Z počátků Jižního města – 1. část

Rozvoj hutnictví a uhelného průmyslu po druhé světové válce vytvořil z Ostravska jeden z pilířů československé ekonomiky. Příslib práce přilákal mnoho nových obyvatel, pro které se Ostrava stala brzy druhým domovem. Jedním z palčivých problémů rostoucí městské aglomerace se tak stala bytová otázka.

Maketa věžového domu určeného pro využití v Jižním městě

Maketa věžového domu určeného pro využití v Jižním městě

Poválečná výstavba

První ucelená zástavba domů městského typu byla vystavěna v našem obvodu ještě před druhou světovou válkou v Jubilejní kolonii v Hrabůvce z iniciativy Vítkovických železáren. V okolí kolonie se po válce začala rozšiřovat živelná zástavba typických dvouletkových domů bez hlubšího urbanistického záměru, jejichž protiklad tvořila od roku 1947 výstavba Vzorného sídliště Bělský les (později Stalingrad) v Zábřehu v okolí dnešního náměstí SNP. Tempo výstavby nových bytových domů ale stále zaostávalo za smělými plány prognostiků, kteří na počátku 60. let předpokládali, že v roce 1980 bude v Ostravě žít již více než 400 000 obyvatel.

Plán rozvoje Ostravy

Na počátku 60. let byl proto vypracován plán rozvoje města Ostravy, který rozčlenil budoucí bytovou výstavbu ve městě do čtyř sektorů. Severní sektor zahrnoval výstavbu v okolí Moravské Ostravy a Mariánských hor, východní sektor pak zástavbu oblasti Slezské Ostravy. Prostor za řekou Odrou, kde po válce vznikalo sídliště Poruba (dobově nazývaná Novou Ostravou), spadal do západního sektoru. Nejrozsáhlejší výstavba měla být směřována do jižního sektoru, jehož konečná kapacita měla činit až 250 000 obyvatel a měl se tak stát největším nově budovaným sídlištěm v Československu.

Proč Jižní město

Pro výstavbu jižního sektoru byla vybrána oblast na okraji Ostravy v prostoru bývalého letiště v Hrabůvce a
přilehlých obcí Zábřeh, Výškovice, Hrabová, Stará a Nová Bělá. Místo bylo pro novou výstavbu vhodné z několika důvodů. Geologický průzkum potvrdil, že pod plánovaným sídlištěm se nenachází těžitelné zásoby uhlí. Další nespornou výhodou bylo, že při převládajícím jihozápadním směru větrů nebyla lokalita ovlivňována znečištěním tak, jako jiná místa v Ostravě. Vybudování nového sídliště na jihu města mělo svůj význam také v tom, že mělo poskytovat rychlou dopravu pracovníků k nově otevíranému důlnímu poli v prostoru Paskova a Staříče a také k dalším průmyslovým podnikům, především Vítkovickým železárnám a Nové huti.

Velká soutěž

Maketa části Jižního města v okolí ulice Dr. Martínka z pol. 60. let

Maketa části Jižního města v okolí ulice Dr. Martínka z pol. 60. let

Urbanistická příprava výstavby Jižního města si vyžádala mimořádné úsilí, protože českoslovenští architekti neměli doposud s projektem obdobného rozsahu zkušenosti. V letech 1962-63 proběhla urbanistická soutěž, která přinesla 12 odlišných řešení nového sídliště, z nichž však žádné v soutěži nezvítězilo. Konečný návrh určený k realizaci nakonec vznikl spojením nejlépe hodnocených myšlenek vybraných z jednotlivých řešení. Pomyslným středem celého Jižního města se měl stát Bělský les, který měl sloužit jako místo odpočinku obyvatel sídliště. Důraz byl kladen také na využití městské zeleně a komunikační síť, která měla propojit Jižní město s průmyslovými podniky, vytvořit kolem Bělského lesa okružní třídu a zároveň nabídnout dobrou dostupnost rekreačních oblastí Beskyd a oderské nivy. Obytná zástavba pak byla podle návrhu rozčleněna do několika obvodů, které byly situovány především do prostoru mezi Plzeňskou a Místeckou ulicí a část také do blízkosti obce Výškovice. Výstavba Jižního města byla zahájena v polovině 60. let, kdy se stavbaři pustili do výstavby prvních obvodů pojmenovaných Letiště III, IV a Výškovice. O jejich vzniku se ale více rozepíšeme v některém z dalších povídání o historii našeho obvodu.

(pokračování příště)

Tomáš Majliš

Sdílejte nás naShare on Facebook25Share on Google+0Tweet about this on Twitter

One thought on “Z počátků Jižního města – 1. část

  1. Ty makety si pamatuju. Z papíru i sádry. Mamka dělala na stavoprojektu a lecky jsem si jako malý vysloužil domů nějaký ten starý domeček. Téhda dělali Porubu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *