V Zemském archivu v Opavě je uložen urbář paskovského panství z roku 1699, na jehož titulu je německy nadepsáno Urbarium des Guths Patzkow. Jedná se o knihu v kožené vazbě, která zaznamenává poddanské povinnosti celého panství, k němuž se v uvedené době řadila také Hrabůvka.
Dozvídáme se, že v Hrabůvce k roku 1699 žili:
· 1 dědičný fojt
· 14 sedláků (celých gruntovníků)
· 4 zahradníci (poloviční gruntovníci)
· 3 chalupníci
Od uvedených osob se vybíraly poplatky, které činily ročně: (zl. = zlatý, kr. = krejcarů, den. = denárů) (přičemž 1 zl. = 60 kr. a 1 kr. = 3 denáry)
· gruntovní plat o sv. Jiří 13 zl. 12 kr. 2 ½ den.
· platba za hlásku o sv. Janu 45 kr.
· gruntovní plat o sv. Václavu 13 zl. 42 kr. 2 ½ den.
· gruntovní plat o Vánocích 3 zl. 41 kr. ½ den.
· plat za hlásku o Vánocích 45 kr.
· na sv. Martina 19 kusů hus po 12. kr., 42 slepic po 7 kr. a 2 kuřata po 4 kr., dále 43 měřic ovsa. Na rozdíl od ostatních vsí paskovského panství nemuseli hrabůvečtí odvádět pšenici, žito a vejce.
· poddaní museli příst vrchnostenský len, konopí nebo vlnu 16 kusů a 9 loktů.
Titulní list paskovského urbáře z roku 1699. Zdroj: digitální badatelna ZAO.
Jak je vidno, poddaní odváděli dvojí plat – v naturáliích a v penězích (gruntovní plat, který se odváděl ve třech obvyklých termínech, a to na sv. Jiří (23. dubna, dnes je svátek přesunut na 24. dubna), na sv. Václava (28. září) a o Vánocích. Kromě pozemkové činže odváděli také plat za hlásku (hlídku). Tento plat vycházel ze středověké povinnosti držet ozbrojenou hlídku u panského sídla. V raném novověku došlo k převodu této povinnosti na stálý plat, který hrabůvečtí odevzdávali do paskovského zámku každoročně o svátku sv. Jana (24. června).
Výše robot je v urbáři popsána jen informativně. Sedláci a celí gruntovníci měli potažní a pěší robotu v období od sv. Jana do sv. Václava šest dní v týdnu a v zimním období od sv. Václava do sv. Jana tři dny v týdnu. Zahradníci (poloviční gruntovníci) byli povinni robotou šest dní v týdnu v období letním a tři dny v zimním. Byli povinni se účastnit honů, což byla náhrada pěší roboty. Chalupníci měli po celý rok dva dny roboty týdně, ale místo roboty platili poplatek 2 zl. ročně.
Z urbáře z roku 1699 zjišťujeme, že v Hrabůvce byly vrchnostenské rybníky Mazurovec a Hranečník. Rybník Mazurovec měl rozlohu 3,5 ha a nacházel se vedle usedlostí č. p. 18 a 19 a byl využíván hrabůveckým hajným a jinými osobami jako pastvina. Jan Mutina odváděl plat za pastvu v rybníku Hranečník, který se pravděpodobně nacházel v blízkosti Ostravice a náležel k č. p. 2. Dále víme, že vedle Hranečníku byl rybník Čiráník, za nějž platil poplatek chalupník Jan Kubíček. Za rybníky se nacházela louka, kterou využíval k pasení dobytka hrabůvecký fojt Jiří Havránek, ovšem tato louka byla často zaplavována rozvodněnou Ostravicí. Fojt využíval rybník popsaný jako Travní proti Čtvrti (ona Čtvrť vznikla rozdělením jednoho gruntu na pět částí na severním okraji Hrabůvky). V Hrabůvce existovala také funkce porybného, byla jen vedlejším zaměstnáním některého sedláka nebo chalupníka. Dále zde byly selské rybníky, jejichž jména se nám nedochovala.
Obyvatelé Hrabůvky v závěru 17. století
Dědičný fojt v Hrabůvce
,,Já, Franz Josef, svaté říše římské hrabě z Oppersdorfu, svobodný pán z Dubu a Frýdštejna, dědičný pán na Paskově, jeho císařské a královské milosti skutečný komorník a královský hejtman kraje olomouckého, Přerova a bruntalské čtvrti…“
Fojtem v Hrabůvce byl Jiří Havránek, který předstoupil před Franze Josefa, hraběte z Oppersdorfu, aby mu potvrdil držení hrabůveckého fojtství, které bylo drženo rodem Havránků již delší čas (pozn. zakoupeno 10. května 1679), ovšem fojtova rodina přišla o psanou smlouvu. Proto mu bylo 13. června 1694 vydáno nové potvrzení, které zachovávalo dosavadní výši platů, dávek i povinností: gruntovní plat o sv. Jiří 14 kr., o sv. Václavu 14 kr., o Vánocích 18 kr., ročně jednu slepici, šest hus, dvě kuřata, jednu měřici ospového ovsa; dále musel chovat jednoho panského chrta nebo místo toho odevzdat tři měřice ovsa. Pokud by hrabůvecký fojt prodával fojtství, z každého sta zlatých slezských prodejní ceny musel odvést deset zlatých vrchnosti do Paskova. Mezi povinnosti fojta patřilo vožení mlýnských kamenů do hrabovského mlýna a přepravování trub k rybníkům. Jeden den v roce musel orat a vyvážet šest fůr hnoje na panské role a svážet každoročně dvě fůry sena z panských luk do panského dvora. Fojt Havránek musel také šenkovat pivo a kořalku z paskovského dvora. Alkohol musel pomocí svých koní přivážeti z Paskova do Hrabůvky. Nesměl nalévat nápoje z cizích panství a pokud by tak učinil, byl by vrchností potrestán.
Dodejme, že z gruntovní knihy, která byla založena pro Hrabůvku rovněž v roce 1699, se dozvídáme o tehdejší samosprávě Hrabůvky. Kromě fojta (v podstatě panského úředníka) zde byl purkmistr Pavel Figárek s několika staršími, kteří byli voleni pravděpodobně na dobu jednoho roku. Ještě uveďme, že fojt Jiří Havránek setrval ve svém úřadě celých 25 let.
Seznam čtrnácti hrabůveckých sedláků:
Strana urbáře zachycující povinnosti hrabůveckého fojta. Zdroj: digitální badatelna ZAO.
Jan Mutina
Pavel Figárek
Josef Krejčí
Jakub Havránek
Martin Němec
Mates Havránek
Mates Mutina
Ondřej Havránek
Václav Dlouhý
Tomáš Walla
Baltazar Žáček
Jiří Mutina
Ondřej Dvorský
Jan Mácha nebo Karas
Seznam čtyř hrabůveckých zahradníků:
Jan Došek
Pavel Marek
Tomáš Mutina
Václav Mutina
Seznam tří hrabůveckých chalupníků:
Jan Kubíček
Tomáš Piskoř
Václav Piskoř
Petr Přendík
Zdroje:
Zemský archiv Opava.
OBŮRKA, Antonín. Dějiny Hrabůvky. Ostrava: 2009 (rukopis).
SAHEB, Jan. Dějiny Paskova. Ostrava: Montanex, 2017.