Kdo by neznal místní pojmenování Pískové doly. Snad každý tudy projížděl a zaslechl hlášení stejnojmenné zastávky v MHD. Víte však, kde byly ony pískové doly? Tak si o tom něco řekneme.
Wincenz Goldberger
Nejstarší pískovna vznikla na území Zábřehu v roce 1895. Majitelem byl Ignatz Wincenz Goldberger. Důl se nacházel na pravobřežní terase řeky Odry. Pokud bychom si chtěli představit, kde se obrovská plocha pískové jámy rozkládala, musíme najít v současné mapě prostor od ulice Říční podél Odry k Shopping parku. Těžil se zde ve velkém písek a jíl. Kvalitní bílý slévárenský písek šel vzhledem k potřebám Vítkovických železáren na odbyt a Goldberger na jeho prodeji profitoval natolik, že si mohl dovolit investovat do stavby několika činžovních domů v Zábřehu (dnes na ulicích Dolní a Zimmlerova). V 90. letech 19. století vlastnil také hostinec, dnes známý jako Havránek, který přestavěl. Vraťme se však k písku. Již roku 1898 byla písková jáma 15-20 m hluboká a byla vybavena dvěma úzkokolejnými vlečkami. Zabezpečení dolů bylo nevalné úrovně. Při dobývání písku zde přišlo o život několik dělníků, další byli zasypáni a těžce raněni.
Pískovna v držení Vítkovických železáren, stavba čerpací stanice
Po smrti Ignatze Golderberga prodali dědicové roku 1908 pískový důl Vítkovickým železárnám. Primitivně ručně prováděné skrývkové a otvírkové práce vyžadovaly zaměstnávat až 160 dělníků, a tak železárny důl vybavily parním nakladačem. Vítkovické železárny si postavily v sousedství pískovny též čerpací stanici, stalo se tak rovněž roku 1908. Říční voda z Odry se čerpala nízkotlakými čerpadly, procházela filtrovacím zařízením, umístěným ve zvláštní budově, aby pak byla dopravována potrubím o průměru 50 cm do jednotlivých závodů železáren. Potrubí vedlo dnešními ulicemi Říční, U Hrůbků, Dolní, Závodní, Ruská a počátkem 50. let 20. století bylo prodlouženo až k Nové huti v Ostravě-Kunčicích. V letech 1960-1962 byla čerpací stanice rozšířena a modernizována. Budova čerpací stanice stojí dodnes, stojí na konci ulici Říční. Původně se jednalo o hrázděnou cihlovou budovu, která je dnes omítnuta.
Napojení na závodní dráhu, zánik dolů
V roce 1913 byla písková jáma napojena normálně rozchodnou vlečkou na Vítkovickou závodní dráhu (z Vítkovic po dnešní ulici Ruské, Dolní a U Hrůbků; vlečka jezdila pak podél dnešní ulice Říční). V roce 1913 bylo nasazeno na 8 m mocnou hlinitou skrývku řetězové lopatkové rypadlo, první na Ostravsku. Roku 1918 byla v pískovně zřízena střelnice pro zkoušky odolnosti plechů proti střelám z různých pušek pro vojenské účely. O šest let později, tedy roku 1926, byla střelnice přeložena k haldě v Hrabové. Ve stejném roce byla pískovna vybavena korečkovým rýpadlem s elektrickým pohonem a po 2. světové válce několika lanovými rýpadly. Závod, který v dobách největší produkce těžil ročně až 600 000 m3 bělošedého až bílého písku a štěrku z halštatského zalednění, zanikl v roce 1973. Již v roce 1964 byla ukončena těžba písku. Jeho plocha následně sloužila jako skládka průmyslového a komunálního odpadu. Bylo zde uloženo více než 900 000 m3 odpadů. Nedávnými průzkumnými pracemi byla ověřena průměrná mocnost navezených odpadů 11,5 m, maximální mocnost pak 21,4 m.
Dnes bychom jen stěží poznali, že zde nějaké pískové jámy byly. Oblast nyní slouží hlavně rekreačním a zájmovým aktivitám.
Petr Přendík
Zdroje:
Sborník Ostrava 25
Dokumenty Ministerstva životního prostředí
Kronika Zábřehu