Panelové domy G57

Naše bytové domy: Paneláky typu G57

V prvním díle nového seriálu o bytových domech v našem obvodě si ukážeme ty úplně nejstarší panelové domy, jaké na jeho území najdeme – typ G57. Jsou to paneláky nejstarší, ale i před nimi probíhala v jižním obvodě bytová výstavba, které se budeme samozřejmě také v dalších dílech věnovat.

čtěte dále »

K historii zábřežské rybniční sítě

Nejstarší rybníky na území Zábřehu vznikly ještě ve středověku. Předpokládáme, že k rozmachu zábřežské rybniční sítě došlo někdy po roce 1500, kdy vrcholil v českých zemích rozmach zakládání rybníků díky objevení třístupňové metody chovu ryb. Zábřežské rybníky, zaujímající mnohdy plochu mnoha desítek hektarů, zanikly na přelomu 18. a 19. století. Nejstarší zmínka o zábřežských rybnících Nejstarší zmínka […]

čtěte dále »

Josef Chalupník, otec Zábřehu-Družstva

Josef Chalupník se narodil 9. května 1884 ve východních Čechách v Proseči nedaleko Chrudimi. Dětství neměl lehké, vyrůstal jako nemanželské dítě v péči své matky, služky v Proseči. Vyučil se slévačem a pracoval poté ve slévárnách ve Vysokém Mýtě a ve Vídni. Získal jen základní vzdělání, ale byl pilným samoukem a četbou se mu podařilo vzdělávací deficit vyrovnat. […]

čtěte dále »

Posloupnost zábřežských duchovních správců 1784–1874 a osobnost P. Josefa Bilčíka

Kdy byla v Zábřehu zřízena poprvé farnost, nevíme. Máme však zprávy o tom, že po třicetileté válce nebyla fara obsazena a po dvě století vykonávali bohoslužby a církevní obřady duchovní z moravskoostravského kostela sv. Václava. (O příchodu duchovního Adama Hynka Oskevia do Zábřehu po třicetileté válce se můžete více dozvědět zde.) Samostatnou římskokatolickou duchovní správu v podobě lokálie […]

čtěte dále »

Popsal Gregor Wolny v roce 1835 Zábřeh správně?

Gregor Thomas Joseph Wolny (20. prosince 1793, Příbor – 3. května 1871, Rajhrad) byl benediktem, historikem, spisovatelem a zároveň středoškolským učitelem. V roce 1819 byl jmenován profesorem filologie a historie na lyceu v Brně. Ve svých dílech se věnoval historii a místopisu (historické topografii). Jeho největšími díly jsou Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert/Markrabství […]

čtěte dále »

Když zábřežští dali roku 1910 jména prvním ulicím

Zábřeh nad Odrou zaznamenal v průběhu druhé poloviny 19. století značný nárůst počtu obyvatel. Na území obce se také začal rozvíjet průmysl, jehož hlavním impulzem bylo zřízení vlečné železniční dráhy Svinov – Vítkovice v roce 1887. Již o rok dříve vznikla na katastru Zábřehu továrna na lepenku firmy Posnansky – Strelitz, ve stejném roce zahájila činnost také […]

čtěte dále »

O varhanách a varhanících v zábřežském kostele Navštívení Panny Marie

O zábřežském nebeském nástroji nemáme mnoho zpráv. Již snad po výstavbě kostela v roce 1811 byl chrám opatřen varhanami. Z poloviny 70. let 19. století se nám dochoval záznam prvního zábřežského faráře Josefa Bilčíka o tom, že v roce 1843 byl kůr kostela osazen novými varhanami v hodnotě 240 zl.  Máme tak nepřímo doloženy varhany starší. Mladší záznamy hovoří […]

čtěte dále »

Naše bytové domy – obecný úvod

V typizovaných domech, postavených od konce 40. let do poloviny 90. let, bydlí naprostá většina z nás, víme ale o svých, převážně panelových, domech něco více? Vězte, že i panelové domy mají zajímavou historii. V jižním obvodu najdeme například panelové domy původem ze Zlína, věžové domy inspirované švédskými soukmenovci nebo paneláky vyvinuté speciálně pro poddolované území – navržené […]

čtěte dále »

Židovská komunita a modlitebna v Zábřehu nad Odrou

Moravská Ostrava, potažmo její okolí, náležela k oblastem, které ve středověku neměly žádné souvislejší židovské osídlení. Před obdobím josefínských reforem se zde objevuje jen několik náhodně se vyskytnuvších židů. Reformy Josefa II. neznamenaly plné zrovnoprávnění židovského obyvatelstva, ale položily k němu předpoklady, které se v průběhu 19. století dále rozšiřovaly s pomocí dalších zákonů a nařízení. Židé však v okolí […]

čtěte dále »

Osobnosti minulosti: Ladislav Šaman (1873–1924)

Ladislav Šaman se narodil 5. září 1873 v Knížkovicích u Zdic v Čechách. Po vychození školy se vyučil slévačem a následně byl zaměstnán v huti v blízkosti Berouna. Zde se zapojil do sociálního hnutí a zařadil se mezi nejčilejší pracovníky v kovodělnické organizaci i v politickém hnutí v rámci Československé sociální demokracie. V roce 1903 Ladislav Šaman přišel na Ostravsko a stal se […]

čtěte dále »