Nadpis je tvořen otázkou – řeší vztah pojmenování Heinrichsdorf versus Zábřeh. V následujících řádcích se autor snaží popsat nejstarší zachycenou minulost dnešního území Zábřehu – šlo však skutečně o Zábřeh?
Zaměřme se na období středověku. Postihnout rozsah osídlení Ostravska před 2. polovinou 13. století je nadmíru obtížné. Sídelní formu a podoby plužiny vesnic v zázemí Moravské Ostravy lze dnes sledovat již jen na základě starých katastrálních map, neboť zde byl krajinný ráz silně poznamenán průmyslovou činností a industrializací. U Zábřehu se setkáváme s typem jednořadové vesnice, kde na usedlosti navazovala záhumenicová plužina organizovaná v pravidelných lánech. Tato forma uspořádání intravilánu a extravilánu sídla, typická pro kolonizační aktivity olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, neodráží založení vesnice Zábřeh v tomto období, ale může být výsledkem jeho přeměření (opětovného vysazení) v průběhu 2. poloviny 13. století v souvislosti s jejím převedením na zákupní – emfyteutické – právo. Výrazně se při utváření plužiny mohly projevit také mladší změny související s rozvojem rybnikářství a šlechtického velkostatku. Plužina nám tedy mnoho nenapoví.
Zábřeh a Moravská Ostrava
Biskup Bruno ze Schauenburku. Zdroj: http://www.ado.cz
Osada v Zábřehu ležela v blízkosti prastaré cesty, která v minulosti spojovala římské impérium s Baltem. Územím dnešní Ostravy procházela stezka po vysokém břehu Odry, na němž míjela osady Bělou (Starou Bělou) a Zábřeh, patřící k staršímu slovanskému osídlení. Od dnešních Hulvák klesala k brodu pod Landekem v Přívoze. Pohyb po vysokém břehu Odry umožňoval kupcům a poutníkům vyhnout se často zaplavované a zamokřené oderské nivě.
Obraťme však nyní pozornost na vznik Moravské Ostravy, jejímž hospodářským zázemím byl krom jiných vsí i Zábřeh. První zmínku o kolonisty založené Moravské Ostravě máme z roku 1267, kdy se její jméno objevuje v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Bruno se narodil kolem roku 1205 na rodovém hradě Schauenburg v severozápadním Německu. Svou zakladatelskou práci započal v Kroměříži a v Olomouci. Byl zakladatelem měst Mohelnice, Osoblahy, Brušperku a Moravské Ostravy. Nové poznatky i nabyté zkušenosti z dřívější činnosti uplatnil Bruno zvláště při kolonizaci biskupských držav na severní Moravě. V letech 1245-1281 byl Bruno olomouckým biskupem.
Slovanská osada Zábřeh, stejně jako Stará Bělá, Hrabová a Přívoz a nové vsi založené při kolonizaci zalesněného okolí Ostravy v době biskupa Bruna ze Schaunburku, se staly součástí přímo nedoloženého, ale předpokládaného ostravského vikbildu v severním výběžku Moravské brány, jehož centrem byla Moravská Ostrava. Prameny o tom, které vesnice byly v době biskupa Bruna v bezprostřední blízkosti Ostravy vysazeny, mlčí. Rodící se město Ostrava potřebovalo zemědělské zázemí, jež mu nemohlo zabezpečit několik starších slovanských osad v jeho okolí. Tato agrární základna mohla být posílena lokací nových vsí na úpatí břehu Odry, nesoucí kolonizační jména Heinrichsdorf, Hinczendorf a Teufelsdorf. O osadě Zábřeh však není v listinách zmínka – snad proto, že zde již existovala dříve? První zachycení slovanského pojmenování Zábřeh se objevuje až v roce 1376, tedy téměř o sto let později než uvedená německá pojmenování.
Heinrichsdorf – počátek dějin Zábřehu?
Heinrichsdorf, tedy ves Jindřichova, je poprvé zmiňován v infeudační listině ze 14. dubna 1288, kterou byl Místek s příslušenstvím, a v tom i se vsí Heinrichsdorf, udělen biskupským lénem bratrům Dětřichovi, Jindřichovi a Erkembertovi z rodu Stange, pocházejícího z oblasti Míšně. Jejich otec Albert se vyskytuje jako významná osoba v okruhu biskupa Bruna již v roce 1249. Biskup Bruno ze Schauenburku si vymínil, že pokud by manové nekonali své povinnosti, může za 300 hřiven odkoupit léno zpět. Jindřich z rodu Stange se horlivě účastnil kolonizace z hukvaldského hradu, kterou podnikal biskup Bruno. Jindřich odložil své rodné jméno a začal se psát jako Heydenricus de Vridlanth (Jindřich z Frýdlantu).
Vesnice Heinrichsdorf se nacházela s velkou pravděpodobností na dolním konci dnešního Zábřehu nedaleko brodu přes Odru naproti Svinova. Můžeme připustit, že zasahoval do části katastru dnešní Nové Vsi. Existenci vsi Heinrichsdorf připouštěl také archivář a zakladatel Ostravského muzea Alois Adamus.
V období vrcholné kolonizace, nebo již v době Brunově, vznikla severně od vesnice Heinrichsdorf po proudu Odry malá lesní lánová ves Teufelsdorf (dnešní Mariánské Hory, první zmínka 1367). V knihách manského soudu olomouckého biskupství se v roce 1396 objevuje zmínka, že Mikuláš z Teufelsdorfu, jinak z Brandýsa, přijal léno na vesnici Teufelsdorf a část Hinczendorfu. Osada Hinczendorf, o níž další prameny mlčí, mohla ležet mezi vesnicemi Heinrichsdorf a Teufelsdorf, pokud její název nebyl jen jinou variantou pro Heinrichsdorf. (Hincz – Heinz je domáckou variantou ke jménu Heinrich.) Německý název vsi se krom roku 1288 ve tvaru Heinrichsdorf objevuje ještě v letech 1386 – in villa Zavorzi alias Heinrichsdorf (ve vsi Závoří jinak Heinrichsdorf); nebo v roce 1389 – mediam villam Henrichsdorff (centrem vsi Heinrichsdorf).
Německé pojmenování osady Heinrichsdorf se v průběhu 15. století přestává užívat a pro stmelované části převládne název Zábřeh. Pojmenování Heinrichsdorf bylo spíše oficiálním kancelářským názvem místa již existujícího a majícího český název Zábřeh, které bylo právě pro svůj přesný popisný význam srozumitelné. Německé pojmenování však neupadlo v zapomnění. Za německé okupace byl Zábřeh v letech 1939-1941 nazýván jako Teufelsdorf, i když jméno se vztahovalo na nesprávnou osadu, tedy na Mariánské Hory. V letech 1940-1945 pak byl Zábřeh pojmenován jako Heinrichsdorf.
Petr Přendík
Zdroje:
ADAMUS, Alois. Dějiny města Ostravy v přehledu až do r. 1860. Moravská Ostrava, 1927, s. 107.
BERGER, Karl. Die Besiedlung des deutschen Nordmährens im 13. und 14. Jahrhunderte. Brno, 1933, s. 141.
DRAPALA, Richard. Geschichte der Stadt M. Ostrau. Moravská Ostrava: Hoppe, 1933, s. 30.
HOSÁK, Ladislav. Nejstarší dějiny Ostravy a Ostravska. In: Ostrava 1: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Ostrava: Krajské nakladatelství v Ostravě, 1963, s. 38.
LATZKE, Waltr. Die Besiedlung des Oppalandes, s. 123.
PRZYBYLOVÁ, Blažena a Antonín BARCUCH. Ostrava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013, s. 14-21.
STIBOR, Jiří. Stará Bělá 1272-1918. Ostrava-Stará Bělá: Úřad městského obvodu, 1997, s. 12-13. ISBN 80-238-1606-3.
ŠRÁMEK, Rudolf. Vznik jména Ostravy a připojených obcí. In: Ostrava 6: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Ostrava: Profil, 1973, s. 289.