřené okno opírat o židli, stůl atd. Jistě si na toto nešťastné, ale zajímavé řešení ventilačky vzpomínáte.

Nejčastější provedení dispozic je patrné z půdorysu výše, existují doplňková provedení, kdy prostřední sekce zůstavá stejná, ale krajní sekce jsou zmenšeny či zvětšeny, viz následující půdorysy: 

Pokud bydlíte v panelovém domě G57 a máte doma ještě jakékoliv původní vybavení bytu, jako bytové jádro, kuchyňskou linku nebo vestavěné skříně, prosím, ozvěte se mi do komentářů pod článkem. Můj výzkum těchto domů zdaleka nekončí a uvítám jakýkoli materiál.

 

Marian Lipták