Osobnosti minulosti: Ladislav Šaman (1873–1924)

Ladislav Šaman se narodil 5. září 1873 v Knížkovicích u Zdic v Čechách. Po vychození školy se vyučil slévačem a následně byl zaměstnán v huti v blízkosti Berouna. Zde se zapojil do sociálního hnutí a zařadil se mezi nejčilejší pracovníky v kovodělnické organizaci i v politickém hnutí v rámci Československé sociální demokracie. V roce 1903 Ladislav Šaman přišel na Ostravsko a stal se […]

čtěte dále »

Oscheviův dopis o zábřežských z roku 1654

Zábřeh nad Odrou utrpěl obdobím třicetileté války, zejména jejím závěrem, kdy Zábřeh držel Mikuláš Felix Orlík z Laziska. Orlíkovi bylo zábřežské biskupské léno po válce odňato. Olomoucký biskup Leopold Vilém roku 1652 daroval Zábřeh olomoucké kapitule, která je spolu se Starou Bělou a Výškovicemi připojila ke svému petřvaldskému panství. Rok 1652 je tak významným zlomem v dějinách […]

čtěte dále »

Minulost a současnost zábřežského hřbitova

Nejstarší zábřežský hřbitov se rozkládal kolem dřevěného kostela svatého Marka, který bychom hledali v dnešním Mičanově sadu vedle současného kostela Navštívení Panny Marie. Můžeme předpokládat, že nejstarší zábřežský kostel vznikl po roce 1480, kdy byly jednotlivé části Zábřehu sloučeny Mikulášem Pelkou z Hořovic. O existenci zdejšího hřbitova máme nepřímou zmínku v dopise ostravského děkana Adama Hynka Oschevia z […]

čtěte dále »

Rudná ulice: spojnice mezi východem a západem Ostravy

Po 2. světové válce vznikala na území Ostravy nová sídliště, která vyrostla na původním okraji městského území, stranou historických komunikací. Historicky zásadní význam měla pro Ostravu silnice spojující Těšín s Opavou (dnes Opavská – 28. října). Spíše národohospodářsky důležitá byla silnice spojující Ostravu s Místkem a s Pobeskydím. Její význam vzrostl ve 30. letech 19. století, tedy po […]

čtěte dále »

Palác kultury a sportu Vítkovice

Roku 1975 bylo rozhodnuto, že se v Ostravě vybuduje moderní víceúčelová hala pro občany Ostravska, která by odpovídala evropským trendům. Hlavním iniciátorem haly byl generální ředitel VŽKG Rudolf Peška, kterému se podařilo získat pro odvážný projekt představitele ministerstva pro technický rozvoj. První závažnou otázkou bylo situování nové stavby. Nakonec byly vybrány parcely v městské části Zábřeh […]

čtěte dále »

Co prozradil o Zábřehu urbář z roku 1616?

V Zemském archivu v Opavě je pro ves Zábřeh uložen důležitý dokument, který nechal v roce 1616 vyhotovit Jan Syrakovský z Pěrkova, tehdejší držitel Zábřehu. Jedná se o urbář, tedy knihu poddanských povinností. Fyzický stav urbáře je dobrý, jen první strany nejsou zcela úplné. Kniha byla sepsána pro tři vsi – Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Starou Bělou. […]

čtěte dále »

29. srpen 1944: spojenecké bombardování Zábřehu

Průmyslové Ostravsko bylo vysoce pravděpodobným cílem leteckého útoku, a proto zejména po obratu ve vývoji války na východní i západní frontě v roce 1943 byly ve městě urychleně budovány protiletecké kryty, ať už ve veřejných budovách, průmyslových závodech nebo na odlehlejších místech města. K hasebním účelům byly ve městě zřizovány nádrže na vodu. Ústřední roli v řízení protiletecké […]

čtěte dále »

Vzorné sídliště Zábřeh – Bělský les aneb: Stalingrad

Poválečná bytová situace v Ostravě nebyla zdaleka příznivá. Příchod nových obyvatel, nevyhovující bydlení ve starých koloniích i válečné škody – to jsou tři hlavní faktory, které žádaly urychlené řešení bytové otázky města. Po skončení 2. světové války podnítilo ministerstvo financí s ministerstvem sociální péče a za pomocí UNRRA vznik Spolku pro výstavbu vzorného sídliště v Ostravě (1946), jehož […]

čtěte dále »

Syrakovští z Pěrkova: držitelé (nejen) vsi Zábřehu, II. část: Jan Syrakovský

Tento článek navazuje na dříve uveřejněný článek, který se zabýval příchodem a působením rodu Syrakovských na území mezi Odrou a Ostravicí.  Já, Jan Sirakowský z Pierkowa, deržitel wsi Zábřehu nad řekú Odrú Jan Syrakovský mladší z Pěrkova, jeden ze synů Ctibora Syrakovského, se narodil okolo roku 1585.  Od roku 1606 držel Zábřeh nad Odrou. Téhož roku […]

čtěte dále »

Syrakovští z Pěrkova: držitelé (nejen) vsi Zábřehu, I. část

Na úvod se zaměřme na rod Syrakovských – kdo vůbec byli? Začněme nezvykle rodovým erbem: Syrakovští užívali v rodovém erbu nejpozději od 16. století stříbrnou vrchní polovinu střely v červeném štítu. Tato střela byla zakončena dole polovinou stříbrného prstenu. Nad červeno-stříbrnými přikrývadly vyrůstají jako klenot ze zlaté koruny dvě lidské vztyčené paže v červených rukávech, které drží zlatý […]

čtěte dále »