Architekt Arnošt (Ernst) Korner je v rámci historie našeho obvodu často zmiňován jako architekt, jenž navrhl domy II. stavební etapy Jubilejní kolonie (1927-1929). Jen pro připomínku – jsou to domy, které stojí podél Jubilejní ulice, zejména mezi ulicemi Velflíkovou a Leteckou. Komplex je ukázkou expresionistické architektury inspirované sociální výstavbou tzv. Rudé Vídně. Rudá Vídeň nese v […]
čtěte dále »
Evžen Sonntag zachytil ve 20. letech literární formou obraz známého ostravského tuláka Švendy. V rámci Ostravska se jednalo o veskrze známou figurku, jakých můžeme v historii měst a obcí nalézt mnoho. Na postavu typického tuláka v ošuntělých šatech vzpomínají také nejstarší pamětníci našeho obvodu. Že se jednalo o skutečně exponovanou figurku, potvrzují dodnes dochované originální výtisky […]
čtěte dále »
Roku 1929 vyšla vlastním nákladem Evžena Sonntaga kniha Reflektor s podtitulem Obrázky o lidech a životě na Ostravsku a ve Slezsku. Sám autor se v předmluvě neoznačuje za literáta, ale za novináře, který ze svých zápisků a poznámek vydává dílo ,,čistě novinářské, tak trochu reportérského stylu“. Sonntag člení brožované dílo do několika oddílů – např. […]
čtěte dále »
Díky zápisům v Pamětní knize zábřežského faráře Josefa Bilčíka máme celkem detailní přehled o základních meteorologických datech ze Zábřehu, zejména pro 70. léta 19. století. Na jednotlivých zápisech můžeme poukázat na to, že počasí bylo i kdysi stejně rozmarné. Následky větrů, srážek a povodní však dosahovaly vážnějších důsledků, než je tomu dnes. Rok 1869 byl spíše […]
čtěte dále »
Dostatek kvalitní pitné vody byl odjakživa důležitý pro rozvoj lidských sídel. Zpočátku se lidé usídlovali v blízkosti vodních toků či vodních nádrží. Později se lidská sídla mohla rozvíjet díky budování prvních vodovodů. Těm však předcházelo čerpání vody ze studní, jak tomu bylo i na území dnešní Ostravy. Na Ostravsku začal rozvoj vodárenství na přelomu 19. a […]
čtěte dále »
Předkové Vojtěcha Martínka byli nejčastěji povoláním řezníci a kožešníci. Otec Ludvík Martínek provozoval v Brušperku kožešnictví. S první ženou Marií Konečnou měl pět dětí. Živnost mu příliš nevynášela a nakonec přišel v exekuci i o střechu nad hlavou. Dům zachránil jeho švagr František Konečný. Žena Ludvíka Martínka zemřela. Ten si poté vzal Anežku Dlouhou, jedenatřicetiletou ženu, která bydlela […]
čtěte dále »
Vývoj pouličního osvětlení na území Zábřehu má dvě etapy – první souvisela se zaváděním plynových lamp, druhá s elektrifikací obce a s rozvojem elektrického osvětlení. Plynové lampy osvětlovaly zábřežské ulice po několik desetiletí současně s lampami elektrickými. Až s vypuknutím 2. světové války bylo plynové osvětlení zrušeno. Počátky elektrifikace Již z 25. srpna 1905 máme dochovaný opis, který popisuje […]
čtěte dále »
Dnes již na zašlou slávu Hrabůvských zpěváčků vzpomíná jen několik málo pamětníků. Před sedmdesáti lety byl ale tento dětský sbor chloubou zábřežského školství a jeho popularita zasáhla skrze rozhlasové vlny celé Československo. První krůčky ke slávě Ve 30. letech minulého století byla v rozrůstající se vilové čtvrti v Zábřehu nad Odrou na Březinově ulici vystavěna nová moderní […]
čtěte dále »
Obecní hřbitov v Hrabůvce vznikl na počátku 20. století a nepřečkal více než tři čtvrtiny století. Pomalu se vytrácí paměť místa ,,věčné zahrady“, jež věčná nebyla. Původně místo odpočinku, dnes plocha bývalého hřbitova slouží k relaxaci živých. Zaniklý hřbitov bychom v současnosti našli na místě parku u nároží ulic Adamusovy a Klegovy. První písemnou zmínku o Hrabůvce […]
čtěte dále »
Na počátku 20. století se obec Zábřeh, nazývaná oficiálně od roku 1904 Zábřehem nad Odrou, nořila po západu slunce ve tmě, zatímco některá města a obce na Ostravsku již využívaly umělého osvětlení ulic. Po roce 1900 se zábřežské představenstvo usneslo zřídit na území obce pouliční osvětlení. Obec se zároveň vážně zabývala myšlenkou na zřízení plynárny, […]
čtěte dále »