Rudná ulice: spojnice mezi východem a západem Ostravy

Po 2. světové válce vznikala na území Ostravy nová sídliště, která vyrostla na původním okraji městského území, stranou historických komunikací. Historicky zásadní význam měla pro Ostravu silnice spojující Těšín s Opavou (dnes Opavská – 28. října). Spíše národohospodářsky důležitá byla silnice spojující Ostravu s Místkem a s Pobeskydím. Její význam vzrostl ve 30. letech 19. století, tedy po […]

čtěte dále »

Vzorné sídliště Zábřeh – Bělský les aneb: Stalingrad

Poválečná bytová situace v Ostravě nebyla zdaleka příznivá. Příchod nových obyvatel, nevyhovující bydlení ve starých koloniích i válečné škody – to jsou tři hlavní faktory, které žádaly urychlené řešení bytové otázky města. Po skončení 2. světové války podnítilo ministerstvo financí s ministerstvem sociální péče a za pomocí UNRRA vznik Spolku pro výstavbu vzorného sídliště v Ostravě (1946), jehož […]

čtěte dále »

Atanaska Panajotová: zelinářka s půlstoletou zkušeností

22. srpna 2017 jsem se vydal do ulic starého Zábřehu, kde od 70. let žije paní Atanaska Panajotová. Vzpomínám si na ni z dětství, kdy prodávala zeleninu na tržišti na náměstí SNP. Našemu rozhovoru byla přítomna dcera paní Panajotové, Sněžana, která napomáhala komunikaci, neboť paní Atanaska si udržela i přes dlouholetý pobyt v Česku svou rodnou […]

čtěte dále »

Syrakovští z Pěrkova: držitelé (nejen) vsi Zábřehu, II. část: Jan Syrakovský

Tento článek navazuje na dříve uveřejněný článek, který se zabýval příchodem a působením rodu Syrakovských na území mezi Odrou a Ostravicí.  Já, Jan Sirakowský z Pierkowa, deržitel wsi Zábřehu nad řekú Odrú Jan Syrakovský mladší z Pěrkova, jeden ze synů Ctibora Syrakovského, se narodil okolo roku 1585.  Od roku 1606 držel Zábřeh nad Odrou. Téhož roku […]

čtěte dále »

Syrakovští z Pěrkova: držitelé (nejen) vsi Zábřehu, I. část

Na úvod se zaměřme na rod Syrakovských – kdo vůbec byli? Začněme nezvykle rodovým erbem: Syrakovští užívali v rodovém erbu nejpozději od 16. století stříbrnou vrchní polovinu střely v červeném štítu. Tato střela byla zakončena dole polovinou stříbrného prstenu. Nad červeno-stříbrnými přikrývadly vyrůstají jako klenot ze zlaté koruny dvě lidské vztyčené paže v červených rukávech, které drží zlatý […]

čtěte dále »

Dagmar Šuranyi: mé dětství mezi statky na Horymírově ulici

Jarního 12. června 2017 zavzpomínala s kronikářem obvodu Dagmar Šuranyi na své dětství, které trávila na zahradě u své babičky Žofie Šmakovičové ve starém Zábřehu. Ústředním tématem našeho rozhovoru se stala stará Horymírova ulice. Horymírova ulice – jak vypadala před 40 lety bráno od ulice Písečné? Horymírova ulice vedla kdysi trochu jinak. Od Písečné po roh […]

čtěte dále »

Vzpomínky Dany Gurecké na Vzorné sídliště Zábřeh – Bělský les

Pošmourného 29. listopadu 2016 jsem se vypravil k paní Daně Gurecké, která již několik desítek let bydlí na ulici Kpt. Vajdy. V našem rozhovoru jsme se zaměřili na minulost Vzorného sídliště Zábřeh – Bělský les, které bylo roku 1950 přejmenováno na sídliště Stalingrad a v roce 1962 na Zábřeh-sídliště. Paní Dano, jste rodilou Ostravankou? Ano, jsem skutečný Ostravák, […]

čtěte dále »

Co prozradila Pamětní kniha o počasí v Zábřehu v letech 1869-1883?

Díky zápisům v Pamětní knize zábřežského faráře Josefa Bilčíka máme celkem detailní přehled o základních meteorologických datech ze Zábřehu, zejména pro 70. léta 19. století. Na jednotlivých zápisech můžeme poukázat na to, že počasí bylo i kdysi stejně rozmarné. Následky větrů, srážek a povodní však dosahovaly vážnějších důsledků, než je tomu dnes. Rok 1869 byl spíše […]

čtěte dále »

Zábřeh – původ pojmenování a dějiny do roku 1480

Pojmenování Zábřeh vzniklo spojením předložky za a podstatného jména břeh, přičemž druhá část slova není skloňována. Tento typ jmen je znám i z toponymie jiných slovanských jazyků (Podobora, Podbaba). Název Zábřeh odpovídal situování obce: ležel za tzv. vysokým břehem Odry (proti nižším břehům u Studénky). Poloha za vysokým břehem chránila osadu od záplavového území řeky. V průběhu času […]

čtěte dále »

Elektrifikace a zřízení elektrického pouličního osvětlení v Zábřehu n. O.

Vývoj pouličního osvětlení na území Zábřehu má dvě etapy – první souvisela se zaváděním plynových lamp, druhá s elektrifikací obce a s rozvojem elektrického osvětlení. Plynové lampy osvětlovaly zábřežské ulice po několik desetiletí současně s lampami elektrickými. Až s vypuknutím 2. světové války bylo plynové osvětlení zrušeno. Počátky elektrifikace Již z 25. srpna 1905 máme dochovaný opis, který popisuje […]

čtěte dále »