Architekt Arnošt Körner – nejen domy Jubilejní kolonie!

Architekt Arnošt (Ernst) Körner je v rámci historie našeho obvodu často zmiňován jako architekt, jenž navrhl domy II. stavební etapy Jubilejní kolonie (1927-1929). Jen pro připomínku – jsou to domy, které stojí podél Jubilejní ulice, zejména mezi ulicemi Velflíkovou a Leteckou. Komplex je ukázkou expresionistické architektury inspirované sociální výstavbou tzv. Rudé Vídně. Rudá Vídeň nese v […]

čtěte dále »

Co víme o dřevěném kostele sv. Marka v Zábřehu?

Nynější kostel Navštívení Panny Marie ve starém Zábřehu byl postaven na počátku 19. století. Původně v Zábřehu stál dřevěný kostelík, k němuž nemáme příliš mnoho zpráv. Na základě kusých informací se pokusím nastínit historii starého svatostánku. První otázkou, která se nám nabízí, je doba vzniku kostela. Zábřeh byl až do roku 1480 rozdělen na několik dílů, které […]

čtěte dále »

Co prozradila Pamětní kniha o počasí v Zábřehu v letech 1869-1883?

Díky zápisům v Pamětní knize zábřežského faráře Josefa Bilčíka máme celkem detailní přehled o základních meteorologických datech ze Zábřehu, zejména pro 70. léta 19. století. Na jednotlivých zápisech můžeme poukázat na to, že počasí bylo i kdysi stejně rozmarné. Následky větrů, srážek a povodní však dosahovaly vážnějších důsledků, než je tomu dnes. Rok 1869 byl spíše […]

čtěte dále »

Historie a současnost tzv. II. moravskoostravského vodovodu v Bělském lese

Dostatek kvalitní pitné vody byl odjakživa důležitý pro rozvoj lidských sídel. Zpočátku se lidé usídlovali v blízkosti vodních toků či vodních nádrží. Později se lidská sídla mohla rozvíjet díky budování prvních vodovodů. Těm však předcházelo čerpání vody ze studní, jak tomu bylo i na území dnešní Ostravy. Na Ostravsku začal rozvoj vodárenství na přelomu 19. a […]

čtěte dále »

Zábřeh v době třicetileté války

Oblast Ostravy patřila v období třicetileté války k několika panstvím. Předně to bylo panství hukvaldské, dělící se na dvě části na levém břehu Ostravice: první část se rozprostírala od Místku a Brušperku na jih přes Příbor až za Frenštát k hřebenům Beskyd; druhá, menší, pak byla tvořena Moravskou Ostravou a Vítkovicemi spolu s panstvíčky Moravské Ostravy – vsemi Přívoz, […]

čtěte dále »

Zábřeh – původ pojmenování a dějiny do roku 1480

Pojmenování Zábřeh vzniklo spojením předložky za a podstatného jména břeh, přičemž druhá část slova není skloňována. Tento typ jmen je znám i z toponymie jiných slovanských jazyků (Podobora, Podbaba). Název Zábřeh odpovídal situování obce: ležel za tzv. vysokým břehem Odry (proti nižším břehům u Studénky). Poloha za vysokým břehem chránila osadu od záplavového území řeky. V průběhu času […]

čtěte dále »

Pravěké nálezy ze Zábřehu nad Odrou

Z období mladší a pozdní doby kamenné máme na území dnešní Ostravy mnohé nálezy. Regulérní archeologické výzkumy zde sice žádné přesvědčivé doklady kontinuálního prehistorického osídlení nezachytily, ale pochází odtud několik náhodných nálezů kamenných broušených nástrojů. Sekerky a sekeromlaty byly nacházeny nejen na Landeku, ale rovněž v prostoru mezi Moravskou Ostravou a Vítkovicemi a také máme nálezy z katastru […]

čtěte dále »

Elektrifikace a zřízení elektrického pouličního osvětlení v Zábřehu n. O.

Vývoj pouličního osvětlení na území Zábřehu má dvě etapy – první souvisela se zaváděním plynových lamp, druhá s elektrifikací obce a s rozvojem elektrického osvětlení. Plynové lampy osvětlovaly zábřežské ulice po několik desetiletí současně s lampami elektrickými. Až s vypuknutím 2. světové války bylo plynové osvětlení zrušeno. Počátky elektrifikace Již z 25. srpna 1905 máme dochovaný opis, který popisuje […]

čtěte dále »

Obecná škola v Zábřehu – srovnávací fotografie

Přestože historie zábřežského školství sahá až do poloviny 17. století, první samostatná budova obecné školy byla vystavěna až v roce 1870 a dětem sloužila pouhých 24 let. Důvodem byl nepředvídatelný nárust počtu obyvatel Zábřehu, kdy jen mezi lety 1880-1900 vzrostl počet obyvatel z 1439 na 7653. V roce 1894 proto byla na dnešní Ruské ulici […]

čtěte dále »

Vývoj pouličního plynového osvětlení a počátky plynofikace v Zábřehu n. O.

Na počátku 20. století se obec Zábřeh, nazývaná oficiálně od roku 1904 Zábřehem nad Odrou, nořila po západu slunce ve tmě, zatímco některá města a obce na Ostravsku již využívaly umělého osvětlení ulic. Po roce 1900 se zábřežské představenstvo usneslo zřídit na území obce pouliční osvětlení. Obec se zároveň vážně zabývala myšlenkou na zřízení plynárny, […]

čtěte dále »