Unikátní nálezy z báně zábřežského kostela Navštívení Panny Marie (1)

V rámci rekonstrukce věže starého kostela Navštívení Panny Marie stojícího u zábřežského zámku byla po 90 letech opětovně otevřena báň, která ve svém nitru skrývala malou plechovou zaletovanou krabičku s letopočtem 1930. Schránka byla otevřena 5. března 2020 za účasti zástupců zábřežské farnosti. Dokumenty si vzal do rukou přizvaný kronikář městského obvodu Ostrava-Jih Petr Lexa Přendík, který z krabice postupně vytáhl tři papírové dokumenty, několik mincí a jednu bankovku. V první části našeho pětidílného povídání si všeobecně přiblížíme nálezy.

,,Při bližším ohledání jsme zjistili, že před námi leží unikátní listy, které nám přináší informace o dění okolo kostela i Zábřehu od počátku 19. století. Nejzajímavější je opis původní listiny z roku 1814, která byla do báně vložena jako kopie v roce 1860. Společně se zápisem zde byly tři roky po dostavbě kostela uloženy také tři mince. Nejstarší mincí byl půlkrejcar z roku 1782. Zajímavý je bezesporu nález bankocetle z roku 1806, která je však v bídném stavu. Z německy psaného opisu se dozvídáme, že kostel byl postaven ve válečných letech 1808–1811, čímž bylo vyvráceno tradované tvrzení, že se stavbou kostela se započalo již roku 1806. Bohužel zde schází informace o starém dřevěném kostele, který byl před výstavbou nového chrámu zbourán,“ sdělil kronikář městského obvodu Ostrava-Jih. Nechybí ani zápis jmen osob přítomných uložení pamětního zápisu, např. Johanna Herberta, tehdejšího duchovního správce zábřežské kaplanky. Z přeložených listin se dovídáme, že již v roce 1816 do kostelní věže udeřil blesk, kvůli čemuž musela být báň snesena a znovu osazena s doplňující poznámkou.

Zábřežský kostel Navštívení Panny Marie na snímku z roku 1901. Původně byly listiny nalezené v báni hlavní věže uloženy do malé věžičky nad chrámovou lodí. (Foto Ostravské muzeum.)
Zábřežský kostel Navštívení Panny Marie na snímku z roku 1901. Původně byly listiny nalezené v báni hlavní věže uloženy do malé věžičky nad chrámovou lodí. (Foto Ostravské muzeum.)

Na text z roku 1814 s doplňkem z roku 1816 navazuje zápis z roku 1860, kdy proběhla oprava makovice. Německy psaný text nás informuje o nově provedené střeše, opravě zdivu a instalaci nových dveří do sakristie. Tyto opravy byly provedeny podle plánů novojičínského stavitele Ignáce Klosse. V rámci rekonstrukcí byla na věžičku sanktusníku osazena nová makovice, do níž byl za přítomnosti tehdejšího zábřežského starosty Valentina Folty vložen pamětní zápis a několik platných mincí. Samotný zápis provedl tehdejší učitel zábřežské obecní školy František Peichl.

Další, nyní česky psanou listinou, je zápis z 1. října 1888, který provedl zábřežský starosta František Hrabovský. Text popisuje opravu kostela, výměnu šindelové krytiny a pokrytí věže zinkovým plechem. Hrabovský na několika řádcích vzpomíná na významné události 80. let 19. století, které měly dopad na Zábřeh nad Odrou a okolí: zmiňuje tisíciletou povodeň ze srpna 1880, pád řetězového mostu přes Ostravici v roce 1886 či zastřelení čtyř osob Antonínem Šimákem v Zábřehu-Hulvákách v květnu 1887. Zajímavou informací je zpráva o zřízení ,,silnice přímo k Vítkovicím“ v roce 1884 – jedná se o dnešní Ruskou ulici, o níž zábřežský starosta předpokládal, že bude brzy obestavěna domy. A měl pravdu. ,,Hrabovský upozornil také na nevyhovující starý zábřežský hřbitov. Právě v roce 1888, z něhož listina pochází, byl založen hřbitov současný,“ doplnil Přendík. K zápisům byly opětovně připojeny dobové mince.

Plechová krabička z roku 1930, v níž byly uschovány listiny a mince.
Plechová krabička z roku 1930, v níž byly uschovány listiny a mince.

Nejmladší text pak pochází z roku 1930. Napsal jej zábřežský farář František Lepařík v časech opětovné rekonstrukce zábřežského chrámu. Farář upozornil na představitele Velké Ostravy, starostu Jana Prokeše, vyčíslil náklady na opravu kostela a popsal duchovenstvo působící v Zábřehu. Neopomněl přiložit československé mince z konce 20. let: desetikorunu, pětikorunu, korunu a dále 50, 20, 10 a 5 haléře.

Co bude s materiály dále? Projdou restaurací a konzervací v Archivu města Ostravy a budou navráceny na své původní místo s nově přidanými dokumenty. Kdy budou asi objeveny?

Seznam nalezených mincí:

  • půlkrejcar z roku 1782
  • 1 krejcar z roku 1800
  • tříkrejcar z roku 1801
  • 1 krejcar z roku 1816
  • tříkrejcar z roku 1830
  • šestikrejcar z roku 1849
  • čtvrtkrejcar z roku 1851
  • půlkrejcar z roku 1851
  • 1 krejcar z roku 1851
  • 1 krejcar z roku 1860
  • čtyřkrejcar z roku 1861
  • půlkrejcar z roku 1877
  • 2 haléře z roku 1897
  • 1 haléř z roku 1900
  • československá stříbrná 10 koruna z roku 1928
  • československá stříbrná 5 koruna z roku 1929
  • československá niklová 1 koruna z roku 1929
  • československý niklový 50 haléř z roku 1927
  • československý niklový 20 haléř z roku 1929
  • československý bronzový 10 haléř z roku 1930 (tři kusy)
  • československý bronzový 5 haléř z roku 1925

(Pokračování.)

Petr Lexa Přendík

Sdílejte nás naShare on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *