Nadpis je tvořen otázkou – řeší vztah pojmenování Heinrichsdorf versus Zábřeh. V následujících řádcích se autor snaží popsat nejstarší zachycenou minulost dnešního území Zábřehu – šlo však skutečně o Zábřeh?
Zaměřme se na období středověku. Postihnout rozsah osídlení Ostravska před 2. polovinou 13. století je nadmíru obtížné. Sídelní formu a podoby plužiny vesnic v zázemí Moravské Ostravy lze dnes sledovat již jen na základě starých katastrálních map, neboť zde byl krajinný ráz silně poznamenán průmyslovou činností a industrializací. U Zábřehu se setkáváme s typem jednořadové vesnice, kde na usedlosti navazovala záhumenicová plužina organizovaná v pravidelných lánech. Tato forma uspořádání intravilánu a extravilánu sídla, typická pro kolonizační aktivity olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, neodráží založení vesnice Zábřeh v tomto období, ale může být výsledkem jeho přeměření (opětovného vysazení) v průběhu 2. poloviny 13. století v souvislosti s jejím převedením na zákupní – emfyteutické – právo. Výrazně se při utváření plužiny mohly projevit také mladší změny související s rozvojem rybnikářství a šlechtického velkostatku. Plužina nám tedy mnoho nenapoví.
Zábřeh a Moravská Ostrava
Osada v Zábřehu ležela v blízkosti prastaré cesty, která v minulosti spojovala římské impérium s Baltem. Územím dnešní Ostravy procházela stezka po vysokém břehu Odry, na němž míjela osady Bělou (Starou Bělou) a Zábřeh, patřící k staršímu slovanskému osídlení. Od dnešních Hulvák klesala k brodu pod Landekem v Přívoze. Pohyb po vysokém břehu Odry umožňoval kupcům a poutníkům vyhnout se často zaplavované a zamokřené oderské nivě.
Obraťme však nyní pozornost na vznik Moravské Ostravy, jejímž hospodářským zázemím byl krom jiných vsí i Zábřeh. První zmínku o kolonisty založené Moravské Ostravě máme z roku 1267, kdy se její jméno objevuje v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Bruno se narodil kolem roku 1205 na rodovém hradě Schauenburg v severozápadním Německu. Svou zakladatelskou práci započal v Kroměříži a v Olomouci. Byl zakladatelem měst Mohelnice, Osoblahy, Brušperku a Moravské Ostravy. Nové poznatky i nabyté zkušenosti z dřívější činnosti uplatnil Bruno zvláště při kolonizaci biskupských držav na severní Moravě. V letech 1245-1281 byl Bruno olomouckým biskupem.
Slovanská osada Zábřeh, stejně jako Stará Bělá, Hrabová a Přívoz a nové vsi založené při kolonizaci zalesněného okolí Ostravy v době biskupa Bruna ze Schaunburku, se staly součástí přímo nedoloženého, ale předpokládaného ostravského vikbildu v severním výběžku Moravské brány, jehož centrem byla Moravská Ostrava. Prameny o tom, které vesnice byly v době biskupa Bruna v bezprostřední blízkosti Ostravy vysazeny, mlčí. Rodící se město Ostrava potřebovalo zemědělské zázemí, jež mu nemohlo zabezpečit několik starších slovanských osad v jeho okolí. Tato agrární základna mohla být posílena lokací nových vsí na úpatí břehu Odry, nesoucí kolonizační jména Heinrichsdorf, Hinczendorf a Teufelsdorf. O osadě Zábřeh však není v listinách zmínka – snad proto, že zde již existovala dříve? První zachycení slovanského pojmenování Zábřeh se objevuje až v roce 1376, tedy téměř o sto let později než uvedená německá pojmenování.
Heinrichsdorf – počátek dějin Zábřehu?
Heinrichsdorf, tedy ves Jindřichova, je poprvé zmiňován v infeudační listině ze 14. dubna 1288, kterou byl Místek s příslušenstvím, a v tom i se vsí Heinrichsdorf, udělen biskupským lénem bratrům Dětřichovi, Jindřichovi a Erkembertovi z rodu Stange, pocházejícího z oblasti Míšně. Jejich otec Albert se vyskytuje jako významná osoba v okruhu biskupa Bruna již v roce 1249. Biskup Bruno ze Schauenburku si vymínil, že pokud by manové nekonali své povinnosti, může za 300 hřiven odkoupit léno zpět. Jindřich z rodu Stange se horlivě účastnil kolonizace z hukvaldského hradu, kterou podnikal biskup Bruno. Jindřich odložil své rodné jméno a začal se psát jako Heydenricus de Vridlanth (Jindřich z Frýdlantu).
Vesnice Heinrichsdorf se nacházela s velkou pravděpodobností na dolním konci dnešního Zábřehu nedaleko brodu přes Odru naproti Svinova. Můžeme připustit, že zasahoval do části katastru dnešní Nové Vsi. Existenci vsi Heinrichsdorf připouštěl také archivář a zakladatel Ostravského muzea Alois Adamus.
V období vrcholné kolonizace, nebo již v době Brunově, vznikla severně od vesnice Heinrichsdorf po proudu Odry malá lesní lánová ves Teufelsdorf (dnešní Mariánské Hory, první zmínka 1367). V knihách manského soudu olomouckého biskupství se v roce 1396 objevuje zmínka, že Mikuláš z Teufelsdorfu, jinak z Brandýsa, přijal léno na vesnici Teufelsdorf a část Hinczendorfu. Osada Hinczendorf, o níž další prameny mlčí, mohla ležet mezi vesnicemi Heinrichsdorf a Teufelsdorf, pokud její název nebyl jen jinou variantou pro Heinrichsdorf. (Hincz – Heinz je domáckou variantou ke jménu Heinrich.) Německý název vsi se krom roku 1288 ve tvaru Heinrichsdorf objevuje ještě v letech 1386 – in villa Zavorzi alias Heinrichsdorf (ve vsi Závoří jinak Heinrichsdorf); nebo v roce 1389 – mediam villam Henrichsdorff (centrem vsi Heinrichsdorf).
Německé pojmenování osady Heinrichsdorf se v průběhu 15. století přestává užívat a pro stmelované části převládne název Zábřeh. Pojmenování Heinrichsdorf bylo spíše oficiálním kancelářským názvem místa již existujícího a majícího český název Zábřeh, které bylo právě pro svůj přesný popisný význam srozumitelné. Německé pojmenování však neupadlo v zapomnění. Za německé okupace byl Zábřeh v letech 1939-1941 nazýván jako Teufelsdorf, i když jméno se vztahovalo na nesprávnou osadu, tedy na Mariánské Hory. V letech 1940-1945 pak byl Zábřeh pojmenován jako Heinrichsdorf.
Petr Přendík
Zdroje:
- ADAMUS, Alois. Dějiny města Ostravy v přehledu až do r. 1860. Moravská Ostrava, 1927, s. 107.
- BERGER, Karl. Die Besiedlung des deutschen Nordmährens im 13. und 14. Jahrhunderte. Brno, 1933, s. 141.
- DRAPALA, Richard. Geschichte der Stadt M. Ostrau. Moravská Ostrava: Hoppe, 1933, s. 30.
- HOSÁK, Ladislav. Nejstarší dějiny Ostravy a Ostravska. In: Ostrava 1: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1963, s. 38.
- LATZKE, Waltr. Die Besiedlung des Oppalandes, s. 123.
- PRZYBYLOVÁ, Blažena a Antonín BARCUCH. Ostrava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013, s. 14-21.
- STIBOR, Jiří. Stará Bělá 1272-1918. Ostrava-Stará Bělá: Úřad městského obvodu, 1997, s. 12-13. ISBN 80-238-1606-3.
- ŠRÁMEK, Rudolf. Vznik jména Ostravy a připojených obcí. In: Ostrava 6: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Ostrava: Profil, 1973, s. 289.