Zábřežské školy do závěru 19. století.

Vyučování dětí má v Zábřehu již několikasetletou tradici. Již roku 1642 stál nedaleko dnešního kostela v Zábřehu dřevěný domek, který sloužil pro výuku dětí. Mohlo se jednat o bratrský dům, který si v polovině 16. století postavili vlastním nákladem čeští bratři.

Dalším známým místem, kde probíhalo vyučování, byl dům, který se nacházel uprostřed původní vesnice. Dnes bychom jej hledali uprostřed křižovatky před Husovým sborem. Dům vlastnil vysloužilý voják Josef Poruba. Učil zde v letech 1797-1801 žáky číst, psát a počítat. Roku 1801 byla vystavěna nedaleko Porubova domu nová přízemní školní budova na náklady olomoucké kapituly, tehdejší zábřežské vrchnosti. Sestávala z učebny a bytu pro učitele. Dnes stavba, v pozměněné podobě, na ulici Závoří slouží jako sídlo Bratrské jednoty baptistů. I v této škole pokračoval s vyučováním Josef Poruba a to až do konce roku 1838. Na svého učitele Porubu vzpomínal Petr Vichnar, narozený roku 1800, následovně: ,,Chodil jsem do školy v Zábřehu, kdež nás vyučoval Josef Poruba, vysloužilý voják. Měli jsme ho chlapci velmi rádi, protože nám o svých válečných příhodách z válečného tažení mnoho zajímavých věcí o Itálii a o vojančině vypravoval. Vedl nás k tomu, bychom jedli hodně masa, abychom urostli v silné muže a takt stali se vojáky, které císař pán potřebuje, a že jako vojáci shlédneme kus světa, kdežto jinak bychom zůstali vždy jen doma. Učil nás hlavně čísti, psáti a počítati. Že byl tehda papír drahý, přišel Poruba na zvláštní nápad. Přikázal žákům, aby si udělali ze dřeva mělké, dle nynější míry asi 2 cm vysoké, 30 cm dlouhé a 20 cm široké truhlíčky. Žáci naplnili svůj truhliček jemným bílým pískem z Odry, písek navlažili vodou, aby se nesesypával, povrch srovnali pravítkem a dle předpisu psali do písku kolkem. Když předpis byl napsán a učiteli ukázán, byl písek opět pravítkem srovnán a psalo se znova. Později, až jsme byli dovednější, psali jsme na papíře. Písně zpívali jsme ponejvíce ze zpěvníku písní duchovních a příležitostných, složených od kněze Tomáše Fryčaje a vydaných v Brně; první vydání z roku 1788, druhé z roku 1801.“ Nástupcem Josefa Poruby se stal Ignác Blecha, který na škole působil od roku 1833 jako pomocník a od roku 1834 coby prozatímní učitel. Stav školní budovy se neustále zhoršoval a její stísněné prostory neodpovídaly potřebám výuky stále rostoucímu počtu žáků. V roce 1870 byla budova prodána 29 zábřežským občanům, kteří budovu přestavěli na jednopatrový novobarokní hostinec. Jeho vzhled se nám zachoval dodnes bez podstatných exteriérových zásahů. V prvním patře se nacházel taneční sál. Vlastnil je Němec židovského původu, jakýsi Herlinger. V domě zřídil také obchod smíšeným zbožím. Od roku 1909 do roku 1924 sloužila budova jako zábřežská radnice. Z této doby patrně také pocházely obecní znaky ve štítech budovy, které v 90. letech 20. století při rekonstrukci nahradily kříže. Budova byla před poslední rekonstrukcí určena k demolici.

Obecní radnice Zábřehu, v průčelí znak obce. Před novobarokní přestavbou na počátku 70. let 19. století složila budova jako zábřežská obecná škola; pohlednice okolo 1910. Foto: soukromý archiv autora.

Obecní radnice Zábřehu, v průčelí znak obce. Před novobarokní přestavbou na počátku 70. let 19. století složila budova jako zábřežská obecná škola; pohlednice okolo 1910. Foto: soukromý archiv autora.

V roce 1870 byla vystavěna za kostelem Navštívení Panny Marie nová jednopatrová školní budova. Dnes ji najdeme na ulici Závoří č. o. 24. Škola měla být dle původního plánu vystavěna tak, aby připomínala novogotický palác a stala se dominantou obce. Z těchto plánů však sešlo. Slavnostní svěcení nové obecné školy proběhlo 19. března 1871. Již o 20 let později, ve školním roce 1891/1892, navštěvovalo I. třídu 176 (!) dětí a muselo být zavedeno polodenní vyučování. Obec se tak rozhodla pro výstavbu nové školní budovy na nároží dnešních ulic Ruská a Dolní. Stalo se tak roku 1894. Budova z roku 1871 byla po přestěhování školy do nové budovy adaptována na učitelské byty. Roku 1908 objekt zakoupila olomoucká kapitula a přestěhovala do ní faru, která dříve sídlila v zámku. V roce 1961 byla fara zrušena a budova předělána pro potřeby lidové školy umění. V 90. letech minulého století byl objekt ve značně zchátralém stavu, bez střechy, propadaly se podlahy mezi patry, do budovy zatékalo. Před několika lety naštěstí budova prošla nákladnou rekonstrukcí a je zachována i pro příští generace.

Obecná škola na ulici Závoří. Snímek z doby, kdy budova sloužila již jako fara (po 1908); pohlednice okolo 1920. Foto: soukromý archiv autora.

Obecná škola na ulici Závoří. Snímek z doby, kdy budova sloužila již jako fara (po 1908); pohlednice okolo 1920. Foto: soukromý archiv autora.

Budova bývalé obecné školy na ulici Závoří dnes. Foto: PP, září 2015.

Budova bývalé obecné školy na ulici Závoří dnes. Foto: PP, září 2015.

Zánikem obecné školy na ulici Závoří se dostáváme do závěru 19. století – dalším školám jsou věnovány samostatné články.

Petr Přendík

Zdroje:

BARCUCH, Antonín – ROHLOVÁ, Eva: Místopis starého Zábřehu nad Odrou a Hulvák. In Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, 24. Ostrava 2009, s. 389-392.

Kronika obce Zábřeh nad Odrou.

Sdílejte nás naShare on Facebook47Share on Google+0Tweet about this on Twitter

One thought on “Zábřežské školy do závěru 19. století.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *