Když zábřežští dali roku 1910 jména prvním ulicím

Zábřeh nad Odrou zaznamenal v průběhu druhé poloviny 19. století značný nárůst počtu obyvatel. Na území obce se také začal rozvíjet průmysl, jehož hlavním impulzem bylo zřízení vlečné železniční dráhy Svinov – Vítkovice v roce 1887. Již o rok dříve vznikla na katastru Zábřehu továrna na lepenku firmy Posnansky – Strelitz, ve stejném roce zahájila činnost také […]

čtěte dále »

O varhanách a varhanících v zábřežském kostele Navštívení Panny Marie

O zábřežském nebeském nástroji nemáme mnoho zpráv. Již snad po výstavbě kostela v roce 1811 byl chrám opatřen varhanami. Z poloviny 70. let 19. století se nám dochoval záznam prvního zábřežského faráře Josefa Bilčíka o tom, že v roce 1843 byl kůr kostela osazen novými varhanami v hodnotě 240 zl.  Máme tak nepřímo doloženy varhany starší. Mladší záznamy hovoří […]

čtěte dále »

Naše bytové domy – obecný úvod

V typizovaných domech, postavených od konce 40. let do poloviny 90. let, bydlí naprostá většina z nás, víme ale o svých, převážně panelových, domech něco více? Vězte, že i panelové domy mají zajímavou historii. V jižním obvodu najdeme například panelové domy původem ze Zlína, věžové domy inspirované švédskými soukmenovci nebo paneláky vyvinuté speciálně pro poddolované území – navržené […]

čtěte dále »

Židovská komunita a modlitebna v Zábřehu nad Odrou

Moravská Ostrava, potažmo její okolí, náležela k oblastem, které ve středověku neměly žádné souvislejší židovské osídlení. Před obdobím josefínských reforem se zde objevuje jen několik náhodně se vyskytnuvších židů. Reformy Josefa II. neznamenaly plné zrovnoprávnění židovského obyvatelstva, ale položily k němu předpoklady, které se v průběhu 19. století dále rozšiřovaly s pomocí dalších zákonů a nařízení. Židé však v okolí […]

čtěte dále »

Osobnosti minulosti: Ladislav Šaman (1873–1924)

Ladislav Šaman se narodil 5. září 1873 v Knížkovicích u Zdic v Čechách. Po vychození školy se vyučil slévačem a následně byl zaměstnán v huti v blízkosti Berouna. Zde se zapojil do sociálního hnutí a zařadil se mezi nejčilejší pracovníky v kovodělnické organizaci i v politickém hnutí v rámci Československé sociální demokracie. V roce 1903 Ladislav Šaman přišel na Ostravsko a stal se […]

čtěte dále »

Oscheviův dopis o zábřežských z roku 1654

Zábřeh nad Odrou utrpěl obdobím třicetileté války, zejména jejím závěrem, kdy Zábřeh držel Mikuláš Felix Orlík z Laziska. Orlíkovi bylo zábřežské biskupské léno po válce odňato. Olomoucký biskup Leopold Vilém roku 1652 daroval Zábřeh olomoucké kapitule, která je spolu se Starou Bělou a Výškovicemi připojila ke svému petřvaldskému panství. Rok 1652 je tak významným zlomem v dějinách […]

čtěte dále »

Minulost a současnost zábřežského hřbitova

Nejstarší zábřežský hřbitov se rozkládal kolem dřevěného kostela svatého Marka, který bychom hledali v dnešním Mičanově sadu vedle současného kostela Navštívení Panny Marie. Můžeme předpokládat, že nejstarší zábřežský kostel vznikl po roce 1480, kdy byly jednotlivé části Zábřehu sloučeny Mikulášem Pelkou z Hořovic. O existenci zdejšího hřbitova máme nepřímou zmínku v dopise ostravského děkana Adama Hynka Oschevia z […]

čtěte dále »

Rudná ulice: spojnice mezi východem a západem Ostravy

Po 2. světové válce vznikala na území Ostravy nová sídliště, která vyrostla na původním okraji městského území, stranou historických komunikací. Historicky zásadní význam měla pro Ostravu silnice spojující Těšín s Opavou (dnes Opavská – 28. října). Spíše národohospodářsky důležitá byla silnice spojující Ostravu s Místkem a s Pobeskydím. Její význam vzrostl ve 30. letech 19. století, tedy po […]

čtěte dále »

Palác kultury a sportu Vítkovice

Roku 1975 bylo rozhodnuto, že se v Ostravě vybuduje moderní víceúčelová hala pro občany Ostravska, která by odpovídala evropským trendům. Hlavním iniciátorem haly byl generální ředitel VŽKG Rudolf Peška, kterému se podařilo získat pro odvážný projekt představitele ministerstva pro technický rozvoj. První závažnou otázkou bylo situování nové stavby. Nakonec byly vybrány parcely v městské části Zábřeh […]

čtěte dále »

Co prozradil o Zábřehu urbář z roku 1616?

V Zemském archivu v Opavě je pro ves Zábřeh uložen důležitý dokument, který nechal v roce 1616 vyhotovit Jan Syrakovský z Pěrkova, tehdejší držitel Zábřehu. Jedná se o urbář, tedy knihu poddanských povinností. Fyzický stav urbáře je dobrý, jen první strany nejsou zcela úplné. Kniha byla sepsána pro tři vsi – Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Starou Bělou. […]

čtěte dále »