Posloupnost zábřežských duchovních správců 1784–1874 a osobnost P. Josefa Bilčíka

Kdy byla v Zábřehu zřízena poprvé farnost, nevíme. Máme však zprávy o tom, že po třicetileté válce nebyla fara obsazena a po dvě století vykonávali bohoslužby a církevní obřady duchovní z moravskoostravského kostela sv. Václava. (O příchodu duchovního Adama Hynka Oskevia do Zábřehu po třicetileté válce se můžete více dozvědět zde.) Samostatnou římskokatolickou duchovní správu v podobě lokálie […]

čtěte dále »

Popsal Gregor Wolny v roce 1835 Zábřeh správně?

Gregor Thomas Joseph Wolny (20. prosince 1793, Příbor – 3. května 1871, Rajhrad) byl benediktem, historikem, spisovatelem a zároveň středoškolským učitelem. V roce 1819 byl jmenován profesorem filologie a historie na lyceu v Brně. Ve svých dílech se věnoval historii a místopisu (historické topografii). Jeho největšími díly jsou Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert/Markrabství […]

čtěte dále »

Když zábřežští dali roku 1910 jména prvním ulicím

Zábřeh nad Odrou zaznamenal v průběhu druhé poloviny 19. století značný nárůst počtu obyvatel. Na území obce se také začal rozvíjet průmysl, jehož hlavním impulzem bylo zřízení vlečné železniční dráhy Svinov – Vítkovice v roce 1887. Již o rok dříve vznikla na katastru Zábřehu továrna na lepenku firmy Posnansky – Strelitz, ve stejném roce zahájila činnost také […]

čtěte dále »

O varhanách a varhanících v zábřežském kostele Navštívení Panny Marie

O zábřežském nebeském nástroji nemáme mnoho zpráv. Již snad po výstavbě kostela v roce 1811 byl chrám opatřen varhanami. Z poloviny 70. let 19. století se nám dochoval záznam prvního zábřežského faráře Josefa Bilčíka o tom, že v roce 1843 byl kůr kostela osazen novými varhanami v hodnotě 240 zl.  Máme tak nepřímo doloženy varhany starší. Mladší záznamy hovoří […]

čtěte dále »

Naše bytové domy – obecný úvod

V typizovaných domech, postavených od konce 40. let do poloviny 90. let, bydlí naprostá většina z nás, víme ale o svých, převážně panelových, domech něco více? Vězte, že i panelové domy mají zajímavou historii. V jižním obvodu najdeme například panelové domy původem ze Zlína, věžové domy inspirované švédskými soukmenovci nebo paneláky vyvinuté speciálně pro poddolované území – navržené […]

čtěte dále »

Židovská komunita a modlitebna v Zábřehu nad Odrou

Moravská Ostrava, potažmo její okolí, náležela k oblastem, které ve středověku neměly žádné souvislejší židovské osídlení. Před obdobím josefínských reforem se zde objevuje jen několik náhodně se vyskytnuvších židů. Reformy Josefa II. neznamenaly plné zrovnoprávnění židovského obyvatelstva, ale položily k němu předpoklady, které se v průběhu 19. století dále rozšiřovaly s pomocí dalších zákonů a nařízení. Židé však v okolí […]

čtěte dále »

Osobnosti minulosti: Ladislav Šaman (1873–1924)

Ladislav Šaman se narodil 5. září 1873 v Knížkovicích u Zdic v Čechách. Po vychození školy se vyučil slévačem a následně byl zaměstnán v huti v blízkosti Berouna. Zde se zapojil do sociálního hnutí a zařadil se mezi nejčilejší pracovníky v kovodělnické organizaci i v politickém hnutí v rámci Československé sociální demokracie. V roce 1903 Ladislav Šaman přišel na Ostravsko a stal se […]

čtěte dále »

Oscheviův dopis o zábřežských z roku 1654

Zábřeh nad Odrou utrpěl obdobím třicetileté války, zejména jejím závěrem, kdy Zábřeh držel Mikuláš Felix Orlík z Laziska. Orlíkovi bylo zábřežské biskupské léno po válce odňato. Olomoucký biskup Leopold Vilém roku 1652 daroval Zábřeh olomoucké kapitule, která je spolu se Starou Bělou a Výškovicemi připojila ke svému petřvaldskému panství. Rok 1652 je tak významným zlomem v dějinách […]

čtěte dále »

Minulost a současnost zábřežského hřbitova

Nejstarší zábřežský hřbitov se rozkládal kolem dřevěného kostela svatého Marka, který bychom hledali v dnešním Mičanově sadu vedle současného kostela Navštívení Panny Marie. Můžeme předpokládat, že nejstarší zábřežský kostel vznikl po roce 1480, kdy byly jednotlivé části Zábřehu sloučeny Mikulášem Pelkou z Hořovic. O existenci zdejšího hřbitova máme nepřímou zmínku v dopise ostravského děkana Adama Hynka Oschevia z […]

čtěte dále »

Rudná ulice: spojnice mezi východem a západem Ostravy

Po 2. světové válce vznikala na území Ostravy nová sídliště, která vyrostla na původním okraji městského území, stranou historických komunikací. Historicky zásadní význam měla pro Ostravu silnice spojující Těšín s Opavou (dnes Opavská – 28. října). Spíše národohospodářsky důležitá byla silnice spojující Ostravu s Místkem a s Pobeskydím. Její význam vzrostl ve 30. letech 19. století, tedy po […]

čtěte dále »