Ševčík – folklorní soubor s šedesátiletou tradicí

Kulturní život obvodu Ostrava-Jih je více než 60 let spojen s činností folklorního souboru Ševčík, který přibližuje tradice a tance moravského Valašska. Historie souboru se začala psát na počátku 50. let minulého století, kdy v Mariánských Horách vznikl soubor tvořený pěveckým sborem, orchestrem a taneční skupinou, jehož cílem byl rozvoj umělecké tvořivosti mládeže na Ostravsku. Nedostatek vlastních finančních […]

čtěte dále »

28. říjen 1918 – co víme o událostech v současném Jihu?

Přesně před sto lety došlo v Praze k vyhlášení samostatného Československého státu. Odpoledne 28. října 1918 byla zpráva o vzniku republiky šířena i v Moravské Ostravě. Jak vpadalo samotné vyhlášení republiky na území současného obvodu Ostrava-Jih, nevíme. Máme však několik zápisků o událostech následujících. Vyhlášení republiky v Moravské Ostravě Dne 26. května 1918 proběhla v […]

čtěte dále »
Výškovice, Lumírova ulice a blok, který ze všech stran vypadá jako hokejka. AMO

Naše bytové domy: Řadové bytové domy T06B-BTS

V minulém díle jsme si ukázali věžové domy T06B-BTS – nejčastěji se vyskytující věžáky v Ostravě. V tomto díle na ně navážeme a ukážeme si jejich nižší soukmenovce – řadové domy. Řadový panelový dům je ve své podstatě nejběžnější kategorií paneláků – klasický dům obdélníkového půdorysu s okny na dvě protilehlé strany. Takovéto domy lze stavět do řady […]

čtěte dále »

Kino Luna: nejzdařilejší občanská stavba roku 1970

Zábřežské kino Luna vzniklo na konci 60. let v blízkosti plánované okružní třídy, která měla procházet rozsáhlým sídlištěm nazývaným ve své době jako Jižní město. V Zábřehu se nacházelo do té doby pouze staré kino Lípa, které začalo promítat filmy krátce před 1. světovou válkou. Po 2. světové válce působilo v sídlišti Stalingrad ještě kino Hutník (na dnešní […]

čtěte dále »

Posloupnost zábřežských duchovních správců 1784–1874 a osobnost P. Josefa Bilčíka

Kdy byla v Zábřehu zřízena poprvé farnost, nevíme. Máme však zprávy o tom, že po třicetileté válce nebyla fara obsazena a po dvě století vykonávali bohoslužby a církevní obřady duchovní z moravskoostravského kostela sv. Václava. (O příchodu duchovního Adama Hynka Oskevia do Zábřehu po třicetileté válce se můžete více dozvědět zde.) Samostatnou římskokatolickou duchovní správu v podobě lokálie […]

čtěte dále »

Minulost a současnost zábřežského hřbitova

Nejstarší zábřežský hřbitov se rozkládal kolem dřevěného kostela svatého Marka, který bychom hledali v dnešním Mičanově sadu vedle současného kostela Navštívení Panny Marie. Můžeme předpokládat, že nejstarší zábřežský kostel vznikl po roce 1480, kdy byly jednotlivé části Zábřehu sloučeny Mikulášem Pelkou z Hořovic. O existenci zdejšího hřbitova máme nepřímou zmínku v dopise ostravského děkana Adama Hynka Oschevia z […]

čtěte dále »

Palác kultury a sportu Vítkovice

Roku 1975 bylo rozhodnuto, že se v Ostravě vybuduje moderní víceúčelová hala pro občany Ostravska, která by odpovídala evropským trendům. Hlavním iniciátorem haly byl generální ředitel VŽKG Rudolf Peška, kterému se podařilo získat pro odvážný projekt představitele ministerstva pro technický rozvoj. První závažnou otázkou bylo situování nové stavby. Nakonec byly vybrány parcely v městské části Zábřeh […]

čtěte dále »

Cihelny v Zábřehu nad Odrou

Nejstarší zmínku o cihelně na katastru Zábřehu můžeme nalézt již v roce 1616. Právě z tohoto roku pochází zmínka v zábřežském urbáři (knize poddanských povinností), v němž je uvedeno: Ittem v Zábřehu jest cihelna k vypálení cihel, do kterýžto pece se mnoho desat ti- síc cihel může vklásti a vypáliti dáti. Cihelna v roce 1616? Zcela jistě souvisí s přestavbou zábřežského zámku za […]

čtěte dále »

Dobrá zpráva o záchraně starých křížů v Zábřehu

Dne 16. června 2017 jsem se vypravil s panem Mojmírem Zmítkem ke starým zábřežským křížům. Kamenictví Zmítko od dubna provádělo restauraci křížů z 2. poloviny 19. století na Starobělské a Zimmlerově ulici. Opravu financoval Městský obvod Ostrava-Jih. Pane Zmítko, jakým způsobem jste restaurovali dva zábřežské kamenné kříže? Nechali jsme kříž na Starobělské a Zimmlerově ulici v takovém stavu, […]

čtěte dále »

Architekt Arnošt Körner – nejen domy Jubilejní kolonie!

Architekt Arnošt (Ernst) Körner je v rámci historie našeho obvodu často zmiňován jako architekt, jenž navrhl domy II. stavební etapy Jubilejní kolonie (1927-1929). Jen pro připomínku – jsou to domy, které stojí podél Jubilejní ulice, zejména mezi ulicemi Velflíkovou a Leteckou. Komplex je ukázkou expresionistické architektury inspirované sociální výstavbou tzv. Rudé Vídně. Rudá Vídeň nese v […]

čtěte dále »