V přerovském okresním archivu se objevila fotografie z roku 1868, kterou můžeme beze sporu dnes považovat za nejstarší portrétní snímek obyvatele nejen ze Zábřehu nad Odrou, ale i z celého dnešního obvodu Ostrava-Jih. Těžko se již objeví starší snímek, neboť fotografií z období 19. století je z prostoru našeho obvodu uchováno tak málo, že bychom je spočítali na prstech […]
čtěte dále »
Panelové domy typu G-OS jsou častým zástupcem panelové zástavby našeho obvodu. Řešení jejich fasád, celkového členění i dispozic je velmi různorodé – existuje více variant. V tomto dílu si je ukážeme.
čtěte dále »
Tělocvičný spolek Sokol vznikl v Praze roku 1862. Jeho myšlenky, které vycházejí z antické kalokagathie, jsou platné i dnes. Spolek dbal o rozvoj těla i ducha a nacházel tisíce příznivců. Postupem času se spolek stal masovou organizací, která měla svou tělocvičnou jednotu téměř v každém městě či obci. V Moravské Ostravě a ve Vítkovicích Sokol působil již od roku […]
čtěte dále »
Kulturní život obvodu Ostrava-Jih je více než 60 let spojen s činností folklorního souboru Ševčík, který přibližuje tradice a tance moravského Valašska. Historie souboru se začala psát na počátku 50. let minulého století, kdy v Mariánských Horách vznikl soubor tvořený pěveckým sborem, orchestrem a taneční skupinou, jehož cílem byl rozvoj umělecké tvořivosti mládeže na Ostravsku. Nedostatek vlastních finančních […]
čtěte dále »
Přesně před sto lety došlo v Praze k vyhlášení samostatného Československého státu. Odpoledne 28. října 1918 byla zpráva o vzniku republiky šířena i v Moravské Ostravě. Jak vpadalo samotné vyhlášení republiky na území současného obvodu Ostrava-Jih, nevíme. Máme však několik zápisků o událostech následujících. Vyhlášení republiky v Moravské Ostravě Dne 26. května 1918 proběhla v […]
čtěte dále »
V minulém díle jsme si ukázali věžové domy T06B-BTS – nejčastěji se vyskytující věžáky v Ostravě. V tomto díle na ně navážeme a ukážeme si jejich nižší soukmenovce – řadové domy. Řadový panelový dům je ve své podstatě nejběžnější kategorií paneláků – klasický dům obdélníkového půdorysu s okny na dvě protilehlé strany. Takovéto domy lze stavět do řady […]
čtěte dále »
Zábřežské kino Luna vzniklo na konci 60. let v blízkosti plánované okružní třídy, která měla procházet rozsáhlým sídlištěm nazývaným ve své době jako Jižní město. V Zábřehu se nacházelo do té doby pouze staré kino Lípa, které začalo promítat filmy krátce před 1. světovou válkou. Po 2. světové válce působilo v sídlišti Stalingrad ještě kino Hutník (na dnešní […]
čtěte dále »
Kdy byla v Zábřehu zřízena poprvé farnost, nevíme. Máme však zprávy o tom, že po třicetileté válce nebyla fara obsazena a po dvě století vykonávali bohoslužby a církevní obřady duchovní z moravskoostravského kostela sv. Václava. (O příchodu duchovního Adama Hynka Oskevia do Zábřehu po třicetileté válce se můžete více dozvědět zde.) Samostatnou římskokatolickou duchovní správu v podobě lokálie […]
čtěte dále »
Nejstarší zábřežský hřbitov se rozkládal kolem dřevěného kostela svatého Marka, který bychom hledali v dnešním Mičanově sadu vedle současného kostela Navštívení Panny Marie. Můžeme předpokládat, že nejstarší zábřežský kostel vznikl po roce 1480, kdy byly jednotlivé části Zábřehu sloučeny Mikulášem Pelkou z Hořovic. O existenci zdejšího hřbitova máme nepřímou zmínku v dopise ostravského děkana Adama Hynka Oschevia z […]
čtěte dále »
Roku 1975 bylo rozhodnuto, že se v Ostravě vybuduje moderní víceúčelová hala pro občany Ostravska, která by odpovídala evropským trendům. Hlavním iniciátorem haly byl generální ředitel VŽKG Rudolf Peška, kterému se podařilo získat pro odvážný projekt představitele ministerstva pro technický rozvoj. První závažnou otázkou bylo situování nové stavby. Nakonec byly vybrány parcely v městské části Zábřeh […]
čtěte dále »