V jednom z předchozích článků jsme se zastavili u Klubu českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce. Dnes se podíváme do Výškovic, kde roku 1912 vznikl místní spolek cyklistů. 21. května 1912 c. k. moravské místodržitelství vydalo souhlas k zřízení nepolitického spolku s názvem Klubu českých velocipedistů ve Výškovicích. Žádost o zřízení spolku zaslal na místodržitelství výškovický hostinský Jan Folta 6. […]
čtěte dále »
Epidemie. Epidemie označuje větší nahromadění výskytu onemocnění v časových a prostorových souvislostech. Ještě na konci 19. století postihovaly Ostravu a okolní obce zákeřné epidemie. Z velkého výčtu si můžeme uvést alespoň: 1893-1894 epidemie cholery, v letech 1893, 1894, 1896, 1907 a 1908 řádil záškrt, spála v letech 1892, 1893, 1895, 1906, 1909, spalničky 1892 a 1895, břišní tyfus 1890-1892, […]
čtěte dále »
14. března 1939, 17. hodina. Německá armáda začala obsazovat ostravské obce. Obsazena je i Hrabůvka. Ostravští Němci jásají. O den později, 15. března ráno, začaly jezdit tramvaje vpravo. Již 24. března došlo k přejmenování ulic Hrabůvky na nová německá pojmenování. Některé z ulic byly nazývány pouze německým ekvivalentem původního českého názvu: Horní – Oberstrasse; Metodějská – Methodgasse. […]
čtěte dále »
Prudký vzrůst průmyslu ve 2. polovině 19. století – a to zejména hutního – nesl s sebou stejně mocný rozvoj koksárenství. Dehet vzniklý při koksování uhlí byl původně užíván k energetickým účelům, později se přešlo k jeho průmyslovému zužitkování. Dehet (neboli tér) byl v Ostravě zpracováván v malé míře, např. u firmy Luttnar v Mor. Ostravě, resp. továrnou Posnanský a Strelitz v Zábřehu.
čtěte dále »
V dnešním článku se podíváme do Bělského lesa. Zatímco v dříve zveřejněném článku jsme na Bělský les s láskou vzpomínali s pamětníkem Antonínem Blažkem, dnes se podíváme do lesních houštin let válečných. Důležité postavení v německém systému obrany zaujímal Bělský les a jeho okolí.
čtěte dále »
14. březnem 1939 začala mezi 17. a 18. hodinou okupace ostravských městských částí. Ve 20 hodin již bylo město zaplaveno okupanty. Ne jinak tomu bylo i v Zábřehu nad Odrou. Občané naštěstí neměli tolik fantazie, aby si mohli představit, co všechno se ještě může stát. Začal se zavádět německý ,,pořádek“.
čtěte dále »
Mnozí z vás vzpomínají často na kino Lípa v Zábřehu. Promítalo se zde až do roku 1976. Ale abychom poznali historii nejen kina, ale i přilehlého hostince, musíme se vrátit na přelom 19. a 20. století. Tento příběh začal v letech 1899-1900. Tehdy si zámožný rolník Rudolf Šugar postavil na svých pozemcích u cesty vedoucí z Nové Vsi do Hrabůvky prostorný přízemní nárožní dům.
čtěte dále »
V mnoha českých obcích stojí hasičské zbrojnice, které pamatují alespoň doby počátku 20. století. Není tomu tak v Zábřehu – zde je historie hasičských zbrojnic mnohem zajímavější. Podnět k založení hasičského sboru v Zábřehu vzešel ze shromáždění místních občanů, svolaných na popud rolníka Františka Pitříka a starosty obce Františka Hrabovského, v září roku 1889.
čtěte dále »
Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla? K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic dvacátých let 20. století.
čtěte dále »
Kdo by neznal místní pojmenování Pískové doly. Snad každý tudy projížděl a zaslechl hlášení stejnojmenné zastávky v MHD. Víte však, kde byly ony pískové doly? Tak si o tom něco řekneme. Wincenz Goldberger Nejstarší pískovna vznikla na území Zábřehu v roce 1895. Majitelem byl Ignatz Wincenz Goldberger. Důl se nacházel na pravobřežní terase řeky Odry. Pokud bychom […]
čtěte dále »