V roce 1924 byla Hrabůvka přičleněna k nově utvořenému velkoměstu Moravská Ostrava, čímž skončila samostatnost obce, která se stále vyznačovala agrárním charakterem a skromnou dělnickou zástavbou maximálně jednopatrových domů. Po roce 1924 se však začala Hrabůvka rozvíjet ryze městským způsobem. Stavební vývoj nově městské čtvrti Hrabůvka vykazoval až do závěru 80. let minulého století nebývalé […]
čtěte dále »
U příležitosti 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky vydal městský obvod Ostrava-Jih speciální výtisk novin Ostravský jih, které reflektují události 1. světové války a rok 1918 v našem městě a blíže i na území současného obvodu. V úvodu naleznete otisk článků, které byly vydány v periodiku Ostravský kraj 30. října 1918. Následující odstavce přibližují vyhlášení republiky v Moravské […]
čtěte dále »
Nejstarší dochovaná zmínka o Zábřehu nad Odrou, jedné z dnešních částí městského obvodu Ostrava-Jih, se objevila v latinsky psané listině vydané dne 12. dubna 1288 olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce. Biskup tehdy písemně potvrdil držení lén v severovýchodní části Moravy bratrům z rodu Stange, jejichž otec se pohyboval v okruhu biskupa Bruna ze Schauenburku, známého […]
čtěte dále »
Přesně před sto lety došlo v Praze k vyhlášení samostatného Československého státu. Odpoledne 28. října 1918 byla zpráva o vzniku republiky šířena i v Moravské Ostravě. Jak vpadalo samotné vyhlášení republiky na území současného obvodu Ostrava-Jih, nevíme. Máme však několik zápisků o událostech následujících. Vyhlášení republiky v Moravské Ostravě Dne 26. května 1918 proběhla v […]
čtěte dále »
U příležitosti stého výročí vzniku samostatné Československé republiky vydal městský obvod Ostrava-Jih speciální výtisk novin Ostravský jih, které reflektují události 1. světové války a rok 1918 v našem městě a blíže i na území současného obvodu. V úvodu naleznete otisk článků, které byly vydány v periodiku Ostravský kraj 30. října 1918. Následující odstavce přibližují vyhlášení […]
čtěte dále »
Doba útlaku 50. let pomalu končila. Díky různým mezinárodním i domácím souvislostem proběhla druhá polovina 60. let ve znamení pozvolného uvolnění. Lidé se pomalu začali vyjadřovat ke stavu společnosti, ve které žili. A ten rozhodně nebyl dobrý. Od základních nedostatků v zásobování obyvatelstva až k pošramoceným vztahům mezi českým a slovenským národem. I v komunistické […]
čtěte dále »
V Zemském archivu v Opavě je uložen urbář paskovského panství z roku 1699, na jehož titulu je německy nadepsáno Urbarium des Guths Patzkow. Jedná se o knihu v kožené vazbě, která zaznamenává poddanské povinnosti celého panství, k němuž se v uvedené době řadila také Hrabůvka. Dozvídáme se, že v Hrabůvce k roku 1699 žili: · 1 dědičný fojt · […]
čtěte dále »
Prostor moravského klínu mezi Odrou a Ostravicí připadl neznámo kdy olomouckému biskupství. V závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku je již prostor mezi soutokem dvou řek sahající až po Hrabovou a Rosenowe označen jako výlučný majetek biskupství. Je proto pravděpodobné, že toto území získal v průběhu svého episkopátu již olomoucký biskup Robert (1201–1240), který se díky podpoře […]
čtěte dále »
V roce 2018 si připomínáme 610 let od první zmínky o Výškovicích. Zamysleli jste se, z čeho pojmenování vsi vzešlo? První úvahy nás mohou přivést na myšlenku, že se oblast Výškovic nachází na kopci a tato poloha dala vsi jméno – ovšem staré Výškovice, jejichž pozůstatek se nám dochoval dodnes, byly umístěny v údolí poblíž řeky […]
čtěte dále »
Zábřeh nad Odrou utrpěl obdobím třicetileté války, zejména jejím závěrem, kdy Zábřeh držel Mikuláš Felix Orlík z Laziska. Orlíkovi bylo zábřežské biskupské léno po válce odňato. Olomoucký biskup Leopold Vilém roku 1652 daroval Zábřeh olomoucké kapitule, která je spolu se Starou Bělou a Výškovicemi připojila ke svému petřvaldskému panství. Rok 1652 je tak významným zlomem v dějinách […]
čtěte dále »