Zábřežský zámek

Zábřežský zámek je dnes nejen historickým, ale také společenským a kulturním centrem Starého Zábřehu. Patří mezi nejvyhledávanější místa v Ostravě, konají se zde zajímavé akce. Nechybělo mnoho a tato kulturní památka mohla existovat již jen na dobových fotografiích. Začněme ale příběh od mlhavých začátků.

Stará tvrz

Dvůr v Zábřehu na Závoří je poprvé zmíněn roku 1394, kdy byl ve vlastnictví bratří Hanuše a Mikuláše. Pravděpodobně již tehdy v blízkosti dvora stála dřevěná tvrz. Písemnosti z 16. století píší o svobodném dvoře, který v letech 1587-1668 náležel rodině Šponarů z Blinsdorfu u Hlubčic (dnes část Polska). Po třicetileté válce, roku 1668, prodala Dorota Šponarová zanedbaný zábřežský statek Pavlu Hyklovi, úředníku z Horní Lhoty, a jeho manželce Juditě za 700 zlatých rýnských. Svobodný dvůr v Zábřehu se rozkládal přibližně v prostoru mezi dnešními ulicemi Dolní, Jandovou a Bedrnovou. Tvrz v Zábřehu je poprvé výslovně zmíněna v roce 1529, kdy se zábřežského manství ujal poručník sirotků po Janu Peklovi z Hočovic, vladyka Laclav z Kadaně. S lénem převzal ves Zábřeh s poplužním dvorem a tvrzí. Není jisté, zdali tvrz stála vedle dvora na Závoří, nebo v místech, kde byl později vybudován renesanční zámek, předchůdce dnešní kulturní památky. V 16. století ve vkladu do manských knih se vypočítávají všechny rybníky a rybníčky ležící jihovýchodně od vsi – mezi nimi i rybníček pod starou tvrzí. Tento záznam může o lecčem vypovídat. Poblíž Záhumenního rybníku se zase nacházelo pastviště panského dobytka, zvané ,,Staré dvořisko“. Tolik o staré a tajemstvím opředené zábřežské tvrzi.

Od nové tvrze po renesanční zámek

V roce 1558 byly sloučeny manské statky Petřvaldu s Petřvaldíkem, Košatkou a Zábřehem a Staré Bělé s Výškovicemi pod vládou rodu Petřvaldských. Nejdůležitější postavení ve sceleném panství získal Zábřeh jako jeho sídlo. Noví majitelé pravděpodobně postavili novou tvrz se dvorem, který byl honosnější a pohodlnější než stará tvrz na Závoří.  Z roku 1574 pochází také první zmínka o pivovaru na zdejším dvoře. Stál pravděpodobně na místě dnešního pozůstatku zámeckého parku.

Roku 1590 popsal tvrz jeho další majitel Jan Syrakovský z Pěrkova takto: ,,…tvrz jest dvěma štoky z gruntu země od fundamentu z kamene a cihel, při níž jest věže z kamene pěkně ozdobená, jsouc vystavěná a zděním vyvedená…“ Do dnešní doby nedochovaná věž se nacházela nad vstupní bránou z dnešní ulice U Zámku. Věž je zachycena na mapě, která vznikla roku 1699 při sporu o nový most přes Odru mezi Novou Vsí a Svinovem. Stylizovaně je na mapě zakreslen Zábřeh i se zámkem s věží.

Nové hospodářské sídlo potřebovalo také hospodářské zázemí. U zámku se nacházel pivovar a rozlehlý dvůr se stodolami, čtyřmi chlévy, dvěma maštalemi pro koně a dalšími příslušenstvími. Patřily k němu haltýře (ve středověku malé rybníky, kam se navozily živé ryby a odtud se postupně vylovovaly) s rybami k okamžitému kuchyňskému zpracování a velké ovocné a zeleninové zahrady. Prostranství před zámkem zdobila květinová zahrádka. Na nádvoří byla vyhloubena studna, z níž se jímala kvalitní voda, kterou majitelé zámku považovali za největší přednost: ,,Item v tej tvrzi v zábřežskej jest stálá a jistá voda, totižto studně v placu, pramen jistý vody, kteráž jest velmi švarná a zdravá. Za takovou vodu a pohodlnost v tvrzi, kteréž jest v čas nebezpečnej, čehož Pán Buoh uchovati rač, velmi za potřebné, budouce nemalejm nákladem zspuosobena, to za nejlepší poklad k tej tvrzi se pozuostavuje.“

V roce 1596 byl na místě dřevěné tvrze vystavěn Ctiborem Syrakovským z Pěrkova, nejvyšším písařem markrabství moravského, renesanční zámek. Majitel zámek popisuje s menší věží a bohatým hospodářským zázemím, dvoupatrový, vystavěný z cihel a kamení. Při zámku se nacházel též pivovar. Syrakovského dobu dodnes připomínají křížové hřebínkové klenby v přízemí průčelního křídla. Z roku 1649 se nám zachoval soupis inventáře zámku, ve kterém se hovoří o ,,dvoukřídlé patrové nárožní budově z kamene a cihel, s mansardovou střechou a vikýři, ve středu průčelního křídla s širokým vjezdem.“

Přestavba zámku, ztráta šlechtického charakteru

V 2. polovině 17. století prošel zámek rozsáhlou barokní přestavbou, i nadále si však ponechal charakter prostého venkovského sídla. Vzniklo čtvercové nádvoří, tvořené dvěma patrovými křídly, hospodářským traktem a zídkou oddělující nádvoří od přilehlého parku. Posledním majitelem Zábřehu byl Mikuláš Felix Orlík z Laziska, který byl nedlouho po nabytí majetku obviněn z neoprávněné držby a zábřežské panství mu bylo v roce 1653 se souhlasem olomouckého biskupa odebráno a přičleněno ke kapitulnímu statku Petřvald, jehož součástí zůstalo nepřetržitě až do roku 1848.

Zámek postupně ztrácel charakter šlechtického sídla a stejně jako dvůr byl využíván především k hospodářským účelům. Po roce 1784, v souvislosti s povýšením filiálního kostela Navštívení Panny Marie na lokální, poskytla olomoucká kapitula v jižním křídle vrchnostenského zámku obydlí a místnosti k úřadování duchovního správce. Latinský nápis na nedochované kamenné desce při vstupu na faru připomínal, že farské  bylo postaveno za ,,požehnané a slavné vlády“ císaře Josefa II. Dnes je na místě fary vjezd do zámeckého dvora. V roce 1786 byl do Zábřehu povolán fulnecký stavitel Václav Talherr, který v rámci úprav do přízemí zámku umístil kuchyň, vyhloubil nový sklep, v levém křídle zámku zařídil kaplanství, k hospodářské budově přistavěl ovčín. Zámek fungoval také jako pivovar. V polovině 19. století zámek stále sloužil potřebám olomoucké kapituly – sídlila zde správa kapitulního dvora a bydleli zde jeho zaměstnanci. V roce 1862 v zámku nájemce zábřežského dvora, Josef Stonavský, zřídil lihovar. O třicet let později dostal objekt novou šindelovou střechu.

Zámek na pohlednici z roku 1925. Soukromý archiv autora.

Zámek na pohlednici z roku 1925. Soukromý archiv autora.

Zámek na pokraji demolice a jeho záchrana

Do roku 1908 sídlila v zámku fara, jež se poté přestěhovala do budovy bývalé obecné školy na Závoří. Po vzniku Československa a po pozemkové reformě z roku 1919 byly prostory bývalého šlechtického sídla adaptovány na byty a pozemky byly rozparcelovány. Ze sčítacího operátu z roku 1921 můžeme vyčíst, že zámek poskytoval 50 lidem příbytek v 10 domácnostech. Bytovým účelům sloužila stavba ještě v 60. letech 20. století. V roce 1972 památková péče navrhla využití zámku pro kulturní účely. Místní orgány jej však chtěly využívat pro potřeby n. p. Bytostav. Vznikl spor o zámek. Obec neměla peníze na opravy a údržbu chátrajícího objektu a požádala památkovou péči o demolici. Zámek nakonec připadl n. p. Bytostav, který v něm zřídil středisko mechanizace. Následné zásahy Bytostavu budovu poškodily – v objektu byly sklady, šatny a umývárny pro dělníky pracující na výstavbě okolního sídliště. Při neoprávněném rozebírání krovu došlo k narušení a částečnému zřícení obvodového zdiva zámku. Stékající vodou byl pak zničen cenný vstupní portál.

Zámek na snímku po předposlední rekonstrukci, konec 70. let. Foto: soukromý archiv Karel Wojnar.

Zámek na snímku po předposlední rekonstrukci, konec 70. let. Foto: soukromý archiv Karel Wojnar.

V roce 2005 koupil zámek Petr Hradil a Erich Bergmann, kteří v letech 2005-2007 provedli rekonstrukci chátrajícího objektu, čímž tuto významnou kulturní památku zachránili a zpřístupnili veřejnosti. Ministerstvo kultury na podnět současných majitelů vrátilo zámek na seznam kulturních památek 25. února 2005. V budově se dnes nachází restaurace, pivovar, pivní lázně, vinný sklep a hotelové pokoje.

Jak je výše popsáno, příběh zábřežského zámku skončil, na rozdíl od mnohých jiných ostravských sídel, šťastně. Zámek se tak stal po letech významným kulturním centrem nejen Zábřehu, ale i Ostravy vůbec.

Petr Přendík

Každoročně se na zámku konají Svatováclavské slavnosti. Foto: PP, září 2015.

Každoročně se na zámku konají Svatováclavské slavnosti. Foto: PP, září 2015.

Pohled do zámecké restaurace. Foto: PP, srpen 2015.

Pohled do zámecké restaurace. Foto: PP, srpen 2015.

Jedna ze zámeckých chodeb. Foto: PP, srpen 2015.

Jedna ze zámeckých chodeb. Foto: PP, srpen 2015.

Jeden ze zámeckých pokojů. Foto: PP, srpen 2015.

Jeden ze zámeckých pokojů. Foto: PP, srpen 2015.

V zámku se opět vaří pivo. Vaření piva zde má dlouhou tradici. Foto: PP, srpen 2015.

V zámku se opět vaří pivo. Vaření piva zde má dlouhou tradici. Foto: PP, srpen 2015.

Vchod do sklepení, kde se nachází pivní lázně. Foto: PP, srpen 2015.

Vchod do sklepení, kde se nachází pivní lázně. Foto: PP, srpen 2015.

Zdroje:

Kronika obce Zábřehu nad Odrou

BARCUCH, Antonín – ROHLOVÁ, Eva: Místopis starého Zábřehu nad Odrou a Hulvák (pokračování). In Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, 25. Ostrava 2011, s. 302.

BARCUCH, Antonín – ROHLOVÁ, Eva: Místopis starého Zábřehu nad Odrou a Hulvák. In Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, 24. Ostrava 2009, s. 385-387.

HRADILOVÁ, Daniela. Zámek Zábřeh. Ostrava, 2014.

 

Sdílejte nás naShare on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter

One thought on “Zábřežský zámek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *