Panelové domy G57

Naše bytové domy: Paneláky typu G57

V prvním díle nového seriálu o bytových domech v našem obvodě si ukážeme ty úplně nejstarší panelové domy, jaké na jeho území najdeme – typ G57. Jsou to paneláky nejstarší, ale i před nimi probíhala v jižním obvodě bytová výstavba, které se budeme samozřejmě také v dalších dílech věnovat.

čtěte dále »

Jak a kdy byla založena ves Hrabůvka?

Prostor moravského klínu mezi Odrou a Ostravicí připadl neznámo kdy olomouckému biskupství. V závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku je již prostor mezi soutokem dvou řek sahající až po Hrabovou a Rosenowe označen jako výlučný majetek biskupství. Je proto pravděpodobné, že toto území získal v průběhu svého episkopátu již olomoucký biskup Robert (1201–1240), který se díky podpoře […]

čtěte dále »

Anna Vycudilíková: ševcová celým životem

Při svých cestách Hrabůvkou často potkávám starší paní, která vždy ráno a večer venčí svého psa. Až nedávno mi to nedalo a oslovil jsem ji. Skutečně – je to ona žena, která před lety provozovala se svým manželem opravnu obuvi na Edisonově ulici. Slovo dalo slovo a parného 31. července 2017 jsem paní Annu Vycudilíkovou […]

čtěte dále »

Kino Edison – srovnávací fotografie

V roce 1929 bylo poblíž křižovatky dnešních ulic U Haldy a Závodní postaveno první kino v Hrabůvce, do té doby mohli obyvatelé navštěvovat pouze kina v Zábřehu či ve Vítkovicích. Ve 30. a 40. letech bylo kino Edison oblíbeným kulturním střediskem občanů Hrabůvky, v 50. letech však jeho popularita začala upadat. Konečnou ránu Edisonu zasadilo […]

čtěte dále »

Obecní hřbitov v Hrabůvce: nevěčná zahrada věčnosti

Obecní hřbitov v Hrabůvce vznikl na počátku 20. století a nepřečkal více než tři čtvrtiny století. Pomalu se vytrácí paměť místa ,,věčné zahrady“, jež věčná nebyla. Původně místo odpočinku, dnes plocha bývalého hřbitova slouží k relaxaci živých. Zaniklý hřbitov bychom v současnosti našli na místě parku u nároží ulic Adamusovy a Klegovy. První písemnou zmínku o Hrabůvce […]

čtěte dále »

Elektrifikace Hrabůvky od roku 1912 do 2. světové války

Elektrický proud – komodita, bez níž si neumíme náš současný svět představit. Na elektrické energii jsme stále více a více závislí. Dnes si již neumíme představit, že bychom neměli v domech zásuvky. Elektrifikace Hrabůvky proběhla před více než jedním stoletím. Zpočátku se v obci elektrická energie uplatnila zejména v osvětlení a k pohonu elektromotorů. S úvahami o elektrickém osvětlení se […]

čtěte dále »

Hrabůvecká halda – od skládky k rekultivaci

Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT) používalo pro uskladnění odpadového materiálu při výrobě železa haldu u Ostravice v blízkosti vysokých pecí. Když již halda nepostačovala objemu vysokopecní strusky, založilo si VHHT novou haldu kolem dnes již zaniklé Truskové ulice. Tato halda musela ustoupit rozšiřujícím se skladům rudy, a proto byla halda přemístěna k vítkovickým jatkám. Halda sloužila […]

čtěte dále »

Řeka Odra a území Ostravy-Jihu

Dostupnost vody byla odpradávna důležitou potřebou pro lidskou existenci. První osady vznikaly v blízkosti řek a i dnes můžeme říct, že jsme na přírodní vodě závislí. Obzvláště v těchto suchých letech si uvědomujeme, jak je voda potřebná. Území městského obvodu Ostrava-Jih je částečně ohraničeno dvěma řekami – Odrou na straně západní a Ostravicí na východě. V minulosti však […]

čtěte dále »

Nehody na dráze Vítkovice – Hrabová v letech 1934-1942

29. března 1934 proběhlo slavnostní zahájení jízd tramvají z Vítkovic do Hrabové, tentokrát pod elektrickou trakcí. Rychlost tramvají se po elektrifikaci dráhy zvýšila z 30 na 40 km/h. Zvýšil se také počet nehod, soudíme-li dle dochovaných archivních protokolů. Úkolem tohoto článku bude postupné zmapování nehod na zmíněné dráze od její elektrifikace po rok 1942. Srážky […]

čtěte dále »

Nehody na parní tramvajové dráze Vítkovice – Hrabová v letech 1930-1934

V roce 1928 byl položen základní kámen nové parní dráhy, která spojila Vítkovice s Jubilejní kolonií a Hrabovou. Pro stavbu byla využita koncese JUDr. Edmunda Palkovského, který vlastnil oprávnění pro stavbu místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk. Koncesionář počítal s nahrazením parního provozu elektrickým proudem. Dráha byla ale nakonec vystavěna Vítkovickým horním a hutním těžířstvem (VHHT). Osobní doprava […]

čtěte dále »